Přejde abychom v abysme? Odborník na češtinu odpovídal

Domácí Domácí
5. 8. 2011 13:15
Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz
Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český.
Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Abysme, nebo snad aby jsme? Ustálené mě, či mněZměny v českém jazyce už pomalu přešlapují někde za dveřmi. 

Nedávná zmínka ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy, že právě tvar abysme patří mezi horké kandidáty na drobnou reformu v češtině, vyvolala velkou diskusi. A posun může jít ještě dál do podoby aby jsme.

"..je potřeba diskutovat i o formě "aby jsme". Ale chtěl bych zdůraznit, že jde zatím o diskusi, žádná rozhodnutí nepadla a jistě ještě dlouho nepadnou, a že velmi pravděpodobně nebudou kodifikovány oba tvary "abysme"/"aby jsme", pouze jeden z nich (pokud ovšem vůbec nějaký)," uvedl Karel Oliva v jedné ze svých odpovědí.

"Ta změna nenastane za týden, jak se někteří domnívají. Záleží na vývoji," vysvětlil ředitel ústavu již dříve. Podle něj nemá cenu trvat na nějakém tvaru, který je už v praxi zastaralý. "I mluvčí ve velmi kultivovaných projevech tento tvar používají," řekl na adresu abysme.

Čtenáři Aktuálně.cz by podle hlasování nejvíc přivítali, kdyby se sjednotilo skloňování tvarů zájmena já - a mně. Podle ředitele ústavu se taková změna zatím nechystá. "Zatím se nezdá, že by ten tlak společnosti byl takový, aby se psaní mě a mně sjednotilo," vysvětlil. Stejné je to i se sjednocením y a i nebo s úplným zrušením ů s kroužkem. 

Změny v jazyce nastávají pomalu a postupně. "Kodifikace pokulhává za vývojem jazyka. Nové tvary do spisovné češtiny přicházejí, když už je stará forma neudržitelná," vysvětlil Oliva s tím, že práce odborníků je podobná bádání přírodovědců, kteří zkoumají chování brouků v kolonii. "Dlouhodobě sledujeme, co ten jazyk dělá, jak se vyvíjí," dodal.

Karel Oliva vzhledem k časové tísni odpověděl na několik sebou vybraných otázek.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy