Přehřáté Česko. Některé lokality se oteplují až čtyřikrát rychleji, ukazují data

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nebývale horké léto zažívá letos celá republika. Jenže zatímco někde je změna oproti dlouhodobému normálu zanedbatelná, na řadě míst vzrostla průměrná maxima až o extrémních pět stupňů. Analýza, kterou připravila datová redakce Aktuálně.cz z meteorologických záznamů, ukazuje rozdělenou zemi.

Léto 2026 sice ještě neskončilo, ale už nyní je jasné, že se zapíše do historie. Od konce června do poloviny srpna Česko zasáhlo hned několik vln spalujících veder. Ty přinesly teploty začínající pro střední Evropu dosud raritní čtyřkou.

Rekordy se přepisovaly na 77 procentech meteorologických stanic. Absolutní rekord pro celou zemi padl už 28. června v Doksanech na Litoměřicku. Teploměr zde ukázal 41,9 stupně Celsia. Na začátku srpna hlásily nová maxima další desítky stanic, některé z nich také překročily čtyřicítku.

Tropický den jako nový letní standard

Nejvyšší průměrné teploty od začátku astronomického léta do současnosti v některých lokalitách překročily 30 stupňů. To znamená, že většina z uplynulých 53 dní byla na jihu Moravy a v dolním Polabí tropických. Oproti minulosti to je citelný nárůst. Za komunismu se počet tropických dní v Česku pohyboval kolem pěti ročně, v období 1991 až 2020, na němž je založen současný klimatický normál, je standard 12 až 15 tropických dní ročně.

Skutečnost, že je v nížinách o poznání tepleji než na horách, nejspíš nikoho nepřekvapí. Navzdory svému názvu měla jihomoravská Lednice průměrná denní maxima v období 21. června až 12. srpna horkých 31,8 stupně Celsia, zatímco na vrcholu Sněžky teploty vystoupaly průměrně jen na 16,1 stupně.

Datová redakce Aktuálně.cz však vedle toho srovnala letošní teploty s těmi „normálními“, tedy s průměrem za roky 1991 až 2020 ve stejném období. Toto srovnání přineslo mnohem zajímavější zjištění. Zatímco ve světě se nejvíce oteplují polární a horské oblasti, v Česku to letos bylo docela jinak.

Chladné lokality sice také zaznamenaly růst teplot oproti dlouhodobému normálu, tento rozdíl byl však relativně malý. Například v Žacléři na Trutnovsku se letos v létě průměrná denní maxima pohybovala kolem 24 stupňů Celsia, jen 1,2 stupně na průměrem let 1991–2020 ve stejném období.

Jih proti severu

K oteplení menšímu než o dva stupně došlo také ve Zlatých Horách na Jesenicku, v Králíkách nebo v Horní Bečvě v Beskydech. Neplatí to však celoplošně. Horské oblasti na jihu země totiž naopak patří k těm, které se letos zahřály relativně nejvíce. Tak například Kašperské Hory měly v předchozích třech dekádách průměrně 22,4 stupně, letos se zde průměrná maxima vyšplhala na 27,2 stupně. Městečko na Šumavě přitom leží ve vyšší nadmořské výšce než zmíněný Žacléř v Podkrkonoší.

K nárůstu teplot až o pět stupňů oproti normálu došlo i v dalších lokalitách v jižní polovině Čech i Moravy, například ve Strakonicích, v Dukovanech nebo ve Strážnici. Pokud následující dny a roky tento trend potvrdí, znamenalo by to, že jih země se bude přibližovat subtropickému klimatu mnohem rychleji než sever.