Ve středočeských Zálezlicích, které velká voda před čtyřmi lety málem vymazala ze zemského povrchu, v těchto dnech lidé s obavami pozorují výšku vody v Labi a Vltavě.

V ochranných hrázích zbývá ještě dvacet centimetrů," hlásil v pátek odpoledne zálezlický starosta Josef Šulc a neopomněl si poznámku: "Zase se zaspalo na přehradách. Voda se měla odpustit dříve, aby zůstala větší rezerva. To, že bude sníh tát, se přece vědělo."

Podle stínového ministra životního prostředí Bedřicha Moldana z ODS, byla špatně využívána i Vranovská přehrada. "Když stoupá voda, vypustím přehrady," řekl ve čtvrtek Moldan, podle něhož Povodí Moravy s vypouštěním příliš dlouho otálelo.

Využily se tedy přehrady skutečně optimálně? Pomohly ochránit obyvatele, anebo jen dokázaly na chvilku zadržet vodu, která se pak s větší silou vřítila třeba do Znojma?

Povodním nezabránily, ale...

Ač vranovská přehrada - postavená v roce 1933 - povodním v uplynulých dnech nezabránila, starostové na Znojemsku jsou i tak přesvědčeni, že je velmi potřebná a v minulosti už několikrát velkou vodu zadržela.

Souhlasí ovšem vesměs s kritikou, že Povodí Moravy hladinu v přehradě nesnížilo a nezačalo dříve upouštět vodu do koryta Dyje.

"V době největšího ohrožení jsme nedostávali od Povodí dostatečné informace," poznamenal starosta Jevišovky Michal Vago.

Povodí se brání, že do přehrady přitekla pětisetletá voda a přelití nádrže nešlo zabránit.

...mohlo to být ještě horší

Politici i vodohospodáři se shodují, že i přes určité problémy moravské přehrady většinou zabránily horšímu průběhu povodní. Podle jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka tak Brněnsku výrazně napomohla přehrada Vír.

"Vodohospodáři dokázali odtok regulovat, čímž povodňovou vlnu ve Svratce zmírnili," tvrdí Juránek.

Také v povodí řeky Opavy výrazně pomohly nádrže Kružberk a Slezská Harta.

"Ty jsou nyní z větší části zaplněny a po odeznění průtoků v tocích pod nimi budeme z některých vodu odpouštět. Tím vznikne prostor pro další tání sněhu z hor," řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Podobně argumentuje i Povodí Vltavy: z vltavské kaskády jsme předem vypustili tolik vody, kolik jen bylo možné. A postupovali jsme přesně podle platného regulačního řádu.

Kaskáda povodeň nezavinila...

Spor o to, jestli vodohospodáři nemohli vypouštět vodu z vltavské kaskády dříve a zachytit více vodní masy, se vedl před čtyřmi lety, když do Prahy dorazila největší povodeň v historii města.

Závěrečná expertní zpráva o povodni ze srpna 2002 ovšem konstatovala, že vltavská kaskáda nemohla průběh povodně zásadně ovlivnit. "Kromě tří zcela nereálných variant se simulovaný průtok v Praze lišil maximálně o 7,5 procenta," uvádí se ve zprávě.

Odborníci pomocí hydrologického modelu AquaLog prověřovali třiadvacet různých variant, jak se mohlo s přehradami na Vltavě manipulovat a jaký dopad by to mělo na průtoky v hlavním městě.

Ve zprávě se například uvádí i to, že kaskáda zadržela povodňovou vlnu o osmnáct hodin, takže Praha měla čas na evakuaci svých obyvatel a stavbu protipovodňových bariér.

...příroda ale ochrání lépe...

Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že daleko nejlepším "ochráncem" před povodněmi nejsou přehrady, ale příroda.

"Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady," tvrdí Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha.

Organizace připomněla i to, že průběh povodní zhoršilo i narovnání toků v minulých desetiletích, rozorané říční nivy či krajina bez stromů a další zeleně.

"Délka českých řek a potoků se během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji, s větší silou stéká na města a vesnice v nížinách," vysvětlil Kotecký.

...a "špatná" krajina vše zhorší

Názory Hnutí Duha potvrzuje závěrečná zpráva o povodni v roce 2002: nevhodné lidské zásahy do krajiny způsobují při záplavách větší škody.

Zpráva se zmiňuje také o tom, že v blízkosti vodních toků převažují na mnoha místech orná půda a další zemědělské pozemky, které nejsou pro údolní nivy přirozené.

Například v povodí Otavy zaujímají zemědělské plochy více než šedesát procent území. Naproti tomu louky a pastviny jsou zastoupeny jen šestnácti procenty, lesy jedenácti a mokřady spolu s vodními plochami pouze 1,4 procenty.

Hnutí Duha využilo současné povodně k tomu, aby znovu apelovaly na české úřady a především ministerstvo zemědělství, aby v budoucích letech daly co nejvíce peněz na to, aby se do krajiny vrátila zeleň, lužní lesy či mokřady, aby se z rovných, "kanalizovaných" řek opět staly meandrující toky.

"Ani sebelepší krajina povodním nezabrání, ale někdy může podstatně snížit škody. Úplné ozdravění krajiny je úkol na desítky let, ovšem některá důležitá opatření lze udělat už teď," soudí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.