Zemanovy sliby: Za dva roky jich prezident porušil už osm

Domácí Demagog.cz, Domácí
Aktualizováno 17. 3. 2015 0:02
Server Demagog.cz k dvouletému výročí Miloše Zemana na Hradě analyzoval 36 jeho výroků v debatách. Prohlédněte si jak, český prezident dopadl.

Praha - Prezident Miloš Zeman za dva roky ve funkci porušil už osm předvolebních slibů a v šesti případech navíc slíbil něco, na co nemá pravomoci.

Vyplývá to alespoň z analýzy serveru Demagog.cz, který se věnuje ověřování výroků politiků.

Prezident například tvrdil, že si s sebou vezme na Hrad jen tajemníka a řidiče nebo že nebude mít žádné poradce. Sliboval také, že nebude mluvit do jmenování velvyslanců nebo že bude s pokorou přijímat kritiku.

Oficiální závazky chybí

Server k dvouletému výročí Zemana na Hradě analyzoval celkem 36 slibů z 19 televizních a rozhlasových diskusí, oficiální program totiž žádné závazky nezahrnoval.

"Prezidentovy sliby jsou hodnoceny v pěti kategoriích jako splněné, porušené, nesplnitelné, průběžně plněné a nerealizované," vysvětlují autoři analýzy.

Podívejte se na přehled slibů, které Zeman nesplnil, i těch, které se mu naopak splnit podařilo i se zdůvodněním autorů analýzy.

SPLNĚNO - Zeman vs. Nečasova vláda

Petr Nečas v obležení novinářů při cestě k výslechu.
Petr Nečas v obležení novinářů při cestě k výslechu. | Foto: Vojtěch Marek

Václav MORAVEC: "Vy jste, Miloši Zemane, označil v případě zvolení Karla Schwarzenberga prezidentem Nečasovu vládu jako stabilizovanou z Pražského hradu. Logicky v kontrapunktu, byla by tedy destabilizována Milošem Zemanem?" Miloš ZEMAN: "Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych nepoužil výraz destabilizovat, ale minimálně kritizovat Nečasovu vládu za chyby, které dělá."

(Prezidentský duel České televize, 17. 1. 2013)

Jak uvádí Lidovky.cz: "Ihned po svém vítězství Zeman prohlásil, že (Nečasova) vláda by měla skončit a měly by se uskutečnit předčasné volby," byl ostrým kritikem kabinetu a "dokonce připustil, že podle jednoho z možných výkladů ústavy prezident může bez jakýchkoli podmínek premiéra odvolat." Sám premiér Nečas ale poznamenal, že je potřeba odlišovat výroky pronesené ve volební kampani od "realistického postupu vysokého ústavního činitele". Především pak po březnové (8. března 2013) inauguraci.

První otevřený spor po inauguraci prezidenta Zemana mezi ním a premiérem Nečasem vznikl v dubnu 2013 na základě rozdílného názoru na jmenování velvyslanců, kdy chtěl Zeman prosadit Livii Klausovou na post velvyslankyně České republiky na Slovensku, aniž by se však na jejím jméně dohodl s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová spor označila ze strany prezidenta Zemana jako porušování ústavních zvyklostí a posunování českého politického systému směrem k prezidentskému, který by v případě kompetenčního sporu pravděpodobně prohrál. Takový spor ale vláda Petra Nečase nevyvolala.

V květnu 2013 pak prezident Zeman kritizoval Nečasovu vládu za připravovanou vládní důchodovou reformu.

Obecně se tedy dá říct, že prezident Nečasův kabinet kritizoval pravidelně a vydatně. Konec vlády si ovšem zavinil kabinet (resp. premiér Nečas) sám, nezávisle na jednání hlavy státu.

Ve chvíli naplno probíhající "kauzy Nagyová" pak v červnu 2013 prezident vyzval Nečasovu vládu k odstoupení. 16. června Petr Nečas oznámil, že podá demisi, což o den později učinil. Prezident Zeman ve spojitosti s těmito událostmi požádal Petra Nečase, aby vláda v demisi pokračovala v práci, než bude jmenován kabinet nový.

 

Právě se děje

Další zprávy