Foto: Shutterstock

Školy musí vytvářet flexibilní a kreativní absolventy

Jaké by si mělo Česko vzít ponaučení z koronavirové krize pro systém vzdělávání a trh práce? Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je důležité, aby český vzdělávací systém umožňoval vzdělávat se celoživotně, aby se dospělý člověk uměl adaptovat na nové podmínky a aby měl možnost a chuť se učit novým věcem. Varuje rovněž před slabou schopností Čechů spolupracovat.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar varuje před uzavřenými sociálními bublinami v Česku. "V anglosaském světě spolu žijí v symbióze byznys a akademie, byznys a umělecká sféra, studenti humanitních a technických oborů a navzájem se obohacují. U nás v Česku jsou tyto světy zcela nepropustné a to je katastrofa. Je potřeba nabourávat tyto bubliny a propojovat je," říká s tím, že trh práce potřebuje kreativitu a ta vzniká jedině díky rozmanitosti přístupů a propojování oborů.

Vzdělávání by se mělo dívat trochu více do budoucnosti a nemělo by se zabývat tolik tím, zda učíme dané předměty či znalosti, jako spíše tím, zda absolventi škol budou třeba umět analyzovat a interpretovat důležitá data, či jestli budou dostatečně kreativní a flexibilní, upozorňuje Dan Svoboda, seniorní konzultant firmy McKinsey. "Stejně tak nám v Česku chybí schopnost spolupráce a vzájemná důvěra mezi lidmi. Na to existují někdy až dost deprimující statistiky," říká Svoboda.

Štěpán Jurajda z institutu CERGE a člen Národní ekonomické rady vlády upozorňuje, že vyspělé země mají kvalitní lidský kapitál a veřejnou sféru. Upozorňuje také na slabou úroveň společenskovědních oborů a na její podceňování. Podle něj se vyplatí investovat do rekvalifikačních programů, které nabízejí certifikáty do těžko dostupných profesí. "Tyto kurzy mají obrovskou návratnost," uvádí.

Více v panelu Systém vzdělávání a trh práce po covidové zkušenosti