"Zbyde nám jen pšenice, ječmen a řepka." Česko jde proti evropskému omezení pesticidů

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
18. 11. 2022 5:30
Evropská komise žádá do roku 2030 snížit spotřebu pesticidů v unii o polovinu. Ačkoliv Česko od těchto látek v posledních letech ustupovalo, jako předsednická země Rady Evropské unie proti návrhu protestuje. Komise nenabízí zemědělcům alternativu, neuvážené omezování může ohrozit potravinovou bezpečnost Česka, říká Jitka Götzová z ministerstva zemědělství, jejíž odbor má téma na starost.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Asi dvacet let patřila látka zvaná imidakloprid k nejpoužívanějším prostředkům na ochranu rostlin na světě. Mezi zemědělci byla oblíbená pro svou mimořádnou účinnost proti hmyzím škůdcům, jako jsou mšice nebo sarančata.

Jak se ovšem ukázalo, látka nehubila pouze je. Vědci používání tohoto pesticidu dávají do souvislosti se silným úbytkem hmyzu ve světě, a to včetně kriticky důležitých včel a dalších opylovačů. Evropská unie tak v roce 2018 zakázala jeho veškeré venkovní používání. 

Foto: Aktuálně.cz

Obavy z dopadů nejen na životní prostředí, ale i na lidské zdraví, ovšem vědci mají u většiny chemických přípravků na ochranu rostlin. Několik studií například v minulosti upozornilo na to, že dlouhodobé vystavení pesticidům způsobuje u pracovníků farem vyšší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby, infarktu nebo neplodnosti. Pesticidy navíc na potravinách často zůstávají a v malém množství se dostávají i do vody. Negativní dopady se tak mohou týkat i široké populace.

"Kdyby pesticidy nebyly nebezpečné látky, tak nedokážou likvidovat škůdce plodin, jako je hmyz, houbové choroby či plevele. Dá se tedy říct, že to jsou jedy. Jak je ale známo, to, co činí jed jedem, je dávka. A tím vzniká prostor pro udržitelné užívání," říká Jakub Hofman, vedoucí pracoviště půdní environmentální chemie a toxikologie v centru RECETOX na Masarykově univerzitě.

Podle něj je nutné najít takové řešení, které umožňuje použití určitých pesticidů v dávkách a způsobem, který by byl efektivní proti škůdcům, ale zároveň představoval minimální riziko pro jiné organismy a člověka. "Toto se snaží zajistit i současná komplikovaná evropská legislativa," dodává.

Česko nařízení unie už takřka splňuje, přesto protestuje

Komise chce nyní předejít tomu, aby se v budoucnu u dalších látek opakoval scénář zmíněného imidaklopridu, který byl dlouhou dobu považován za bezpečný, ale pozdější výzkumy ukázaly jeho rizikovost. Na konci června, tedy těsně předtím, než Česko převzalo od Francie předsednictví Rady Evropské unie, vydala návrh na dosud nevídané omezení pesticidů.

Podle něj budou muset státy unie do roku 2030 snížit spotřebu pesticidů o polovinu. Nově by také mělo být zakázané jejich používání na městské zeleni, v parcích a zahradách, ve školách, na hřištích, sportovních a rekreačních plochách a také v chráněných oblastech sítě Natura 2000.

Pro každý stát bude přitom platit jiná hodnota, o kterou by měl svou spotřebu pesticidů snížit. Ta bude odvozená od toho, jak moc byl na jejich používání závislý mezi lety 2015 a 2017. Podle Jitky Götzové, ředitelky odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, který má tuto problematiku na starost v rámci českého předsednictví, pro Česko vychází, že by mělo svou spotřebu pesticidů oproti období před pěti lety snížit o 35 procent. 

"Vzhledem k tomu, že jsme v posledních letech od jejich používání setrvale odstupovali, tak už jsme této hodnoty téměř dosáhli. Chybí asi dvě procenta," říká Götzová.

Náskok před ostatními zeměmi Evropy potvrzují data Eurostatu o prodejích pesticidů v jednotlivých zemích. V Česku se mezi lety 2011 a 2020 snížil o téměř 40 procent, což jej řadí na špičku ve výčtu šestnácti sledovaných zemí unie. Oproti tomu v sousedním Rakousku se prodeje zvedly o 61 procent a v Lotyšsku dokonce o 77 procent. 

Podobně hovoří i data ministerstva zemědělství. Zatímco v roce 2017 zemědělci celkem spotřebovali téměř 13 milionů kilogramů přípravků na ochranu rostlin, loni už to bylo jen 11 milionů.

Postoj Česka: Plít plevel ručně jde na zahrádce, ne na poli

I přesto se ale ministerstvo zemědělství staví k návrhu Evropské komise o omezování pesticidů spíše odmítavě. "Je poměrně přísný. Je potřeba dbát na to, aby naši zemědělci zůstali konkurenceschopní," dodává Götzová.

Nová opatření podle Evropské komise zajistí, aby zemědělci uplatňovali takzvanou integrovanou ochranu rostlin. Nejprve by tedy měli zvážit ekologické metody prevence a ochrany před škůdci a teprve poté jako krajní řešení použít chemické pesticidy. 

Götzová ovšem namítá, že návrh dostatečně nevyjasňuje, jakými přípravky nebo způsoby by zemědělci měli zavedené pesticidy nahradit. Některé z nich v současnosti nemají alternativu. "Pokud se například omezí používání některých herbicidů, jediné, co nám zbude, bude plít plevel ručně. Na zahrádce to nevadí, ale když máte takto vyplít hektar, tak to nejde," říká.

Zavedení těchto změn by tak podle ní mohlo ohrozit českou potravinovou soběstačnost. "Pokud budeme přistupovat k neuváženému omezování pesticidů, tak nám tady zůstane jen řepka, ječmen a pšenice. A už nebudeme mít zeleninu nebo ovocné sady," obává se Götzová.

Unie by tak podle Česka měla nejen navrhovat omezování pesticidů, ale snažit se například také o zrychlení povolovacích procesů pro nové, šetrnější přípravky na ochranu rostlin. Podporu má mít i v dalších státech unie.

Česko se rovněž zasazuje o zmírnění předpisů namířených proti geneticky upraveným rostlinám, které jsou v unii téměř zakázané. "Dnes jsme schopni vyšlechtit rostliny odolné vůči chorobám, škůdcům a suchu i bez použití pesticidů. V tomto spatřujeme cestu do budoucna," uvádí Götzová. 

Podle Hofmana z Masarykovy univerzity ovšem méně pesticidů nemusí nutně znamenat i výrazný úbytek úrody. "Ochranu rostlin proti škůdcům jednoznačně potřebujeme, ale nemusí to být pouze pomocí chemických syntetických pesticidů. Neměli bychom si myslet, že všechno vyřeší další a další chemikálie nebo neprobádané technologie. Vkládám naději do chytrého a precizního zemědělství. Měli bychom více pozorovat, jak fungují ekosystémy, a nechat se inspirovat," míní.

Pomoci může například zmenšit plochy polí, čímž se v krajině vytvoří diverzita a vzniknou útočiště pro přirozené nepřátele škůdců, jako jsou ptáci a zdravý hmyz, nebo střídat plodiny v prostoru i v čase tak, aby se škůdci nemohli namnožit a přejít jinam.

"Celé evropské zemědělství nemůžeme změnit na ekologickou produkci, i podíl 25 procent, ke kterému teď směřuje Evropská unie, je velká výzva. Víme ale, že u některých plodin funguje ekologické zemědělství perfektně," dodává.

VIDEO: Pesticidy a hnojiva hubí veškerý život, ničení krajiny si platíme z daní, říká Hruška

Česká republika je rekordmanem ve vymírání motýlů, polního ptactva a hmyzu, říká přírodovědec Jakub Hruška. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy