Babiš věděl, že se změna pravomoci parlamentu chystá. Metnarovi zadal předložit návrh

Lukáš Valášek Lukáš Valášek, Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný
31. 3. 2020 17:01
Když ministr obrany za ANO přišel s nápadem, aby vláda a premiér v budoucnu získali pravomoc řídit zemi v době krize sami, Andrej Babiš prohlásil, že o tom nevěděl. Vláda dle něj návrh projednávat nebude. Z dalšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu ale plyne, že Babiš usnesením na začátku března Metnarovi předložení materiálu vládě sám uložil. Redakce má dokument s podpisem premiéra k dispozici.
Foto: Ludvík Hradilek

"Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo," napsal premiér Babiš v úterý dopoledne na svůj twitterový účet.

Odmítl tak návrh ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), který vládě v pondělí uprostřed nouzového stavu předložil zprávu, z níž plyne, že je třeba vládě a premiérovi přisoudit pravomoc k tomu, aby mohli zemi v době krize řídit sami. 

Předseda vlády tím reagoval na zjištění týdeníku Respekt a webu Aktuálně.cz, že v případě neakceschopného parlamentu by podle legislativního návrhu přešlo krizové rozhodování na vládu. A kdyby byl nefunkční i kabinet, rozhodoval by jen premiér. Vyplývá to z dokumentů, které nahrálo do vládního systému ministerstvo obrany a které mají redakce k dispozici.

I když se z veřejného vyjádření premiéra Babiše zdá, že byl postaven před hotovou věc, neodpovídá to skutečnosti. "Vážený pane předsedo vlády, v návaznosti na usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 2. března 2020 č. 5 předkládám na jednání vlády materiál 'Zpráva o plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky' a žádám Vás o jeho zařazení do části C programu schůzce vlády," napsal ministr obrany Metnar Babišovi 30. března.

Právě pod krkolomným názvem "zpráva o plnění neuzavřených úkolů…" byla klíčová změna možného posílení vlády popsána. Metnar se přitom odvolal na usnesení Bezpečnostní rady státu (BRS) ze začátku března. Šlo o zasedání silových ministrů a zástupců bezpečnostní komunity, kde se věc probírala. Přítomen byl podle oficiálních dokumentů i premiér Andrej Babiš. Dokládá to záznam z jednání Bezpečnostní rady státu, v němž je uvedeno, že schůzi BRS "řídil předseda vlády a předseda BRS Ing. Andrej Babiš".

A výstup byl jasný - "Bezpečnostní rada státu ukládá ministru obrany předložit materiál na schůzi vlády," praví usnesení, které Babiš jako předseda BRS podepsal. I to mají redakce k dispozici.

Foto: Aktuálně.cz

Posílení pravomocí vlády se řešilo jako poslední bod. "BRS projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala," stojí v usnesení. V jaké podobě Bezpečnostní rada státu posílení pravomocí vlády řešila, ze zápisu nevyplývá.

Premiér Babiš tedy věděl, že ministerstvo obrany na citlivém tématu pracuje. Na otázku, proč premiér říká, že o ničem nevěděl, ministr Metnar přes svého mluvčího Jana Pejška konkrétně neodpověděl. Odepsal jen to, že zpracování úvahové zprávy vyplývá z rozhodnutí vlády v roce 2015. "Původní termín zpracování byl říjen 2019, nestíhali jsme, proto byl prodloužen na konec března. Tento termín byl splněn a materiál odeslán, což je vzhledem k situaci nešťastná časová souslednost," reagoval přes mluvčího Metnar. Ministr odmítá, že na BRS bylo téma v diskusi rozebíráno.

Premiér na dotaz, zda bylo možné posílení pravomocí vlády projednáno i s jeho vědomím, redakcím neodpověděl. Návrh, který měl jít původně na vládu, nebyl ještě v paragrafovaném znění, šlo o informativní předkládací zprávu. 

Jaká je definice neodkladné situace?

V předkládací zprávě k úpravě se píše, "že v neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil nebo zrušil;  v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi".

Co přesně je "neodkladná situace", to se již v dokumentech nespecifikuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš byl ministrem financí. Bezpečnostní rada státu změnu projednávala deset dní před tím, než premiér se svými ministry vyhlásil nouzový stav. Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, Metnar navrhoval nahradit projednáním opět na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli "povaze a citlivosti předkládaného materiálu".

Tvrdá kritika opozice

Předložení návrhu po jeho zveřejnění tvrdě začala kritizovat opozice. "I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády," uvedl změnu místopředseda opozičních Pirátů Vojtěch Pikal, který na návrh upozornil. 

S ním ovšem nesouhlasí ústavní právníci, kteří na tvorbě zákona spolupracovali, třeba Jan Kudrna. Podle něj by Pikalovo řešení vyžadovalo příliš velkou a těžko proveditelnou úpravu ústavy

Podle Pikala i dalších členů opozice ovšem poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách. Někteří zástupci opozice dokonce vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři. 

Proti se postavili i mnozí senátoři. "Neumím si představit, že by obdobný návrh prošel Senátem. Senát osekávání svobod a nedemokratickou dělbu moci určitě nepřipustí," uvedl předseda nepočetnější senátorské frakce STAN a TOP 09 Petr Holeček.

Ministerstvo obrany přitom samo zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu přitom současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje. Podle Metnara je třeba o návrhu ještě rozsáhle diskutovat.

Metnarova omluva

V akademických kruzích se debata o tom, kdo by měl převzít moc, kdyby se parlament nemohl z nějakého důvodu sejít, vede zhruba od roku 2000. První vládní usnesení se toho dotklo v roce 2005, jednalo se o reakci na povodně. Žádný ministr to konkrétně nezpracoval, zvedl to v roce 2018 ministr Metnar, který k tomu svolal odbornou komisi složenou z ústavních právníků.

Ti přišli se třemi možnostmi řešení: že by v případě ohrožení rozhodoval podobně jako za první republiky tzv. miniparlament, menší těleso, které by kopírovalo volené parlamentní zastoupení. Druhou bylo, že by kroky ministrů posvěcoval prezident a následně, až by to bylo možné, parlament. A třetí pak ta, kterou právní experti preferovali a pro kterou se rozhodlo ministerstvo obrany.

Ministr obrany Metnar ve středu ráno uvedl, že způsob, jakým byl materiál předložen, nebyl vhodný a že posílení vlády a premiéra na úkor parlamentu teď - v době již vyhlášeného nouzového stavu - nebude řešeno. "Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!" napsal Metnar na svém twitterovém účtu.

Babiš to prezentuje jako problém ministra, ale zadání mluví jasně. Babiš na to během několika týdnů buď zapomněl, nebo nemluví pravdu, říká Valášek | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy