Zlín - Šedesáté výročí přejmenování svého města si dnes připomínají Zlíňané.
Na Silvestra se s rokem 1948 loučili ještě jako obyvatelé Zlína, Nový rok 1949 už ale vítali jako lidé bydlící a žijící v Gottwaldově.
Na příkaz nejvyšších stranických a vládních míst a také díky aktivitě místní komunistické organizace neslo město jméno šéfa KSČ a "prvního dělnického prezidenta," jak byl Klement Gottwald oficiální propagandou nazýván.
Přejmenování mělo vymazat vzpomínku na muže, který Zlín proslavil - Tomáše Baťu, symbol úspěšného soukromého podnikání.
Tváří města se měl stát Gottwald. Například gottwaldovští hokejisté nastupovali k zápasům v dresu s velkým písmenem G.
Dodnes se vedou spory o tom, proč se Gottwaldovem nestal politikův rodný Vyškov (Gottwald se narodil v Dědicích na okraji Vyškova). Podle jedné teorie vůdce KSČ na své dětství ve městě nevzpomínal rád a nechtěl mu propůjčit své jméno.
Gottwaldov má ve svém rodném listě uveden jako město narození i slavná rodačka Ivana Trumpová. Narodila se 20. února 1949, necelé dva měsíce po přejmenování.
Zlín se vrátil k původnímu názvu až po sametové revoluci v roce 1989. Vedení města rozhodlo o přejmenování zpět v prosinci a Zlín se znovu nazývá Zlínem od 1. ledna 1990.
Zlín měl svého bratříčka, přejmenovaného z ideologických důvodů, na Slovensku. Město s původně maďarským názvem Telgárt se stalo Švermovem, podle novináře Rudého práva a účastníka Slovenského národního povstání Jana Švermy.
Nejvíce se přejmenovávání praktikovalo v Sovětském svazu. Z Petrohradu vznikl Leningrad, z Caricynu Stalingrad, ze Samary Kujbyšev, z východopruského Königsbergu Kaliningrad, z Nižního Novgorodu Gorkij, z Jekatěrinburgu Sverdlovsk.
V Německé demokratické republice se na několik desetiletí stal Chemnitz Karl-Marx-Stadtem, v Jugoslávii Podgorica Titogradem a v Albánii Kucove Stalinovým městem (Qytet Stalin).
Zajímavé dobové fotografie z "gottwaldovské" éry Zlína naleznete na webové stránce www.staryzlin.cz
