Drama na střeše hotelu, děsivé nehody i pád letadla. Pražská záchranka slaví 165 let

Drama na střeše hotelu, děsivé nehody i pád letadla. Pražská záchranka slaví 165 let
Tak vypadal kočár a obsluha "Pražského dobrovolného sboru ochranného" v roce 1890.
Praga Lady, cca 1950. Archivní snímek z historie Pražské záchranné služby, která v prosinci roku 2022 oslavila 165 let své existence.
Rok 1975. Automobil Škoda Š 1203 v sanitním vybavení vyráběl závod AZNP Vrchlabí.
Resuscitace několika lidí na střeše hotelu Olympic.
Foto: Aktuálně.cz / Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy / Se souhlasem k užití
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
9. 12. 2022 8:57
Již před 165 lety založilo prvních 36 dobrovolníků sbor, který byl přímým předchůdcem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Od skromných začátků se metropolitní záchranka objemem vykonané práce zařadila mezi největší organizace svého druhu v Česku. Zdravotníci v hlavním městě zasahují denně v průměru u 300 případů. Z nichž zhruba čtyřicet je skutečným ohrožením života.

Tragický čtvrtek 10. října 1975 vstoupil do dějin pražské zdravotnické záchranné služby. Tehdy se v pražském Suchdole zřítilo dopravní letadlo, šlo o nejtragičtější leteckou nehodu v českých dějinách. Perfektní a skvěle koordinovanou práci a mimořádné nasazení záchranářů a lékařů v nemocnicích, kteří zachránili 41 lidských životů, oceňoval celý svět. Událost pak zpracovali filmaři v oblíbeném seriálu Československé televize Sanitka.

Zdravotníci měli na co navazovat. Pražská záchranka je totiž nejstarší v Evropě a pravděpodobně i na světě. "Již v roce 1857 se na doporučení barona Päumanna, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, přihlašuje 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí a ustavuje společně 'Pražský dobrovolný sbor ochranný'. Pouze tři členové sboru byli zdravotníky," popisuje oficiální web Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.

Cílem sboru bylo: "ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně" .

Souhlas se vznikem družstva, jehož členové jsou označeni červeno-bílou stuhou na levé paži, později sborovým odznakem, vydalo c. k. místodržitelství 8. prosince 1857.

Sbor ochranný se osvědčil již následující rok při požárech Šitkovských mlýnů a během povodní, které provázely Pražany v posledních desetiletích 19. století, získal takový věhlas, že se na něj obracela o pomoc při zakládání obdobných organizací i další města v zemi.

První oficiální sídlo bylo v dolní části Václavského náměstí, pak ve Spálené ulici č. 93, následně v Havlíčkově ulici a od roku 1911 na Staroměstském náměstí. Nedlouho po 2. světové válce je přesunuto do ulice Dukelských hrdinů č. 21, kde pracuje jedno ze stanovišť Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy dodnes.

Na přelomu 40. a 50. let se "Záchranná služba Praha stává průkopníkem přednemocniční neodkladné péče v naší zemi. Zatímco v řadě míst obhajují zdravotničtí záchranáři svoji holou existenci alespoň v organizačním rámci místních nemocnic, v Praze existuje jako samostatná, profesionálně vysoce zdatná organizace, po určitou dobu dokonce disponující vlastním lůžkovým resuscitačním oddělením," popisuje web.

V roce 1987 byl na letišti v Praze-Ruzyni oficiálně zahájen provoz prvního stanoviště letecké záchranné služby v tehdejším Československu. V témže roce je - rovněž poprvé u nás - v Praze úspěšně zahájen provoz záchranné služby systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo nehody rychlým osobním vozem a pomalejší a často vzdálenější velká "sanitka" přijíždí v případě potřeby za ním.

V uplynulém roce řešili zdravotníci metropolitní záchranné služby rekordní počet více než 127 tisíc událostí a rostoucí trend pozorují stejně jako ostatní krajské záchranky i v roce letošním. Aby snížila zatížení svého provozu, plánuje pražská záchranka zřídit v příštím roce vlastní zdravotní dopravní službu. Její posádky budou zajišťovat výzvy nižší naléhavosti, uleví tak záchranářským posádkám.

Video: Chodec v Praze ignoroval houkající sanitku. Blokoval ji v jízdě a ukázal na ni sprosté gesto (19. 10. 2022)

Video: Twitter/ZZS_SCK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy