Brno - Ústavní soudci ve středu v přímém přenosu rozhodovali o církevních restitucích. Ale pokud jste si pustili televizi, mohli jste snadno získat pocit, že se díváte na jednání Poslanecké sněmovny.
Jednání bylo přehlídkou dlouhých politických proslovů, jednotliví řečníci se trumfovali v předkládání zaručených zpráv, kdo má na restitucích finanční zájem, padaly výroky o "loupeži" nebo "spravedlnosti" století...
Verdikt, který může být poslední překážkou pro vydávání majetku církvím, nepadl.
Soudci odpoledne uzavřeli dokazování, odmítli všechny návrhy na svědecké výslechy, poslechli si závěrečné návrhy a jednání odročili na pondělí 3. června.
Fakta jsou následující: církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.
Odpor proti "krádeži století", jak restituce nazývá šéf Věcí veřejných Vít Bárta, vedou právě poslanci jeho strany. K nim se ale postupně přidali poslanci a senátoři sociální demokracie a také komunisté. Co jim na restitucích vadí? Zákon údajně prolamuje hranici Února 1948 a zpochybňuje Benešovy dekrety. Vadí mu také, že velká část navraceného a nahrazovaného majetku církvi v historii nikdy nepatřila.
Jednání jsme sledovali online.
14:53- Soud vynese svůj verdikt v pondělí 3. června v 16 hodin.
14:51 - Zástupce vlády Petr Mlsna označil rozhodnutí vlády za přelomový okamžik a konečné odpoutání se od komunistické minulosti.
14:27 - Soud odmítl vyslýchat politiky z Věcí veřejných, nechce ani písemné vyjádření ministrů a arcibiskupa. Začaly závěrečné řeči. Advokát Hrádela mluvil o odkazu předků, kteří bojovali za Československo a umírali v koncentračních táborech (včetně jeho rodiny), o odkazu prezidenta Masaryka. To vše by podle něj restituce pošlapaly. V závěrečné řeči advokát Hrádela řekl, že zákon o restitucích ovlivní život v České republice "na staletí" a že daný zákon nemá obdoby.
Zaorálek ve své závěrečné řeči restituce ostře kritizoval. A jeho řeč spíše připomínala projev ve sněmovně, mluvil o chudých lidech na severu Moravy, kteří jsou nezaměstnaní a nemají žádný majetkový polštář, který teď dostanou církve. Připomínal také, že církev bude mít obří majetky, které může investovat do golfových hřišť a hotelů. "Prosím ústavní soudce, aby vzali naše návrhy vážně. Týká se to charakteru státu, podoby státu, ve kterém chceme žít," řekl Zaorálek, který mluvil přes dvacet minut.
14:00 - Začínají se ptát ústavní soudci. Soudce Filip chce znát podrobnosti o tom, jak sněmovna rozhoduje o vyhlášení přestávek (restituce byly podle stěžovatelů schváleny v době, kdy byla vyhlášena přestávka). Otázku na smlouvu mezi státem a církvemi položil také soudce Vojen Güttler, žádné další dotazy nepadly. Soud znovu jednání přerušil na 15 minut.
13:52 - Jednání pokračuje a začíná sporem o výslech poslanců Věcí veřejných, včetně Víta Bárty a Radka Johna. Ty chce vyslechnout advokát Hrádela, soudci se o tom poradí. Soudci ale nevyhověli návrhu na výslech církevních hodnostářů a ministrů. A odmítli také spor předložit Evropskému soudnímu dvoru. Proti byli čtyři soudci, včetně předsedy Rychetského a nového ústavního soudce Fenyka. Poslanec Zaorálek chce, aby se ministři a zástupci církve vyjádřili písemně.
12:01 - Rychetský se ptá zástupce vlády Mlsny, zda byla oslovena Evropská komise pro případné posouzení nedovolené podpory. Mlsna odpověděl, že neví, podle něj EU byla informována o církevních restitucích. "To vůbec neodpovídáte na moji otázku," reagoval Rychetský.
Bude další přestávka, soudci se budou radit, jak dál postupovat - tedy zda vyslechnou ministry a arcibiskupa Graubnera.
11:57 - Podle šéfa Legislativní rady vlády Petra Mlsny je všechno v případě církevních restitucí v pořádku, obracet se do Lucemburku se soud nemá. "Dostatečně jsme objasnili všechny skutečnosti," uvedl Mlsna.
11:34 - "Dochází k obrovskému transferu majetku, jde o 134 miliard. Nemůžeme se dobrat k tomu, jak se k těmto k číslům došlo," uvedl sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Podle něj z vyjádření vlády vyplývá, že dochází k prolomení dekretů prezidenta Beneše. Zaorálek chce, aby soudci vyslechli jako svědky ministryni kultury Alenu Hanákovou a ministra zemědělství Petra Bendla. A také šéfy Pozemkového úřadu a Lesů ČR. Zaorálek soudu navrhl výslech zástupce církve baptistů Milana Kerna. Baptisté jako jediná církev odmítli církevní restituce. "A chtěl bych, aby byl vyslechnut také arcibiskup Jan Graubner," uvedl Zaorálek. Důvodem pro výslech arcibiskupa jsou jeho rozporná tvrzení o tom, kolik majetku má dostat katolická církev. Zaorálek také uvedl to, o čem už ráno informoval online deník Aktuálně.cz - chce, aby se ústavní soudci kvůli restitucím obrátili na Evropský soud v Lucemburku.
11:27 - Jednání sleduje opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný, podle všeho jediný významný církevní představitel, který je nyní v soudní síni. I on nyní poslouchá to, jak advokát Hrádela čte ze soudního spisu vedeného při projednání případu Víta Bárty a uplácení poslanců Věcí veřejných.
11:13 - "Je to nejhorší zákon," řekl Hrádela. Jeho projev je velmi přesvědčivý, mluví jasně a srozumitelně, velmi často se obrací přímo na ústavní soudce. "Každý člověk má právo na slušné jednání. Každý z nás by měl dostat odpověď na otázky týkající se církevních restitucí," uvedl Hrádela. Podle něj ani veřejnost nedostala odpověď, jak to vlastně celé s restitucemi pro církve je. Hrádela uvedl, že nejde o restituce. "To není snaha o spravedlnost, ale o bezpráví. To je snaha o zničení toho, na čem stojí naše vlast," řekl Hrádela.
10:57 - "Nikdo neví, jaký majetek se má vydávat," řekl Hrádela. Ten se ve své řeči vrátil o osm set let zpět a mluvil o desátkách odváděných církvi. Podle něj nikdo nezkoumal, zda církvi už nebyly v minulosti vypláceny náhrady za majetek. A argumentoval tím, že z dat z let 1947 až 1949 vyplývá, že se navýšily prostředky na církve. "Ptáme se kdo, kdy a jak zkoumal, jak je možné, že byly vypláceny takové prostředky," uvedl Hrádela. Podle něj Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že na restituce není právní nárok. Hrádela uvedl, že by se měl respektovat zákon a jedno z božích přikázání: Nepokradeš.
10:43 - Advokát Karol Hrádela tvrdí, že při projednávání církevních restitucí došlo poprvé v historii České republiky k odnětí slova poslance. Jde o poslance Michala Babáka z Věcí veřejných, kterému odebrala slovo předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová kvůli tomu, že zdržoval jednání předčítáním dějin Velké Moravy. Babák si na to stěžoval i u Ústavního soudu, ten stížnost odmítl. Hrádela při svém přednesu zvyšuje hlas. "Jde o samotné základy demokratického státu, mají poslanci možnost hájit zájmy svých voličů?" ptá se soudu Hrádela. "Je to nemorální zákon. Náš Ústavní soud rozhodl, že nikdo nesmí mít prospěch ze své moci," řekl Hrádela.
10:21 - Po více jak hodině skončil soudce Balík se čtením návrhů. Předseda soudu Rychetský vyhlásil přestávku.
10:06 - Rozdílně svoje první jednání pléna soudu prožívají soudci, které navrhl Miloš Zeman. Zatímco Jan Filip si téměř celou dobu dělá poznámky a dokonce si po přestávce přinesl počítač, Milada Tomková a Jaroslav Fenyk pozorně poslouchají svého kolegu Balíka.
09:52 - Korupce poslanců ODS, cílený rozpad Věcí veřejných a přijetí zákona špinavým způsobem. To vše provázelo podle Víta Bárty a jeho věrných přijetí církevních restitucí. A politici z Věcí veřejných si také stěžují na cenzuru, nedostali prostor v médiích se k restitucím vyjádřit. Politici chtějí zrušit celý zákon.
09:41 - Skončí české církevní restituce také u Evropského soudu v Lucemburku? I to nakonec mohou ústavní soudci řešit. Jde o 59 miliard korun, které má stát církvím vyplatit. Podle advokáta stěžovatelů Hrádely může jít o nedovolenou podporu od státu, církve jsou ve stejné pozici jako firmy a podnikatelé. A právník, který online deníku Aktuálně.cz potvrdil, že je připraven tuto námitku na dnešním jednání vznést, argumentuje příkladem farnosti v Trmicích, která zbankrotovala.
09:25 - Ústavní soudci už v minulosti kritizovali Parlament kvůli chybějícímu zákonu o církevních restitucích za dlouhodobou nečinnost. Loni třeba Ústavní soud v jednom z případů žádosti o vydání majetku církve ze severu Čech rozhodl, že dokud Parlament neschválí církevní restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat přímo soudy. Pro dnešní jednání bude důležité, jak rozhodování soudu ovlivní tři soudci, které vybral prezident Miloš Zeman.
09:17 - Soudce Balík opakuje argumenty odpůrců církevních restitucí. Jsou nespravedlivé vůči ostatním restituentům, porušují pravidla, která stanovili zakladatelé samostatného Československého státu, prolamují hranice stanovené dekrety prezidenta Beneše. A podle odpůrců církevní restituce slouží také ku prospěchu pravicových stran v Česku, posiluje jejich ekonomickou moc a ohrožuje tak fungování demokracie v Česku.
09:09 - Ústavní soudci poprvé po delší době v kompletním složení zahájili jednání. Neuspěla první námitka na podjatost soudce Stanislava Balíka, který je zpravodajem soudu. Soud kvůli krádeži dokumentů z auta advokáta Hrádely zatím neodročil jednání a začal návrh na zrušení projednávat. Soudce Balík nyní čte celý rozsáhlý návrh na zrušení restitucí.
08:58 - Do sálu přišel šéf Věcí veřejných Vít Bárta, který zvýšeným hlasem novinářům vysvětluje, proč jsou církevní restituce špatné. Právní zástupci všech tří skupin politiků, kteří si na restituce stěžují, se radí o společném postupu.
08:55 - Zájem veřejnosti o jednání je zatím mizivý, většinu účastníků v sále tvoří novináři a politici. Na místě je už tak Petr Mlsna, předseda Legislativní rady vlády, který bude církevní restituce obhajovat.
08:52 - Chystá se jednání pléna Ústavního soudu, do sálu se pomalu trousí jak zástupci vlády, tak opozičních stran. Na místě je i právník Karol Hrádela, který kvůli krádeži dokumentů včera požádal o odročení jednání. Ještě ani deset minut před začátkem ale není jasné, zda mu ústavní soudci vyhoví.
8:00 - Věci Veřejné dnes budou u Ústavního soudu bojovat proti "krádeži století", jak restituce nazývá šéf VV Vít Bárta. Zákon podle něj prolamuje hranici Února 1948 a zpochybňuje Benešovy dekrety. Vadí mu také, že velká část navraceného a nahrazovaného majetku církvi v historii nikdy nepatřila.
"Zákon ohrožuje samotné základy České republiky, poráží myšlenky otců zakladatelů Československé republiky, je diskriminační vůči jiným právnickým či fyzickým osobám, vytváří neodůvodněnou materiální základnu pro pravicové politické síly z prostředků všech, prolamuje hranici Února 1948 a de facto prohlašuje dekrety prezidenta Beneše za zdroj bezpráví," stojí ve stížnosti politiků z Věcí veřejných.
"Značnou část svého majetku získala římskokatolická církev, jakožto státní církev rakouské monarchie, v době pobělohorské, a to zejména z konfiskovaného majetku české šlechty, měšťanů a církví jiného vyznání," namítají komunisté. A ve všech stížnostech je také odkaz na to, jak byl zákon schválen - pokoutně v noci, s omezenou diskusí poslanců.
Vláda má jasné stanovisko - vše bylo v pořádku, a pokud ústavní soudci zákon zruší, přestane ministr financí Miloslav Kalousek věřit v právní jistoty.
