


Pražský Institut plánování a rozvoje se po předpokládaném květnovém schválení nového pražského územního plánu, na kterém přes dekádu pracoval, chce zaměřit na řešení provázanosti metropole se Středočeským krajem nebo přípravu podrobnějších územně-plánovacích dokumentů.

Novinářům to řekl ředitel institutu Ondřej Boháč. Institut plánování a rozvoje (IPR) také čeká stěhování, protože koncem června začne tříletá rekonstrukce jeho sídla v areálu emauzského kláštera.
IPR jako instituce zaměřená na městské plánování vznikla v roce 2013 transformací dřívějšího Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Přípravu nového územního plánu, nazývaného Metropolitní plán, vedení města schválilo ještě před tím, takže institut se jím zabývá od počátku své existence. „IPR vlastně nezná jiný stav, než že dělá Metropolitní plán,“ řekl Boháč.
Plán by mělo městské zastupitelstvo po více než dekádě příprav schvalovat na konci května. Podle ředitele panuje shoda na nutnosti ho schválit a nyní již není prostor pro úpravy. "Pokud by se mělo něco upravovat, tak by se muselo jít do opakovaného projednání," uvedl.
IPR se po schválení plánu, který by měl vstoupit v platnost od 1. září, zaměří na podrobnější dokumentace, s jejichž vytvářením nový dokument počítá. Dále bude institut podle ředitele více řešit aglomerace okolo Prahy a plánuje nabídnout své služby Středočeskému kraji, který vlastní ekvivalent IPR nemá.
Středočeský kraj je podle Boháče nejrychleji rostoucím v republice, což pochopitelně zatěžuje Prahu jako jeho přirozené centrum. „Je to něco, co aktivně potřebujeme řešit,“ uvedl.
Další výraznou změnou bude podle ředitele plánovaná velká novela stavebního zákona, která počítá s převedením územního plánování plně do kompetence samospráv. Nyní je v takzvané přenesené působnosti státní správy, což znamená, že organizačně patří pod samosprávy, ale kompetenčně pod stát. Změny podle Boháče budou znamenat nutnost zavést nový systém změn územního plánu a dalších úkonů.
IPR bude od 26. června po dobu tří let působit v kancelářské budově u holešovické tržnice, protože jeho sídlo v takzvaných Pragerových kostkách bude v rekonstrukci. Uzavře se tak i pro veřejnost určené Centrum architektury a městského plánování, které však bude podle Boháče po dobu prací fungovat v náhradních prostorech. „O místě ještě jednáme,“ řekl.






Fotbalisté Argentiny v posledním čtvrtfinále mistrovství světa v Americe udolali Švýcarsko 3:1 po prodloužení a dál mohou snít o obhajobě zlata.



Loňského inscenačně ledabylého Othella letos na Hradě vystřídala jedna z raných Shakespearových komedií, jediná autorova hra, která má označení žánru přímo v názvu – Komedie omylů. V energickém režijním nastudování Vojtěcha Štěpánka a precizním hereckém ztvárnění vznikla vkusná, zábavná inscenace pod širým nebem.



Mohla už mít dávno jiné starosti, po hodině jít slavit. Jenže skvěle rozjeté finále Wimbledonu Lindy Noskové proti krajance a kamarádce Karolíně Muchové se jí na konci druhé sady pěkně zkomplikovalo. Není divu, že z ní pak všichni novináři páčili, kde v sobě našla mentální sílu na tak povedený třetí set.



Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.



Pro řadu pacientek je nepostradatelný. Nahradit se nedá. Přesto lék Tamoxifen na rakovinu prsu na českém trhu chybí. Jeho výrobce ohlásil před osmi měsíci výpadek a přestal ho do Česka vozit. Úřady sice v lednu zajistili náhradní dodávky, i ty ale v červnu skončily. „Sehnat nějaké balení je nadlidský úkol,“ říká lékárník Marek Hampel a dodává: „Novela zákona o léčivech nepřinesla efekt.“