Pražské radnice přitahují šrouby demokracie

Petr Holub
14. 10. 2010 20:17
Do zastupitelstev se letos dostane nejmenší počet stran a hnutí v polistopadové historii
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Do zastupitelstev se letos dostane nejmenší počet stran a hnutí v polistopadové historii. Dlouholetá snaha komunálních politiků tak přinese své ovoce, omezí však voličům prostor k rozhodování.

Nejvýš pět stran a možná jenom tři proniknou do magistrátu a radnic pěti významných městských částí. Zajistí to speciální úprava volebního systému, kterou kromě Prahy v zemi následuje jenom Olomouc.

Hranice přežití 9 procent

Hlavním autorem je dominantní pražská strana ODS, která využívá všechny zákonné možnosti, aby ze zastupitelstva odehnala menší konkurenci. Proto rozdělila Prahu na sedm volebních obvodů a v každém z nich voliči vyberou devět zastupitelů.

Fakticky to znamená, že strana se ziskem pod osm procent do zastupitelstva nepronikne a bezpečně tam vstoupí, když dostane aspoň devět procent.

Obdobný postup s devítimandátovými volebními obvody použila třetí, čtvrtá a desátá městská část (tedy Žižkov, Nusle a Vršovice). Praha 9 (Vysočany) nabízí tři obvody s devíti, jedenácti a dvanácti mandáty. Také zde platí, že jistou účast v zastupitelstvu nemá strana se ziskem pod devět procent, za určitých okolností se tam však může dostat i s šesti procenty.

ODS ve zmíněných případech využila jednoho z paragrafů zákona o obecních volbách z roku 2001, který ve městech nad 50 tisících obyvatel připouští volební obvody s pouze devíti kandidáty. Menší města mohou omezit obvody na sedm kandidátů a této možnosti využilo zastupitelstvo Prahy 15. V Hostivaři tak zaručuje místo v zastupitelstvu jedenáct procent hlasů. 

Dříve tam mohl každý

Pražský postup není jen místní zvláštností, ale obecně vizitkou komunální demokracie. V Česku existuje dvacet měst s více než 50 tisíci obyvateli, stejně velkých je přitom deset částí hlavního města.

Hlavní město tak dává ostatním příklad, jak korigovat nespoutanou komunální demokracii, kterou nastolili zákonodárci hned po pádu komunistického režimu.

Počátkem devadesátých let platilo pravidlo, že na radnici má dostat prostor každý. Proto se začal využívat poměrný volební systém, kdy se hlasy přepočítávaly na mandáty podle obvyklého d'Hondtova systému, ovšem se speciální úpravou. Při přepočtu se hlasy jednotlivých stran dělily číselnou řadou 1,3,5,7 atd. a podle výsledku se mandáty přidělovaly.

Tento model zvýhodňuje menší strany, jak svědčí složení pražského magistrátu po roce 1994. Pětapadesát zastupitelů se rekrutovalo z patnácti politických uskupení. Vítězná ODS získala za 41 procent hlasů 23 zastupitelů, jedno křeslo ale zbylo také na Klub angažovaných nestraníků se ziskem 0,9 procenta hlasů.

V roce 1998 vydělali komunisté

První pokus omezit počet stran podnikla radnice ve volbách v roce 1998, kdy rozdělila Prahu na deset obvodů po pěti resp. šesti mandátech. V zastupitelstvu se tak ocitlo jen pět stran, když lidovci a Unie svobody vytvořily společnou kandidátku.

Ovšem pokus velkým stranám stejně nepomohl. Sice zlikvidoval úplně malé strany, použitý d'Hondtův model přesto pomohl těm relativně slabším, konkrétně komunistům. KSČM získala za deset procent hlasů osm křesel v zastupitelstvu, ODS s třiceti sedmi procenty hlasů jenom 21 křesel.

Recept z dob opoziční smlouvy

Z pohledu ODS a ČSSD byla účelnější změna volebního zákona v období opoziční smlouvy. Při volbách v roce 2002 zůstal d'Hondtův systém, hlasy se však dělily číselnou řadou 1,2,3,4, atd. Od stejného roku se tak hlasy přepočítávají i ve volbách do sněmovny. Zároveň se ve městech zavedlo pětiprocentní kvórum pro vstup do zastupitelstva.

Model mírně nadržuje silným stranám, zvlášť pokud se země či město rozdělí na volební obvody.

S rozdělením na obvody začali ve třetí a čtvrté části Prahy a postupně se jim podařilo eliminovat lidovce, komunisty a nezávislé kandidáty.

V současných zastupitelstvech Prahy 3 a 4 tvoří konkurenci ODS jen sociální demokraté a zelení. Na Žižkově získali občanští demokraté dvě třetiny mandátů, i když pro ně hlasovalo 45 procent voličů.

Kladivo dopadne i na magistrát

Ověřený model z třetí a čtvrté městské části se teď využije také pro magistrát. Před čtyřmi lety by do sedmdesátičlenného pražského zastupitelstva pustil vedle občanských demokratů ve větším množství jen kandidáty ČSSD. Zelení a komunisté by měli namísto současných šesti nejvýš tři zastupitele a čtyři nezávislí z SNK by zůstali před branami.

Dnes má účast v zastupitelstvu hlavního města jistou ODS, TOP 09 a ČSSD. Nový model ohrožuje vedle komunistů ještě Věci veřejné, jejichž obliba se pohybuje těsně pod hranicí deseti procent.


 

Právě se děje

Další zprávy