Nová expozice pro lední medvědy po téměř 90 letech. Jinak Praha o šelmy přijde

ČTK ČTK, Jarmila Ivasková
8. 10. 2020 15:10
Pražská zoologická zahrada chystá novou expozici Arktida, kterou budou obývat hlavně lední medvědi. Jejich současné obydlí, jež funguje už od 30. let minulého století, je dle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka nevyhovující. Navíc stávající expozice šelem původem z Arktidy stojí na "rozpáleném" jižním svahu a zaostává za vyspělými zahradami.
Foto: Zoo Praha

"Nároky na kvalitu života ledních medvědů v lidské péči se neustále zvyšují a v budoucnu budou k vidění pouze ve špičkových zoologických zahradách. Pokud zásadně nezlepšíme podmínky jejich chovu, nepodaří se nám je v Praze udržet," uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) a poukázal na to, že lední medvědi jsou s pražskou zoo spjatí téměř 90 let.

Stávající expozice ledních medvědů byla otevřená v roce 1933 a podle ředitele Miroslava Bobka je vůbec nejstarším zařízením v zoo. Medvědi v něm žijí už od začátku - jako jediná zvířata v zoo. Ostatním se jejich obydlí postupně přesunulo nebo zrekonstruovalo. Teď se konečně dočkají i bílé šelmy. 

"Obydlí ledních medvědů se nachází na jihovýchodně orientovaném svahu, který se v teplých měsících ohřívá do velmi vysokých teplot," upozornil ředitel zahrady. To pochopitelně šelmám původem z Arktidy nevyhovuje. Špatné umístění výběhu ale není jediný problém. Dalším je velikost, příliš malý je výběh i bazén. A celková opotřebovanost zázemí, kde zvířata dlouhá desetiletí žila. 

Dostatečný prostor pro zábavu i samotu 

Expozice Arktida bude podle návrhu velká 8000 metrů čtverečních. Budou v ní dva výběhy a čtyři bazény, dále různé aktivizační prvky a místa k ochlazení. Počítá se i s klidovými zónami pro samotářské šelmy a zejména pro březí samice. Kromě ledních medvědů budou expozici obývat i další živočichové, například tuleň obecný. Plánuje se i výstavba restaurace a dalších návštěvnických prostor.  

O konečné podobě expozice a o jejím umístění - na severozápadní straně zoo, vedle Gočárových domů - bude rozhodovat zřizovatel zoologické zahrady, tedy hlavní město Praha. Od jeho rozhodnutí se bude také odvíjet, kdy stavba začne a kolik bude stát. "Nyní se připravuje projektová dokumentace pro stavební povolení," řekl ČTK ředitel zoo Bobek. 

Zoologická zahrada v Troji poprvé otevřela 28. září 1931. Chová přes 670 druhů zvířat. Patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze i Česku. Loni do ní přišlo bezmála 1,5 milionu návštěvníků. Letos byla návštěvnost ovlivněna jarní vlnou koronaviru, kdy byla zoo uzavřená kvůli vládním opatřením. Nižší návštěvnost podle dřívějšího vyjádření ředitele Bobka zoo opětovně zaznamenává od září.

Nyní je nutné mít ve vnitřních prostorách zakrytá ústa a nos rouškou a dodržovat rozestupy. Od soboty 19. září je pro veřejnost uzavřen pavilon Indonéská džungle a expozice lemurů. Důvodem je, že primáti mohou onemocnět covidem-19 stejně jako lidé. Dočasně, prozatím do 18. října, byla zrušeno mimo jiné komentované krmení, komentované prohlídky a výukové programy pro školy. Vyplývá to z informací na webu zoo.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy