Pražská defenestrace. Vyhození místodržících z okna spustilo před 400 lety třicetiletou válku

Jan Wirnitzer Tomáš Kunc Jan Wirnitzer, Tomáš Kunc
23. 5. 2018 15:01
Třiadvacátý květen roku 1618 odstartoval v Evropě třicetiletou válku. Nespokojení čeští stavové vyhodili z okna katolické císařské místodržící.

Třiadvacátý květen roku 1618 byl pro Evropu dnem, který odstartoval třicetiletou válku. Nespokojení čeští stavové vtrhli do sídla královské kanceláře v Praze a vyhodili z okna katolické císařské místodržící Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu. S nimi byl vyhozen oknem i písař Filip Fabricius. Událostí začalo stavovské povstání, po němž České země zažily tvrdou rekatolizaci, emigraci inteligence, rozvrat společnosti i útrapy války, při níž zemřela těžko představitelná třetina obyvatelstva.

OSOBNOSTI A AKTÉŘI DOBOVÝCH UDÁLOSTÍ

VILÉM SLAVATA Z CHLUMU A KOŠUMBERKA

Český šlechtic býval žákem bratrské školy, kvůli kariérním důvodům ale přestoupil ke katolictví. Dosáhl vysokých funkcí u dvora - byl královským komořím a maršálkem, vedl i samotnou českou dvorskou komoru. Při defenestraci utrpěl zranění hlavy, později odjel do Pasova a vrátil se až po Bílé hoře. Věřil, že Habsburkové jsou pro České země nejlepšími možnými vládci. Zároveň měl reputaci odpůrce poněmčování.

JAROSLAV BOŘITA Z MARTINIC

Stejně jako Slavata byl i Bořita, známější přídomkem "Martinic", hrabětem. Přiženil se do rodiny nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka, což mu pomohlo v kariéře. Jako jednadvacetiletý se roku 1603 stal královským radou. Platil spíše za horlivého muže než nadaného státníka, jeho kariéru málem zastavilo lpění na podpoře císaře Rudolfa v době, kdy jeho hvězda pohasínala. Po svržení z okna místodržitelské kanceláře utekl do Mnichova a Pasova. Po Bílé hoře se vrátil z exilu a získal zpět úřad karlštejnského purkrabího.

FILIP FABRICIUS

Rytíř, písař a druhý sekretář české dvorské kanceláře. O událostech v Praze osobně informoval císaře Matyáše. Šlechticem se stal až po vyhození z okna svého pracoviště, získal přídomek "von Hohenfall", tedy "z vysokého pádu". Po bitvě na Bílé hoře mohl začít skupovat statky zkonfiskované odpůrcům koruny, díky čemuž zbohatl.

JINDŘICH MATYÁŠ THURN

Původně nemajetný hrabě z Thurnu vděčil za svou zámožnost a vzestup dědictví po jiných větvích rodiny. Právě on dokázal přesvědčit císaře Rudolfa k podpisu známého majestátu zaručujícího svobodu vyznání. Odměnou za podíl na sesazení labilního Rudolfa se stal karlštejnským purkrabím - post získal od Viléma Slavaty. Pod Thurnovým vedením vtrhli zástupci stavů na Pražský hrad, kde vyhodili přítomné královské místodržící. Rozhodný a odhodlaný Thurn byl osobností i schopným vojevůdcem. Po porážce na Bílé hoře emigroval, za třicetileté války bojoval dále proti Habsburkům.

KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC

Vzdělaný šlechtic, spisovatel, válečník, diplomat i hudebník. Býval dvořanem Rudolfa II., když císař sídlil v Praze. Po jeho sesazení konvertoval k protestantství a tvořil hudební díla. V roce 1618 se v Praze aktivně účastnil povstání českých stavů. V Thurnově armádě velel dělostřelcům, po porážce na Bílé hoře se uchýlil na hrad Pecka, kde byl zadržen vojáky Albrechta z Valdštejna. Byl jedním ze tří šlechticů popravených na Staroměstském náměstí (zbytek ze 27 tzv. "českých pánů" tvořili měšťané a rytíři).

MATYÁŠ HABSBURSKÝ

Ambiciózní mladší bratr císaře Rudolfa II. Podíl na moci získal v roce 1608 v podobě vlády nad Rakouskem, Uhrami a Moravou, zatímco Rudolfovi zůstaly Čechy, Lužice a Slezsko. Rudolfův neúspěšný pokus o převrat proti tomuto zřízení v roce 1611 vedl k jeho pádu a korunovaci Matyáše. Ten se ale ukázal jako slabý panovník, nezplodil děti a vláda měla přejít na Ferdinanda Štýrského, jehož protireformační tažení v jiných částech říše ale budilo odpor stavů. Když vypuklo české stavovské povstání, neměl zestárlý Matyáš už prakticky žádnou moc.

TŘICETILETÁ VÁLKA A ZMĚNY V ČESKÝCH ZEMÍCH

Počet obyvatel

Nejnižší odhady uvádějí, že České země za třicetileté války přišly o čtvrtinu populace, poměrně časté jsou odhady blížící se 40 procentům. Nejpostiženější byl sever, severozápad a severovýchod Čech, částečně také Lužice. Ze zhruba dvou a půl milionu obyvatel zbylo po válce půldruhého milionu. Daň si kromě války samotné vybral i mor.

Rekatolizace

Podíl katolíků v Českých zemích dosahoval podle spisovatele a publicisty Pavla Kosatíka před třicetiletou válkou zhruba 10-15 %. Vedle hlavních nekatolických církví - českých bratří, novoutrakvistů, staroutrakvistů, luteránů a kalvinistů - byli ve výrazné menšině, postupně ale sílili. Ke konci 17. století se Čechy pokládají za plně katolické.

Robota

Před stavovským povstáním připadalo na každý selský grunt 12 až 20 dnů roboty na panském ročně. Rozvrácené hospodářství po třicetileté válce si žádalo v průměru 150 dní roboty ročně na grunt. K tomu sedláci v 17. století odevzdávali na kontribucích (daních) zhruba tři čtvrtiny výnosu ze svého hospodaření.

Exil inteligence

České území po potlačení povstání opustilo mnoho příslušníků nekatolické inteligence, jménem za všechny budiž Jan Amos Komenský. Celkový rozsah emigrace se odhaduje na 35 tisíc rodin, celkem kolem 150 tisíc lidí (z předválečných 2,5 milionu). Do Českých zemí naopak přišla řada nových šlechtických rodin, které ke zdejší kultuře často neměly vztah a získaly zde majetky.

Majetkové přesuny

Za půldruhého roku konfiskací majetku bylo odsouzeno 680 šlechtických rodin ze zhruba 1500 (z toho 166 přišlo o veškerý majetek, ostatní o podíl - ale i těm byl majetek často ohodnocen nízko a zůstatek vyplacen nebyl). Na Moravě konfiskace postihly 250 rodin. Zkonfiskovaný majetek lacino skupovali císařovi věrní, například Albrecht z Valdštejna. Přesuny majetku provázely rozsáhlé podvody, které přispěly ke státnímu bankrotu. Českou šlechtu a královská města konfiskace fakticky zdecimovaly.

Rozvrat hodnot

Nevyčíslitelné škody způsobila válka na společnosti jako celku. "Pro společnost to byl totální šok, rozpadla se její struktura," říká spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Zchudl celý národ, hladomory, morové rány i válečné strádání způsobily naprostý rozvrat hodnot. Zhroutilo se školství i (vyhnáním nekatolických duchovních) církevní administrativa zajišťující mše, křty, poslední pomazání či pohřby. Národ čelil zdeptání a apatii.

PŘEHLED UDÁLOSTÍ

   
1517

Začátek reformace v Evropě

Martin Luther svými tezemi fakticky zahajuje náboženskou reformaci v Evropě. Výzvy pro katolíky představuje řada směrů, například luteráni a kalvinisté. Evangelické podání víry rezonuje silně i v “husitských” Čechách, kde katolíci tvoří nanejvýš 15 % obyvatelstva.

 
  1526

Stavovská monarchie

Habsburkové získávají České země od Jagellonců. Dědí zemi s poměrně velkou mocí stavů, tedy šlechty, měst a duchovenstva. Noví vládci usilují o centralizaci země, stavy vnímají jako příliš svárlivé.

1581

Nizozemský příklad

České stavy se inspirovaly i poměrně úspěšným stavovským zřízením ve Spojených provinciích (budoucím Nizozemsku), které v roce 1581 vyhlásily nezávislost.

 
  1609

Rudolfův majestát

Jedním z výsledků politického zápasu o chod a podobu země se stal Rudolfův majestát, listina, kterou císař Rudolf II. stvrdil náboženskou svobodu v Čechách. Rudolfova abdikace o dva roky později a nástup Matyáše nicméně ve stavech budí rostoucí obavy z atraktivity katolictví mezi mladými a vlivnými šlechtici - a také z úsilí, s nímž katolickou víru prosazuje habsburská královská rodina.

1615

Karlštejnský purkrabí Thurn končí

Končí čtyřleté působení hraběte Jindřicha Matyáše Thurna v prestižní funkci karlštejnského purkrabího, která držiteli vynáší osm tisíc zlatých ročně. Thurn původně v úřadu vystřídal Viléma Slavatu a sám byl vystřídán Jaroslavem Bořitou z Martinic. O post purkrabího se tak přetahoval s oběma místodržícími, které dá v roce 1618 vyhodit z okna.

 
  21. květen 1618

Setkání stavů

V Praze se scházejí čeští stavové, aby probrali spory ohledně dodržování Rudolfova majestátu. Císař sněm původně zakázal, později žádal o jeho odklad. Za původce zákazu jsou stavovskými vůdci považováni Slavata a Martinic.

22. květen 1618

Obava ze zatýkání a rozhodnutí k odporu

Mezi nekatolickými stavy se šíří informace, že je naplánované jejich zatýkání. Obavu má obzvláště Thurn, který předtím odmítl císařské předvolání do Vídně. Stavové se připravují na akt odporu. Thurn už ví, že konkrétní formou bude defenestrace, ale tají to. Chce postavit stavy, do té doby nepříliš jednotné, před hotovou věc a vzít jim možnost váhání a volby.

 
  23. květen 1618

Den D

Stavovská delegace přichází k Ludvíkovu paláci na Pražském hradě. Nalezli zde Slavatu a Martinice, které v improvizovaném líčení odsoudili k smrti vyhozením z oken. "Rozsudek" také okamžitě vykonali a stejně jako s oběma místodržícími naložili i s písařem Fabriciem. Všichni tři však dopad z výšky nejméně 15 metrů přežili, podle moderních výzkumů patrně kvůli tomu, že pod okny byl prudký svah, který zmírnil náraz. Dokázali uniknout a skrýt se. Stavové se pro svou rebelii pokusili získat veřejnou přízeň tvrzením, že neprotestovali proti králi, ale pouze proti jeho místodržícím - toužili po podpoře od evropských protestantů i po zmírnění hněvu Vídně.

8. listopadu 1620

Bitva na Bílé hoře

České stavovské vojsko po úvodní, vojensky ne zcela neúspěšné fázi povstání, při níž postoupilo až k Vídni, prohrává rozhodující bitvu - nanejvýš dvouhodinové, počtem padlých nevelké střetnutí na Bílé hoře u Prahy. Část stavů si i po bitvě myslí, že všichni přežijí a jejich majetky jim zůstanou. Mýlí se.

 
  21. června 1621

Poprava na Staroměstském náměstí

Sedmadvacet poprav, z toho tři čeští šlechtici a zbytek tvořený měšťany a rytíři, tvoří krvavou tečku za povstáním. Ne všechny rozsudky byly vykonány, mnozí členové povstalecké vlády uprchli. Majetky odsouzenců jsou zabaveny jako první, bez ohledu na nedotknutelnost statků, stvrzenou v roce 1610. Hned v úvodním kole konfiskací mění majitele 115 panství a statků. Tentýž rok je vydán dekret vyhánějící nekatolické duchovní. Dvě třetiny farností zůstávají osiřelé.

1622

Císařská "milost"

Takzvaný generální pardon omilostňuje další účastníky povstání, respektive jejich osobní práva. Ne tak majetky, protože Habsburkům šlo o hospodářské zničení stavovské opozice. Četné podvody při konfiskacích napomáhají státnímu bankrotu o rok později.

 
  1627

Obnovené zřízení zemské

Vydáním tohoto dokumentu bylo definitivně stvrzeno vítězství Habsburků a jejich vize řízení státu. Stavovské uspořádání nahradil absolutismus, posílila role duchovenstva, jediným povoleným vyznáním zůstalo katolické. Kdo se nechtěl stát katolíkem, musel se vystěhovat. Ovšem s výjimkou poddaných, kteří přestoupit museli.

Zdroje: Toulky českou minulostí, Wikipedie, spisovatel a publicista Pavel Kosatík, ČTK

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Při střelbě na oslavě v Coloradu zemřelo sedm lidí

Při střelbě na narozeninové oslavě v americkém městě Colorado Springs zemřelo sedm lidí včetně údajného útočníka. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady.

Útočník podle úřadů dorazil na oslavu, kde se nacházela jeho přítelkyně, a zahájil střelbu. Na místě zemřelo šest osob, jeden člověk podlehl svým zraněním po převozu do místní nemocnice.

V místě oslavy se nacházely i děti, podle prohlášení policie a představitelů města však nebyly mezi oběťmi střelby. Policie uvedla, že střelec spáchal sebevraždu. Dodala, že nyní zjišťuje motiv činu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy