Pražanům chybí ruce od hlíny, komunitních zahrad přibývá. Společně zde pěstují mrkev

Foto: Zahrádka uprostřed sídliště. Děti zde poznají, že zelenina neroste v obchodech
"Teď tu máme dvě dojné kozy, péče o ně vyžaduje zodpovědnost. Je to trochu náročnější na organizaci než u slepic. Každé ráno a večer je někdo musí podojit," vysvětluje Říha.
Komunitní zahrady vznikají na nevyužitých plochách, sídlištích i ve vnitroblocích.
"Lidé jsou tu různě zaměření. Někdo je zkušený pěstitel, který poradí ostatním, někdo řeší spíše vztahy a skupinové aktivity," vysvětluje Anna Černá.
Každý individuální záhonek má pět metrů čtverečných.
Foto: Jakub Plíhal
Veronika Matúšová
20. 7. 2021 19:28
Před devíti lety vznikla v Holešovicích první pražská komunitní zahrada, teď jich v různých částech hlavního města funguje téměř šedesát. V červnu se otevřely dvě nové, v Kobylisích a na Vypichu. Lidé chodí do městských zahrad pěstovat vlastní zeleninu, kompostovat a někdy se i seznamovat v jinak anonymních sousedstvích.

Komunitní zahrada může vzniknout kdekoliv, třeba i na sídlišti. Přímo uprostřed toho chodovského funguje od roku 2013 zahrada Vidimova. Mezi paneláky přímo za městským úřadem tu klasické sídlištní prostředí oživují desítky záhonů. Místní na nich pěstují zeleninu, bylinky nebo třeba jahody a rybíz. Také sem chodí kompostovat.

Nejaktivnějšími návštěvníky zahrady jsou ve všední podvečer děti, které společně tráví čas skákáním panáka, na trampolíně, pískovišti nebo v kuchyni, kde vaří bláto. "Je to jiné než na hřišti, kam pokaždé přijde někdo jiný. Tady mezi sebou tvoří pevnější vztahy," oceňuje matka jednoho z nich. 

Stejně jako děti se tu seznamují i jejich rodiče. "Najednou jsme se začali zdravit a uvědomili si, kdo kolem nás vlastně bydlí," říká jedna z žen, která na zahradu chodí spíše za lidmi než za záhony.

Ne každý je však zkušený pěstitel. "Prohlédnete si, co komu vyrostlo, a hned víte, za kým jít pro radu. Jsou tu i lidi, kteří přišli ze zahrádkářských kolonií, ti třeba mají s pěstováním hodně zkušeností," vysvětluje Anna Černá, která zahradu na Jižním Městě několik let koordinovala. Do Vidimovy nyní dochází asi šedesát rodin. 

Přínos pro mikroklima i duševní pohodu lidí

A toto místo není ani zdaleka jediné, kam Pražané chodí pěstovat zeleninu. Komunitních zahrad totiž přibývá. Zatímco v roce 2017 jich v hlavním městě fungovalo 24, o dva roky později už 42 a dnes je to o ještě o čtrnáct víc. "Na začátku se ozývali hlavně lidi ze sousedství, teď se angažují i městské části a firmy," vnímá Radka Pokorná, ředitelka spolku Kokoza, který komunitní zahrady pomáhá tvořit.

Zájmu o komunitní zahrady si všímá i magistrát, který podobné aktivity vítá. "Pro město s hustou zástavbou jsou komunitní zahrady cenné, každá zelená plocha má velký přínos pro mikroklima a nakonec i pro duševní pohodu obyvatel," říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. 

Hodně nových zájemců se objevilo během pandemie, být součástí zahradnické komunity mohlo v lockdownech znamenat příležitost odpočinout si. "Lidé byli vděční za to, že mohli vyrazit ven, v zahradě jsme se střídali třeba po dvou rodinách a užívali si to," říká Černá. 

Pražané se podle Černé zapojují z více důvodů, někdo chce pěstovat a kompostovat, pro jiného jsou přidanou hodnotou hlavně posílené sousedské vztahy. "Motivace jsou různé, lidem se často otevírají nové obzory. Přijdou kvůli pěstování a postupně vidí, že mít vlastní kompost se opravdu hodí, tak začnou zpracovávat bioodpad. Často tu také vznikají nové nápady pro jiné komunitní aktivity," popisuje.

Na komunitní zahradu by jednou ráda docházela i Petra Váchová, zatím se však rozhoduje, ke které zahradě se přidá. "Láká mě sdílení a zajištění kontaktu s městskou přírodou. To, že potkám podobně naladěné lidi a možná se s nimi skrz kus společného pozemku spřátelím," popisuje Váchová. 

Vedle pěstování mrkve adoptují slepice

Jiným typem komunitní zahrady je MetroFarm na Císařském ostrově, její součástí je i hospodářství. Lidé se tu u břehu Vltavy můžou starat o rostliny i o zvířata a třeba si adoptovat slepici. "Jsou teď nějaké líné, asi je na ně moc teplo," směje se koordinátor Štěpán Říha, když slepice krmí a povzbuzuje je k pohybu.

MetroFarm původně sídlila v Holešovicích, už tam se o ni Říha staral. "Bylo ta souhra životních událostí, chtěl jsem se odstěhovat z Prahy a mít hospodářství. Pak přišla šance zapojit se do projektu v Holešovicích, dělat to, co jsem chtěl v rodném městě," popisuje. 

Najít si touto cestou v Praze kus přírody se rozhodl také Tomáš Řádek, který na MetroFarm dochází se svojí přítelkyní už několik měsíců. "Dlouhodobě řešíme, jestli se usadíme ve městě, nebo na vesnici. A tohle byl takový zajímavý způsob, jak najít kompromis," vysvětluje. Na MetroFarm přijíždí lidé z různých částí Prahy, spíš než lokalita je spojují hodnoty a přístup ke světu. 

I tady se zapojují celé rodiny. "Roste tu vzácná generace, která zná život ve městě a zároveň vyrůstala s rukama v hlíně. Děti odmala chápou, odkud se bere ovoce, zelenina, vajíčka nebo mléko, protože to viděly na vlastní oči," oceňuje Řádek. Výhodou komunitního zahradničení je podle něj také to, že spolu lidé sdílí nářadí a ostatní potřebné věci. 

Komunitní zahrady, které vznikají po celé republice včetně menších měst, mohou mít mnoho podob. Někde zeleň proniká do vnitrobloků, někde mezi obchodní domy, na jiných místech zabírají jen kousek plochy na střechách domů či balkónech. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy