Právník: Za advokáty v Anglii se platí i 25 tisíc za hodinu

Radek Nohl Radek Nohl
13. 7. 2014 14:45
Expert ministerstva zdravotnictví na arbitráž s Diag Human David Kotris pro Aktuálně.cz popisuje detaily sporu.
David Kotris.
David Kotris. | Foto: ČTK

Praha - Dlouholetá arbitráž s firmou Diag Human kvůli údajně zmařenému obchodu s krevní plazmou se blíží do finále.

Zástupci státu věří, že zřejmě již v tomto roce padne u českého soudu konečný verdikt ve sporu o nyní již deset miliard korun.

"Byla velká debata, jestli Česká republika udělala chybu, že podala návrh na přezkum a tím způsobem, jakým ho podala," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel právního odboru ministerstva zdravotnictví David Kotris.

"Já si myslím, že jestli tehdy byly pochybnosti, tak dnes již nejsou právě díky těm zahraničním rozsudkům, které nám daly plně za pravdu," dodal Kotris.

Aktuálně.cz: Jak se v současné době téměř dvacet let starý případ vyvíjí?

Mediálně známá je v současné době spíše ta zahraniční linie sporu nežli ta česká. Nicméně česká linie sporu je ve fázi přezkumného rozhodčího řízení a nyní byl znovu ustanoven přezkumný rozhodčí senát. A ten se už věcí zabývá, jak jsme byli vyrozuměni.

A.cz: Dobře. A jak se tedy daří Česku v zahraničí?

Tam čelíme od roku 2011 v několika zahraničních jurisdikcích pokusům Diagu dokázat, že konečný rozhodčí nález z roku 2008 je pravomocný a vykonatelný, a že tedy stát má zaplatit nyní více než deset miliard díky úrokům. My tvrdíme, že vykonatelný není, protože jsme řádně podali návrh na přezkum. A v současné době nám již ty zahraniční soudy dávají za pravdu. Stalo se tak již ve Francii, Rakousku a teď nově i v Anglii.

Z pohledu anglického práva to byl tak zajímavý a důležitý případ, že protistrana si najala hned dva queen's counsely, kteří jsou nejvyšším stupněm barristerů, a jsou tedy suverénně nejdražší. My jsme také v poslední fázi nechtěli riskovat a najali jednoho queen's counsela. Což se ukázalo jako správný tah.

David Kotris

A.cz: Jak objemný je vůbec celý spis v této kauze?

To si netroufnu přesně odhadnout, ale je to spousta šanonů. Pro představu, když jsme byli nahlížet do spisu, tak to byly snad dva stoly.

A.cz: Když to porovnáte s jinými případy, se kterými jste přišel za svou praxi do kontaktu, je to skutečně ta nejsložitější kauza, kterou jste řešil?

Tady na ministerstvu zdravotnictví určitě ano. Ona je to spíše otázka pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jeho role je zastupovat ministerstvo v tomto sporu, tedy zjednodušeně řečeno je jakýmsi advokátem státu. Ministerstvo zdravotnictví spíše určuje strategii. Ale z toho, co je mi známo ze společných debat s kolegy z úřadu, tak i oni tento spor řadí mezi jeden z největších sporů, na kterém kdy pracovali. Dá se říct, že jde o spor, který vyžaduje naprostou pečlivost.

A.cz: Říkáte naprostou pečlivost. Ale kolik lidí na ministerstvu - kromě vás - tuto kauzu ještě řeší?

Na ministerstvu se kauzou zabývají dva právníci.

A.cz: Není to málo?

To si nemyslím. Radí nám advokát Tomáš Sokol, a jak jsem říkal, roli určitého advokáta plní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a myslím si, že to je adekvátní. Samozřejmě ta zahraniční linie sporu je mnohem náročnější tím, že se bojuje navíc na šesti dalších bojištích. Tam do hry vstupují advokátní kanceláře se svými štáby lidí. Například v Británii se u soudu vystřídalo sedm britských advokátů.

A.cz: Spekuluji. Ale co by se stalo, kdybyste oba dva z ministerstva odešli?

Nechci spekulovat, i když komplikace by to asi byla. Ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je velmi kompetentní. Zná ten spis, jsou tam schopní lidé.

A.cz: Spor právě v Anglii stál Českou republiku zhruba 25 až 30 milionů korun. To je poměrně hodně na to, že vlastně soud fakticky zasedal jen jeden týden.

V kauze jde o obchod s krevní plazmou.
V kauze jde o obchod s krevní plazmou. | Foto: Thinkstock

To květnové zasedání soudu bylo završením tříletého soudního procesu, který spočíval v řadě různých velmi rozsáhlých vyjádření, hromadě replik, do toho se vyjadřovali právní experti obou stran.

Nejdražší jsou procesní advokáti, neboť v Anglii je přísně rozlišena funkce advokátů řekněme hmotněprávních a procesních - takzvaných barristerů. Jen ti procesní jsou oprávněni vystupovat před soudem. Je to opravdu jiné právo i jiný proces než u nás.

Nicméně i z pohledu anglického práva to byl tak zajímavý a důležitý případ, že protistrana si najala hned dva queen's counsely, kteří jsou nejvyšším stupněm barristerů, a jsou tedy suverénně nejdražší. My jsme také v poslední fázi nechtěli riskovat a najali jednoho queen's counsela. Což se ukázalo jako správný tah.

A.cz: Kolik takový advokát stojí?

Queen's counsel vyjde až na nějakých 750 liber za hodinu (zhruba 25 500 korun), a to ještě po slevě.

A.cz: To má Česká republika takovou pozici, že dostala slevu?

My jsme dostali slevu v podstatě všude. Říkali jsme si oni poměrně výrazně a až na jediný stát jsme všude také poměrně velkou slevu dostali.

A.cz: Je to dané tím, že takový advokát zastupuje stát?

Určitě. My jsme argumentovali tím, že stát je klient jistý a je to prestižní spor, takže si na tom mohou udělat jméno. Najímali jsme renomované zahraniční kanceláře, které většinou neslevují, takže je to docela úspěch i v tomto smyslu. Nicméně podstatné je spíš, jak pracovali, a jak jsme tedy byli úspěšní.

A.cz: Kde byl ten průběh soudního řízení nejsložitější?

V každé jurisdikci byly problémy a v každé byly jiné. Ale nemůžu jít do podrobností, abych neradil protistraně. Kdybych však měl obecně říct, kde to bylo nejsložitější, tak bych řekl první dvě - Rakousko a Francie - protože jsme nevěděli, do čeho jdeme. Šlo o to, že to byla nová situace, bylo tady určité negativní mediální klima ohledně zabavených obrazů v Rakousku a nejistota, co bude následovat.

Josef Šťáva, bývalý majitel Diag Human.
Josef Šťáva, bývalý majitel Diag Human. | Foto: ČTK

Do toho se ozývaly různé firmy, typu Aram Global, které spekulativně nabízely, že nás zbaví všech problémů v Rakousku a ve Francii, posílaly dopisy na vládu a vytvářely tlak. Nebylo to nic příjemného. Ale asi nic nového pod sluncem.

Diag totiž umí velmi dobře vytvořit klima naléhavosti a již v minulosti tak několikrát dohnal stát k chybám, což mimochodem celkem přesně popsal Tomáš Cikrt v té své nové knížce o Diagu (Krev a peníze pozn. red.). Jsem proto rád, že jsme si zachovali chladnou hlavu a soustředili se jen na právní argumenty.

A.cz: Ve Velké Británii se budete o peníze soudit, abyste je získali zpět. Jak je to v ostatních státech?

Získali jsme je zpět ve Švýcarsku, ve Francii. V Rakousku také, ale tam zatím Diag Human nezaplatil. Vymohli jsme asi maximum toho, co jsme vymoci mohli. Jsou to milionové částky ve všech případech. V tuto chvíli v podstatě zvažujeme možnost vymáhání v Lichtenštejnsku, kde má sídlo Diag Human, pokud ten dobrovolně nezaplatí. Dá se říct, že velká většina našich nákladů se vrátí do státní pokladny.

A.cz: Kdy se rozhodne v dalších státech - USA a Lucembursku?

V případě USA to vypadá, že řízení u soudu bude snad někdy na přelomu roku. V Lucembursku nemáme žádný odhad. Pracujeme s dvěma variantami, buď podzim, nebo opět přelom roku.

A.cz: Zpět k České republice. Kdy tady padne pro obě strany klíčové rozhodnutí?

To je těžká otázka. Já bych řekl letos, protože jsem optimista, ale já to říkám každý rok. Je reálné, aby to bylo letos. Je ale otázkou, jak k tomu nový přezkumný senát přistoupí.

Kdybych však měl obecně říct, kde to bylo nejsložitější, tak bych řekl první dvě - Rakousko a Francie - protože jsme nevěděli, do čeho jdeme. Šlo o to, že to byla nová situace, bylo tady určité negativní mediální klima ohledně zabavených obrazů v Rakousku a nejistota, co bude následovat.

David Kotris

A.cz: Takže jdeme do finále.

Rád bych to řekl, ale nevíme to. Snad ano.

A.cz: Upřímně, udělali jste během kauzy nějakou chybu?

Já pevně věřím, že ne. Tedy alespoň v posledních několika letech, kdy do kauzy vidím. Byla velká debata, jestli Česká republika udělala chybu, že podala návrh na přezkum a tím způsobem, jakým ho podala. (Diag tvrdí, že za stát podepsala návrh nesprávná osoba). Já si myslím, že jestli tehdy byly pochybnosti, tak dnes již nejsou právě díky těm zahraničním rozsudkům, které nám daly plně za pravdu.

A.cz: Když zatím vyhráváte všechny soudy v zahraničí, je možné, že by český soud rozhodl jinak?

Český soud může samozřejmě rozhodnout jinak. To se nedá vyloučit. Na druhou stranu od roku 2008, kdy vyřkli ti rozhodci v čele s rozhodcem Růžičkou verdikt, že má Česká republika zaplatit těch tehdy osm miliard, tak od té doby je Česká republika u všech ostatních soudů úspěšná. Pomalu a jistě se to obrací, i když je to moc těžké i s ohledem na to, v jaké stavu nám kauzu předali naši předchůdci. Podařilo se nám doplnit přezkumný rozhodčí senát i přes zjevné obstrukce Diagu a ustát ataky v zahraničí.

A.cz: A na závěr. Pokud byste si vsadil, jak to nakonec dopadne?  Jaké jsou šance v procentech?

Ne. Nad tím opravdu nechci spekulovat, ale věřím, že naše důslednost a trpělivost by mohla přinést úspěch.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Skokani Polášek a Sakala postoupili na SP ve Wisle z kvalifikace

Pouze dvojice českých reprezentantů Viktor Polášek a Filip Sakala uspěla v kvalifikaci na nedělní závod Světového poháru ve skocích na lyžích ve Wisle. Roman Koudelka a Vojtěch Štursa na postup do úvodní individuální soutěže sezony nedosáhli.

Polášek skočil v kvalifikaci 114 metrů a obsadil 38. místo, Sakala zapsal o metr a půl méně a postoupil z 42. příčky. Koudelka, který vstupuje do 14. sezony v SP, doletěl po snížení nájezdu na 101 metrů. Dlouholetou českou jedničku dělily od postupové padesátky na 54. místě necelé dva body. Štursa obsadil s výkonem 104 metrů 61. příčku.

Nejdelší skok kvalifikace 133 metrů předvedl ze sníženého nájezdu Němec Karl Geiger. Obhájce velkého křišťálového glóbu za prvenství v SP Japonec Rjoju Kobajaši postoupil jako čtvrtý.

Sezonu v Polsku zahájí sobotní závod družstev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy