Místo řešení problémů jen hádky, kdo kam pojede. Lidi už to nebaví, míní Netolický

Chápu to správně, že po necelých čtrnácti letech ve funkci hejtmana minimálně zvažujete, že byste se pokusil přesunout do poslaneckých lavic?

Stále platí teze, kterou říkám dlouhodobě: Jsem regionální politik. Cítím se tak a zatím musím říct, že na tom nechci vůbec nic měnit. A to i z hlediska mého uvažování a mé práce. A myslím to trochu v širším slova smyslu. Nejde mi jen o Pardubický kraj, ale regionální politiku obecně – v rámci celé České republiky.

Dlouhodobě se nám totiž nedaří řešit vnitřní kohezi, neumíme smazávat rozdíly mezi velmi chudými regiony a prosperujícími centry. Jde o periferní regiony, které nezbytně nutně potřebují pomoc veřejné moci. Bez toho se nedostanou z obtíží, do kterých se často nedostaly vlastní vinou. A že se nám tady mezi regiony rozevírají nůžky, je vidět prakticky po celé republice.

Přitom se to ani zdaleka netýká jen Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Potýkáme se totiž také s vnitřními periferiemi uvnitř všech ostatních krajů, na které se ve veřejné debatě poněkud zapomíná. A to je téma, o kterém je nutné stále dokola mluvit, a hlavně je potřeba se zasahovat o to, aby došlo k nápravě.

Trochu jste mi utekl z otázky. Zkusím to tedy takto: Neukazuje se právě na tématu vnitřních periferií, že má důraz na regionální politiku své limity? A že k tomu, abyste se zasadil o jeho efektivní řešení, budete muset podstoupit ten krok a pokusit se uspět v politice také na centrální úrovni? Jednoduše proto, že pokud byste měl spojence na úrovni vlády, mohl byste lépe řešit své vlastní priority…

Můj osobní názor ale je, že politika by se neměla dělat tak, že tady jsou nějací kamarádi, kteří si přihrávají z vlády směrem do krajů a obráceně.

Ale reálně to tak přece může fungovat. Je přece přirozené, když má premiér na úrovni krajů nebo velkých měst blíže k těm politikům, kteří jsou z jeho strany…

Podle mě by to tak být nemělo. Já nechci číst seznamy uspokojených projektů, které jsou založeny na tom, že starosta či kraj, který má příslušnou politickou barvu, má kvůli tomu u vlády výhodu oproti ostatním. To není fér, protože to má být o kvalitě projektů jako takových. Nikoli o politickém srovnávání a zvýhodňování.

Buď jde o smysluplné projekty, které podpoří třeba formou dotace také vláda, anebo jde o nesmysly. A tady chci říct, že pokud je u nás dotace sprosté slovo, tak právě v situacích, kdy jsou zneužívány a dochází k nějakým manipulacím jednotlivých projektů, které dotace čerpají.

Související

Expanze ambiciózního lídra. Aliance s vlivným hejtmanem může sehrát zásadní roli

Ale pokud jde o dotační politiku jako takovou, ve chvíli, kdy chceme stimulovat určitou činnost, tak na dotacích není nic špatného, protože se díky nim třeba realizuje záměr, který by jinak nevznikl, protože by na něj nebyly peníze. Navíc na úrovni krajů řešíme mnohdy problémy, které se týkají celostátní politiky – školství, zdravotnictví nebo sociální politiku.

Tak ještě jinak. Když jste s Martinem Kubou oznamovali, že se nějakým způsobem spojujete, tak jste mimo jiné řekli, že máte ambici uspět také v příštích sněmovních volbách. Já vím, že je to víc než za tři roky, ale přesto…

Pokud mluvím o svém vztahu k centrální politice, stále to dělám jako regionální politik. A na tom se nyní nic nemění. A to, že máme potenciálně ambici vytvořit nějaký tým lidí, který už současná politická situace nebaví, nebaví je permanentní online hádky o tématech, která jsou naprosto marginální, tak to ještě neznamená, že mířím do sněmovny.

Mám ale silný dojem, že ta deziluze, o které mluvím, byla silně vnímána už před loňskými sněmovními volbami. Když jsem byl mezi lidmi, často mi přiznávali, že nemají koho volit.

A místo toho, aby se to nová vládní reprezentace snažila změnit, ještě to zhoršuje. Úroveň debaty, závažnost témat, která jsou společensky podružná, často odrážejí jen egoistické postoje konkrétních osob, ukazují na otřesný úpadek politiky…

Narážíte na Motoristy?

Je to obecné konstatování. Ale třeba jejich spor s prezidentem, a já dobře vím, že spor k politice patří, tak to je něco nepřijatelného. Vždyť k diskusi patří také nějaké forma, jistá míra asertivity. Tady jde ale o zcela nedůstojnou formu, oni v podstatě dávají svým oponentům najevo, že je vůbec nezajímají, že je neberou v potaz. A tak to prostě nemá být.

Právě této metodě, tomuto způsobu politické práce, chceme já i Martin Kuba oponovat. Zjistili jsme zkrátka, že v řadě ohledů máme k politice podobný přístup, takže jsme se po čase dopracovali k tomu, že bychom měli začít koordinovat své kroky.

A co tedy chcete lidem nabídnout?

Přicházíme s konceptem, který nevychází z osobních konfliktů. Nechceme a nebudeme nikoho napadat, protože si myslíme, že taková politika není účinná. Navíc je zbytečná. Nikomu nic nepřináší. My chceme dělat konkrétní a praktickou politiku, zajímají nás konkrétní témata.

Kdybych to zjednodušil: Nechceme se týdny a měsíce zabývat tím, kdo kam v létě pojede, a zcela zbytečně takovou debatou zaplevelovat veřejný prostor. Chceme ho naopak využit k něčemu lepšímu, chceme nastolovat témata, která mohou zlepšit životy lidí, která budou mít konkrétní dopady.

Související

Motoristé se topí v problémech, Rajchl tváří SPD. Expert rozebírá šance nové strany

A pokud jsme zatím s ničím podobným nepřišli, tak to neznamená, že o věcech nepřemýšlíme. Navíc naše spolupráce teprve začíná a my si musíme vyjasnit, s kým chceme spolupracovat, kromě programu je politika také o osobách a obsazení – vždycky je i o lidech. A pak si teprve musíme stanovit cíle, které se budou týkat konkrétních problémů v regionech.

A mimochodem, v poslední době vidíme významné centralizační tendence. A to napříč různými oblastmi. Takže už teď víme, že jedním z klíčových témat bude důvěra, říkám tomu důvěra, protože nechci používat slovo decentralizace – je to důvěra státu vůči lidem, kteří pracují v oblastech mimo Prahu, mimo ústřední vládní orgány.

Osobně jsem přesvědčený, že demokratický právní stát je založený na důvěře. A proto si myslím, že není správné akceptovat veškeré tendence k řízení státu z jednoho místa, vůči kterému ostatní leda tak salutují. Ta důvěra musí být opakem toho, že jeden konkrétní člověk, jeden jediný politik z Prahy má jedinou pravdu a ví přesně, co se kde má stát.

Je to obráceně. Stát má důvěřovat lidem, kteří jsou mimo Prahu, a je schopen připustit, že místní podmínky znají lépe. Hledal jsem pro tuto věc správný termín, který to přesvědčivě vyjadřuje. A myslím, že je to skutečně hlavně o důvěře. Nepochybuji o tom, že to tak má být, a myslím, že jsme v tomto s Martinem Kubou zajedno. A takových témat je mnoho.

Za půl roku nás čekají komunální a senátní volby. A pokud tedy spojujete síly, nelze se nezeptat – obzvlášť když jste hovořil o osobách a obsazení – zda už máte vytipováno, kde budete společně usilovat o hlasy voličů?

My v Pardubickém kraji určitě budeme navazovat na naši činnost v rámci 3PK, což je projekt, který jsme založili už v roce 2019. Jde o volební koalici, jejíž součástí bylo původně hnutí Společně pro kraj a Sociální demokracie. Ta už ale definitivně skončila, protože drtivá většina z nás nesouhlasila s postupem SOCDEM loni před sněmovními volbami.

Proto jsme také hnutí Společně pro kraj transformovali na hnutí MY, které je dnes základním kamenem krajské koalice 3PK – je tam přímá kontinuita. A pokud jde o naše rozhodnutí spolupracovat právě s kolegy z jižních Čech, tak to bylo kolektivní rozhodnutí – nebylo to tak, že bychom se domluvili pouze já a Martin Kuba.

Takže my určitě podpoříme některé osoby, třeba starosty, kteří obhajují své pozice v jednotlivých městech napříč Pardubickým krajem. A to, že budeme mít svoji kandidátku v samotných Pardubicích – respektive jsme se s Martinem Kubou shodli, že velmi výrazně podpoříme kandidátku Jakuba Rychteckého a jeho týmu lidí, kteří se dali dohromady, asi také nikoho nepřekvapí. Ostatně je to první náměstek primátora a svoji práci dělá dobře.

A pokud jde o další města mimo Pardubický nebo Jihočeský kraj?

Pokud jde o ostatní města napříč republikou, shodli jsme se, že není nutné všechno hned letos hrotit. Není to nutně tak, že budeme mít kandidátku například v hlavním městě. Ani ve všech hlavních krajských městech. Máme nějakou dlouhodobou strategii a opravdu nám nedává smysl kandidovat jenom proto, abychom pak byli někde jen do počtu. Lepší je si počkat a dát všemu nějaký řád a přirozený vývoj.

Musím také upozornit, opravdu to chci výrazně akcentovat, že je naše spolupráce založená na tom, že spolupracují dvě uskupení – jde o partnerskou spolupráci. MY a Naše Česko. A to, jakým způsobem se tato spolupráce případně zintenzivní, se teprve ukáže. Zatím jde jen o koordinaci našich činností.

A co senátní volby? Máte už nějaké společné kandidáty, které podpoříte?

Zvažujeme koordinovaný postup v některých obvodech. Jako příklad mohu uvést Žďár nad Sázavou, kde komunikujeme s Michalem Šmardou, starostou Nového Města na Moravě. A ta debata je velmi zásadní. Takže pokud se Michal Šmarda rozhodne kandidovat, tak já budu jednoznačně pro, abychom ho maximálně podpořili.

A kromě Šmardy, rýsuje se něco takového i v některém dalším senátním obvodě?

Určitě. Komunikujeme s lidmi, kteří jsou – abych tak řekl – z mého pohledu prostě normální. To je první věc. A byť to zní banálně, myslím, že základním parametrem v politice je, že spolu lidé normálně vychází a hledají společná řešení problémů.

Související

20:59

Politická šikana: Kuba může ODS vymazat z mapy, má to ale háček, hodnotí komentátoři

Zároveň komunikujeme s lidmi, kterých si nějak vážíme a o kterých víme, že když se s nimi člověk dohodne, tak že podaná ruka platí. V tuto chvíli je to asi to nejpodstatnější – a ne nějaké dogmatické nebo ideologické vyprávění. Ta už dnes vlastně nikoho nějak extra nezajímají.

A pak bych zdůraznil ještě jednu věc. Nevím, zda to mohu říct takto natvrdo, ale zajímá nás spolupráce s lidmi, kteří si nehrají na elitu. Jde nám o normální lidi z terénu, kteří se snaží fungovat a dělat maximum pro to, aby se podíleli na rozvoji obce, města nebo kraje. O lidi, kteří si nehrají na nějakou honoraci.

Vždyť i s Martinem Kubou jsme schopni vidět věci pragmaticky. Což není oportunismus. Je to o tom, že v danou chvíli pracujeme v určitém místě a čase, s danými penězi – racionálně se snažíme pohybovat v určitém prostředí a hledáme řešení s kartami, které máme v rukách. Druhou možností je ty karty nemít a ideologicky tlachat. Tím ale problémy lidí nevyřešíte.

Politická šikana: Babiš může vládnout řadu let. Nezvládne ale ani potřebné reformy