Den, kdy se rozhodlo o zkáze "páté čtvrti". Obávané pražské ghetto navždy zmizelo

Den, kdy se rozhodlo o zkáze "páté čtvrti". Obávané pražské ghetto navždy zmizelo
"Bourání Hampejzu." Pohled na demolici domů v Josefově. Vlevo část budovy Všeobecné židovské nemocnice (dům čp. 248) a část Starého židovského hřbitova. Vpravo zadní průčelí Uměleckoprůmyslového muzea (dům čp. 73), v pozadí novostavby v Široké ulici. Rok 1910.
V únoru 1893 říšská rada přijala takzvaný asanační zákon. Tím padla poslední překážka v přípravách na zbourání Josefova a přilehlé částí Starého a Nového Města. 
Pohled na bourání domu čp. 16 na Starém Městě (Andělská kolej) při asanaci. V pozadí nad jeho zbytky domy čp. 18, čp. 17, čp. 14 a čp. 13 v Mikulášské ulici (dnes náměstí Franze Kafky). Rok 1909.
Pohled na bourané domy čp. 179, 182, 180, 185, 173 v Cikánské a Masařské ulici v Josefově při asanaci. Rok 1905.
Pohled na nárožní židovský masný krám v Masařské ulici v Josefově během asanace. Rok cca 1900-1906.
Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, VI 54/10
Pavel Švec Dan Poláček Pavel Švec, Dan Poláček
8. 2. 2023 6:47
Před 130 lety byl vydán zákon, na jehož základě byla v Praze provedena asanace, jedna z nejrozsáhlejších akcí tohoto typu v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace mnoha historických staveb vyvolala kritiku veřejnosti a vznesla otázky památkové péče. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 38 hektarů a nacházelo se v něm přes 600 domů.

V únoru 1893 říšská rada přijala takzvaný asanační zákon. Tím padla poslední překážka v přípravách na zbourání Josefova a přilehlé částí Starého a Nového Města. Zákon nejenže vytyčil území, které mělo být srovnáno se zemí, ale rovněž stanovil způsob vyvlastňování domů. Zmizet mělo všechno v oblasti ohraničené Vltavou, Platnéřskou ulicí, Linhartským náměstím, severní stranou Staroměstského náměstí a Dlouhou třídou.

Předmětem asanace byla však též povltavská oblast Nového Města zvaná Vojtěšská čtvrť, na Zderaze, část Podskalí na Výtoni. Na Malé Straně byly v rámci asanace prováděny průrazy u Malostranského náměstí. Celkem se akce týkala bezmála šesti set popisných čísel.

Místo historické zástavby v okolí Staroměstského náměstí, převážně židovského ghetta, měla vzniknout reprezentativní obytná a obchodní čtvrť s centrální ulicí inspirovanou pařížskými bulváry či vídeňskou Ringstrasse. Známe ji pod názvem Pařížská.

Důvodem velké pražské asanace byly nevyhovující hygienické podmínky. Především závadnost studniční pitné vody, neexistence kanalizace a přelidněnost takzvané páté čtvrti byly potenciálními zdroji nákazy nebo epidemie. Navíc to bylo území nízko položené na břehu řeky a voda z každoročního jarního tání doprovázeného zvýšením hladiny zaplavovala sklepy domů, které zůstaly vlhké po celý rok.

Pražské ghetto bylo hustě zastavěno kvůli diskriminačním zákonům, které nedovolovaly Židům sídlit mimo jeho hranice. Bylo zrušeno v roce 1850 a pod jménem Josefov připojeno k Praze. Majetnější Židé se stěhovali do modernějších částí města a z Josefova se stala chudinská čtvrť nevalné pověsti. Podíl židovského obyvatelstva tu přitom podle statistiky z roku 1889 klesl až na pouhou jednu desetinu.

Rozsáhlé bourací práce začaly v roce 1896 v místech ústí Pařížské do Staroměstského náměstí a protáhly se až do roku 1943. Největší asanační zásahy však proběhly do roku 1914. Uvolněné a upravené parcely město prodávalo stavebním podnikatelům, vznikaly bloky domů, jejichž architektonický vzhled odpovídal tehdejší době, tedy stylům od historismu po secesi.

 

Právě se děje

Další zprávy