Muzeum paměti musí být pod Stalinem, žádají historici. Rozhodně ne, odmítá Čižinský

Radek Bartoníček Jakub Heller Radek Bartoníček, Jakub Heller
16. 9. 2019 20:04
Třicet let od pádu komunistického režimu se Česko tento týden dočká založení muzea, které má mapovat mimo jiné nacistickou a komunistickou minulost. Zatím ale není jasné, kde bude stát, ani jak bude uvnitř vypadat. Řada odborníků ale naléhá na to, aby vzniklo pod bývalým pomníkem Stalina na Letné na Praze 7. Její starosta Jan Čižinský je však proti.
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018.
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa
Interiéry v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné při výstavě Na Stalina!, kterou organizovala Paměť národa v roce 2018. | Foto: Paměť národa

Když radní Prahy Hana Kordová Marvanová (zvolena za STAN) diskutovala minulý čtvrtek v Senátu s odborníky o záměru vybudovat v metropoli Muzeum paměti 20. století, od několika z nich uslyšela doporučení, kde by takové muzeum mělo být - v podzemí pod bývalým Stalinovým památníkem na Letné.

"Nevzdávejte se Stalina, to je strašně silné místo, které je spojené s traumatem minulosti obrovským způsobem. Že je momentálně vedení Prahy 7 proti, to nás přece nemůže odradit. Nahoře se může nadále jezdit na skejtech jako dosud, to vůbec nevadí," naléhal na ni například historik umění Zdeněk Lukeš na jednání, na kterém byl přítomný také deník Aktuálně.cz. A to jen několik dní předtím, než tento čtvrtek zastupitelstvo Prahy schválí založení muzea zatím bez konkrétní adresy. Stejný názor jako Lukeš mají i další, mimo jiné historik Petr Blažek, ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa či předseda Spolku Praha Šoa Pavel Stingl. 

Radní Hana Marvanová sice přislíbila, že o této možnosti bude ještě jednat, ale zároveň přiznala, že tato možnost není příliš reálná. Jednak proto, že prostory pod Stalinem jsou ve velmi špatném stavu, a jednak je proti muzeu na tomto místě Jan Čižinský - starosta Prahy 7, pod kterou Letná spadá.

A Čižinský názor nezměnil ani poté, co mu redakce zprostředkovala zmíněné prosby odborníků. "Nadále si stojím za svým názorem. Místo, kde stál pomník Stalina, není v žádném případě vhodné pro Muzeum paměti 20. století," prohlásil. Argumentuje například tím, že muzeum by tento prostor velmi zatížilo rušným provozem, jehož součástí by muselo být například rozlehlé parkoviště.

"Je to technicky i ekonomicky zcela nemožné, protože by se to celé muselo vystavět znovu. Navíc v této části Prahy je park. A park a muzeum nejdou dohromady. Málokterá instituce potřebuje takový provoz jako muzeum. Nechceme park nijak porušit," říká Čižinský, který jinak ujišťuje, že vznik muzea naprosto jednoznačně podporuje. Na opakovaný dotaz, jestli přece jenom není možné, že by za určitých okolností s prostory pod bývalým Stalinem souhlasil, odpovídá kategoricky: "Můj názor je nezměnitelný. Nemohu dopustit, abychom poškodili park Letenské sady, což je jedna z mála oáz, která v centru města ještě zbývá."

Hrozí, že by se místy propadla půda

Proti záměru stavět muzeum pod Stalinem mluví také výsledek nejnovějšího posudku, který v pondělí prezentoval pražský radní Jan Chabr (TOP 09).

"Vyplývá z něj, že se základní nosné konstrukce místy prohýbají dvakrát až třikrát více, než by měly. Tím pádem je ohrožená i statika horních ploch, po kterých chodí lidé," sdělil v pondělí radní Chabr.

Kdyby se nad podzemními prostory prošlo jen několik návštěvníků, asi by se podle radního nic nestalo, ale dav sta lidí nebo těžší technika by "už byl problém s nosnou konstrukcí".

"Není to tak, že by to mohlo spadnout celé najednou, to určitě ne. Ale hrozí, že jedna z těch desek praskne a betonové pilíře to spolu s ocelovými lany neudrží," varoval Chabr. Podle něj se nyní město obrátí na stavební úřad Prahy 7, který rozhodne o dalším postupu.

Marvanová nicméně odborníkům přislíbila, že uspořádá nějakou debatu, aby zástupci Prahy sobě slyšeli právě jejich prosby, aby muzeum bylo právě pod bývalým pomníkem. "Je to otevřené téma, museli byste přesvědčit kolegy z Prahy sobě. Také nerozumím tomu, proč by to tam nemohlo být. Chci, aby se o tom debatovalo, nechceme nic nařizovat. Pro mě je nyní hrozně důležité, že existuje dohoda všech klubů v pražském zastupitelstvu na tom, že muzeum vznikne," ujišťovala historiky radní.

Máme obrovský dluh, ve světě už muzea dávno existují

Bez ohledu na místo je ale už teď jasné, že Muzeum paměti 20. století skutečně Praha založí, a to ve zmiňovaný čtvrtek. Podle Marvanové zastupitelstvo odhlasuje vznik ústavu, který bude mít svou správní radu, jež později vybere i ředitele muzea.

"Ve volebním programu jsme slíbili, že takové muzeum založíme, a já jsem moc ráda, že tři čtvrtě roku od ustanovení nového vedení města slib plníme. Chceme splatit obrovský dluh, který v tomto 30 let od pádu komunistického režimu existuje, zatímco ve světových metropolích existují muzea, která připomínají totalitní režimy, tak my v České republice nic takového nemáme, s výjimkou některých dílčích iniciativ," říká radní Marvanová. 

Optimisticky dodává, že muzeum bude určitě otevřeno do tří let, tedy do konce funkčního období současné pražské vlády.

Na novou budovu nemáme peníze

Při prezentaci v Senátu vysvětlovala, že pro umístění muzea prosazuje místo, které patří hlavnímu městu. "Je zbytečné rozvíjet debaty typu, že postavíme budovu za miliardu, to je nereálné, nemůžeme si dovolit plánovat stavbu za stovky milionů korun. Praha poskytne některou ze svých stávajících budov, která maximálně projde rekonstrukcí," řekla.

Už nyní je tak jasné, že muzeum, které je ve hře, nebude mít žádnou velkorysejší podobu, jakou mají některá muzea v zahraničí. Kupříkladu Muzeum II. světové války v Gdaňsku nebo Muzeum polských židů ve Varšavě. "Něco takového je v Česku v současnosti nereálné. Třeba se to podaří někdy v budoucnosti za pomoci státu. Ale my buďme teď realisté, pokud chceme otevřít muzeum do tří let, musíme stát nohama pevně na zemi a vybírat z budov, které už stojí," upozorňuje Marvanová.  

Sama po naléhání odborníků v Senátu nakonec prozradila, která místa pro muzeum jsou nejvíce zvažovaná. "Vila v Dělostřelecké ulici, Borůvkovo sanatorium, Clam-Gallasův palác," vyjmenovávala radní a hned řekla, co upřednostňuje ona: Clam-Gallasův palác na Starém Městě. "Výhodou je, že už je po rekonstrukci a je prázdný," svěřila se.

Clam-Gallasův palác
Clam-Gallasův palác | Foto: archiv Open House

Jenže historici jí hned oponovali. "Tento palác, který bude načinčaný, krásný, barokní, nemá vůbec žádný vztah k tématu. Expozice tam bude chudá, protože ji bude přebíjet ono baroko, a nebude to stát za nic. Stalin je dramatizující místo i s těmi betonovými zdmi, tam by muzeum paměti mělo být. Je to jednoznačně nejlepší místo ze všech, která připadají v úvahu," prohlásil historik umění Zdeněk Lukeš. Například u Borůvkova sanatoria vidí obrovskou nevýhodu v tom, že stojí mezi dvěma magistrálami. Naopak pro sanatorium je Čižinský. "Je to jedno z vhodných míst už třeba proto, že tady zemřel Jan Palach," připomíná.

Ke kritice Clam-Gallasova paláce se přidal i architekt Josef Pleskot. "Velmi bych varoval, abychom se zaměřili na tento palác. Dostali bychom se tam do obrovských problémů, kvůli památkářům bychom tam nedostali ani zlomek toho, co je v podobných zahraničních muzeích. 

Přestože všichni odborníci, kteří s radní Kordovou Marvanovou jednali, vznik muzea vítají, někteří jsou skeptičtí, že se podaří skutečně do tří let otevřít. "Omlouvám se, ale opravdu nevěřím, že se dá za tři roky udělat víc než nějaký uvěřitelný rámec tohoto projektu," řekl architekt Pleskot.

Podobně skeptický byl dokumentarista Martin Vadas, který bere pražské muzeum jako základ pro nějaký ještě podstatnější větší budoucí projekt.

Je nezbytné se zaměřit na mladé a méně vzdělané 

Také samotná radní Hana Kordová Marvanová mluví o tom, že teď vznikající Muzeum paměti 20. století je prvním krokem, po kterém by měly následovat další. Slibuje mimo jiné, že muzeum nebude v žádném případě pragocentrické, ať už jde o vnitřní prostory, nebo snahu oslovit lidi z celé země, a to především ty mladé. Mikuláš Kroupa ze společnosti Post Bellum upozorňuje na to, že v Česku se nedaří oslovit při seznamování s historií především mladé lidi, kteří mají základní a středoškolské vzdělání. 

"Obávám se, že jsme dosud cílili hlavně na už přesvědčenou skupinu, kterou tvoří vysokoškoláci a lidé z větších měst. Je třeba neustále připomínat, že svoboda není zadarmo a byla vykoupena mnoha oběťmi," uvedl Kroupa, který by měl být ve správní radě muzea například s historikem Petrem Blažkem nebo spisovatelem Jiřím Padevětem.  

Radní Kordová Marvanová zároveň upozorňuje, že muzeum nemá jen "zprostředkovávat hrůzy", které Česko zažilo v minulém století. "Muzeum bude kromě jiného oslavovat všechny ty, kteří se dokázali za něco postavit. Takových lidí bylo v našich dějinách hodně. Nechci, aby muzeum ukazovalo pasivitu národa, protože byla spousta hrdinů, které máme a nesmíme na ně zapomenout," prohlásila.

Na Letné mělo vždycky být něco, co Praze ukazuje, kým je ovládaná a kam směřuje, říká kreativní producent filmu Monstrum Jan Lekeš. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy