Prodej kuponů na MHD

Pražská hromadná doprava pochopitelně zaznamenala během epidemie pokles pasažérů, což lze ilustrovat třeba i na prodeji jízdenek – roční kupon si letos od ledna do dubna koupilo pouze 85 tisíc pasažérů, loni jich za stejné období bylo 113 tisíc. Měsíční kupon si loni v lednu, kdy se pandemie Prahy ještě netýkala, koupilo téměř 97 tisíc cestujících, letos v lednu jich už bylo jen necelých 65 tisíc.

Cestující v metru

Lidé se během pandemie snažili vyhýbat vnitřním prostorám městské hromadné dopravy, což se projevilo i na úbytku cestujících v metru. Počítadla, která jsou umístěna ve všech stanicích metra a která zkoumají obrat cestujících, od března do prosince 2019 zaznamenala pohyb zhruba 581 milionů lidí. Loni to za stejné období bylo přibližně jen 287 milionů. Například ve stanici Muzeum na lince C počítadla v roce 2019 od dubna do prosince zaznamenala 11,5 milionu pasažérů. O rok později za stejné období jich bylo už jen necelých 5 milionů.

ZOO

"Tvrdá opatření pochopitelně zasáhla i zoologické zahrady, které byly od začátku letošního roku do dubna návštěvníkům zapovězeny. Teď fungují v omezeném režimu – uzavřeny jsou vnitřní pavilony, návštěvníci musí mít respirátory, zoologické zahrady navíc smí naráz pustit dovnitř jen omezený počet lidí. Přesto jsou provozovatelé rádi, že mohli otevřít a nepřijdou tak o další návštěvníky.

„V roce 2020 navštívilo ZOO Praha o 604 903 tisíc lidí méně než v roce předchozím. Byl to nejen důsledek uzavření zoologické zahrady a dalších omezení, ale i nepřítomnosti zahraničních turistů v Praze. Ani letošní návštěvnost nebude vysoká. Ke dnešku nám ve srovnání s běžnými roky chybí již zhruba tři sta tisíc návštěvníků,“ popsal ředitel pražské zoo Miroslav Bobek."

Sňatky a rozvody

"Pandemie se v hlavním městě projevila i na počtu uzavřených sňatků. Zatímco předloni, kdy se ještě konaly svatby bez omezení, uzavřelo v Praze manželství 6841 párů, loni to bylo téměř o čtrnáct set méně. „Největší pokles byl zaznamenán v dubnu – o 74 % oproti roku 2019, a v květnu 2020, kdy to bylo o 65 %,“ sdělila vedoucí Oddělení regionálních analýz na Českém statistickém úřadu Jana Podhorská.

Naopak rozvodovost byla loni v Praze pořád téměř stejná jako o rok dříve, rozvodů jen nepatrně ubylo, a to hlavně na jaře loňského roku. „V těchto měsících došlo ke znatelnému poklesu počtu rozvodů oproti dubnu a květnu 2019. V dubnu klesl počet rozvodů v Praze o 58 procent, v květnu o 42 procent. Projevila se na tom omezení při rozvodových řízeních z důvodu epidemie,“ vysvětlila Podhorská."

Požáry a dopravní nehody

"Epidemie nemoci covid-19 pozměnila i práci pražských hasičů. Ubylo požárů i dopravních nehod, naopak nově se hasiči museli začít věnovat dosud neznámým úkolům, jako třeba dezinfekci sanitních vozů, testování na nemoc covid-19 nebo rozvozu ochranných pomůcek, testů či vakcín do ordinací praktiků.

„Výjezdů nám v době covidu nepatrně ubylo. Měli jsme trochu obavy, že naroste počet požárů v domácnostech, ale nestalo se tak, naopak lidé dávali větší pozor – věříme, že i díky kampani na sociálních sítích,“ sdělil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka s tím, že hasiči evidují také požáry s menší škodou a včasně nahlášené. Jinými slovy: tím, že lidé jsou víc doma, si dříve všimnou, že něco hoří. Zatímco od 1. dubna 2020 do konce března tohoto roku zaznamenali hasiči 1661 požárů, od 1. dubna 2019 do konce března 2020 jich bylo 1970. Zároveň ubylo dopravních nehod, i když nijak zvlášť výrazně. Letos řešili hasiči od začátku ledna do konce března 128 dopravních silničních nehod, loni za stejné období to bylo o 70 nehod víc.“"

Kriminalita

V Praze se v důsledku pandemie snížila celková kriminalita. Od března do prosince roku 2019 řešili policisté v Praze celkem kolem 300 tisíc případů kriminality. Oproti tomu v loňském roce to za stejné období bylo o přibližně 56 tisíc případů méně. Avšak s tím, jak lidé přesedlali na bicykly, stoupl počet krádeží jízdních kol. Zatímco předloni jich od března do prosince bylo odcizeno 8494, loni to bylo 10 295. A došlo také k nárůstu šíření pornografie. Naopak se nezvýšil počet vražd, ten v obou letech v daném období zůstal lehce nad stovkou. „Lze předpokládat, že pokles kriminality mohl být dán omezením nočního vycházení, celkovým omezením pohybu osob, nulovým turistickým ruchem a vyšší trestní sazbou za krádež v době nouzového stavu,“ vysvětlil mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Automobilová doprava

V letech 2020 a 2021 v Praze výrazně klesla intenzita automobilové dopravy. Velký výkyv zaznamenala v devátém týdnu letošního roku, kdy oproti sedmému týdnu v roce 2020 byla intenzita dopravy o 28 procent nižší. I úplný začátek pandemie v březnu 2020 se na intenzitě automobilové dopravy projevil. Zatímco v devátém týdnu roku 2020 byla hodnota intenzity téměř na 99 procentech, dvanáctý týden zaznamenává pokles až na 62 procent. „Nejvýraznější pokles z posuzovaných míst vykázala v devátém týdnu Evropská ulice (-48 procent) a Rozvadovská spojka (-39 procent), nábřeží Ludvíka Svobody (-38 procent). Naproti tomu nárůst intenzity automobilové dopravy zaznamenala v tomto období Patočkova ulice (+12 procent). Data z letošního 17. týdne naznačují, že se doprava vrací na stav před pandemií koronaviru. Rozdíl téměř tří a půl procenta je zanedbatelný a odpovídá běžné variaci dopravy,“ vysvětluje mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková. V tabulce je počet aut, které projely vybranými úseky hlavních silnic v obou směrech během pracovních dní.

Letiště

"Epidemie koronaviru a opatření spojená s cestováním měla zásadní dopad i na provoz Letiště Václava Havla. Zatímco v roce 2019 odbavilo přes 17 milionů cestujících, v loňském roce jich nebyly ani čtyři miliony. Poptávka po létání tak meziročně klesla o 79 procent. „Aktuální krize a propad způsobený pandemií onemocněním covid-19 je bezpochyby tou největší a nejhlubší krizí, která vůbec letectví postihla,“ řekla mluvčí letiště Klára Divíšková. Částečné oživení mezinárodních letů zaznamenalo ruzyňské letiště pouze v letních měsících díky rozvolňujícím se podmínkám pro cestování.

Ještě před epidemií přitom letiště poskytovalo cestujícím letenky do 111 různých destinací, s přibývajícími omezeními jich ale průběžně za celý rok bylo jen 87. Tradičně nejoblíbenějšími linkami byly i v pandemickém roce ty mezi Českou republikou a Velkou Británií, Francií nebo Itálií. Nyní se pražské letiště soustřeďuje převážně na obnovení běžného provozu. „Je nutné obnovit mezi cestujícími důvěru v létání a přesvědčit veřejnost, že je létání při nastavených opatřeních na letištích i na palubách naprosto bezpečné,“ vysvětlil aktuální dění předseda představenstva letiště Václav Řehoř."

Turisté v Praze

"Za celý rok 2019 zavítalo do Prahy (a ubytovalo se) přes osm milionů hostů, loni to bylo jen něco přes dva miliony. A první tři měsíce tohoto roku byly pro cestovní ruch v hlavním městě vyloženě zdrcující. Praha během nich zaznamenala téměř 94,6% pokles oproti roku 2019, který ještě nebyl poznamenaný pandemií. Návštěvníků do metropole přijelo v tomto období nejméně od začátku pandemie. Je to dáno tím, že počátkem roku v České republice platila ta nejpřísnější opatření, kdy se nesmělo cestovat ani mezi okresy. Do hlavního města během těchto tří měsíců přijelo pouhých 82 109 hostů, z toho 65,4 procenta tvořili domácí turisté, po nich následovali lidé ze Slovenska a Německa. Dohromady zde strávili 193 538 nocí. Propad je tak srovnatelný s druhým čtvrtletím roku 2020, kdy byl v České republice první lockdown, tehdy se cestovní ruch v Praze propadl o více než 93 procent.

Přesto zástupci Prahy zůstávají optimističtí. „Již minulé léto jsme si vyzkoušeli, že pokud budeme na postupné uvolňování epidemických opatření připraveni, umíme do Prahy nalákat poměrně vysoký počet tuzemských návštěvníků. I na letošní sezonu se připravujeme a těšíme se na návštěvníky z různých koutů republiky i ze zahraničí,“ popsala radní Prahy pro oblast kultury a cestovního ruchu Hana Třeštíková. Tento rok se podle zástupců Prague City Tourism metropole primárně zaměří na domácí návštěvníky. „Sice věříme, že se bude situace už jenom zlepšovat, ale stále nejsou jasně nastavená pravidla cestování s ohledem na různé tempo očkování a odlišný vývoj pandemie v jednotlivých státech,“ vysvětlil předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro."

Návštěvnost turistických cílů

„Omezení v cestování dolehlo na Prahu ze všech regionů v Česku nejtíživěji, ztráty dosahují v hlavním městě téměř 82 miliard korun. V Praze se odehrávala drtivá část příjezdového cestovního ruchu,“ nastínil propad v návštěvnosti památek ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget. Před vypuknutím pandemie covid-19 bylo zhruba osm z deseti návštěvníků Prahy ze zahraničí a tomu odpovídala i skladba návštěvníků památek. „V TOP 50 nejnavštěvovanějších turistických cílech České republiky zaznamenal největší meziroční propad v návštěvnosti Pražský hrad, a to o 80 procent. Lanová dráha vyvezla na Petřín o polovinu méně cestujících než v roce 2019 a Petřínská rozhledna přivítala o téměř 70 procent návštěvníků méně,“ vypočítal Herget.

Sdílené bydlení Airbnb

Obliba Airbnb, tedy sdíleného ubytování u cizích lidí, před pandemií rostla. Ještě v roce 2019 se v Praze uskutečnilo odhadem 573 tisíc takových pobytů. Za loňský rok už jich ale bylo jen 214 tisíc. Největší propad nastal loni v dubnu, kdy se pobytů v rámci Airbnb uskutečnilo v Praze jen 2275 – přitom o rok dřív to ve stejný měsíc bylo 49 tisíc. Airbnb, oblíbené především u zahraničních návštěvníků, před pandemií čelilo kritice kvůli tomu, že výrazně zvedá cenu bydlení v Praze. Poté co se tyto pobyty zastavily kvůli covidu, je v hlavním městě mnoho bytů původně určených právě pro Airbnb nyní inzerováno jako pronájmy. Na mnohých fotografiích těchto bytů jsou přitom zachyceny i ručníky nebo čokoláda na postelích – jako smutná upomínka toho, že původně byly určeny přijíždějícím turistům ze zahraničí.

Chodci

Epidemie velmi ovlivnila pohyb pěších chodců po Praze. Například v souvislosti s vládními opatřeními ze dne 22. října, kdy bylo částečně omezeno vycházení a sdružování lidí, se snížil počet těch, kteří procházeli po jinak velmi frekventované ulici Na Můstku. Ta se nachází v centru Prahy a navazuje přímo na Václavské náměstí. Zatímco v týdnech od 28. září do 25. října prošlo touto ulicí směrem k Václavskému náměstí 130 270 lidí, během čtyř dalších týdnů to bylo jen 88 387 lidí. Podobná situace je i v okolí náplavky u železničního mostu na Výtoni. Zde sice není úbytek pěších tak zřetelný, nicméně v týdnech od 28. září do 25. října tudy prošlo 156 879 lidí, zatímco v následujících čtyřech týdnech po nařízení omezení pohybu osob jich bylo téměř o dvacet tisíc méně. V letošním roce se intenzita pohybu lidí v těchto lokalitách pohybuje stále kolem podobných hodnot.

Parkoviště P+R

Statistiky pražských záchytných parkovišť ukazují poměrně věrně, jak se epidemie v Praze vyvíjela. Dramatický pokles přišel při první vlně a lockdownu na jaře 2020. Průměrná obsazenost P+R tehdy klesla na 40 procent kapacity a v dubnu dokonce na pouhých 12. V letních měsících se postupně parkoviště opět zaplnila, aby se vše – byť již nikoliv tak výrazně – opakovalo na podzim, kdy udeřila další vlna koronaviru.

Odpad

Na produkci tříděného odpadu se pandemie nijak výrazně nepodepsala. Množství odpadu se během covidu drží na podobných hodnotách jako v roce 2019. Například předloni v dubnu Pražané vytřídili téměř pět tisíc tun odpadu a o rok později to bylo jen nepatrně nižší číslo. Také v průběhu loňského roku pak bylo tříděného odpadu v popelnicích méně než v roce 2019. Přestože tedy během pandemie odpadu ubylo, lidé si často stěžují na přeplněné nádoby. Důvodem je dle zástupců oddělení odpadů pražského magistrátu fakt, že lidé nezmenšují objem odpadu, nesešlapávají papírové krabice ani PET lahve, kvůli čemuž pak popelnice na separovaný odpad působí přeplněně. „Tento plošný nešvar je pak důvodem k domněnkám, že množství odpadu se v době pandemie zvýšilo, což je pravda pouze u některých komodit, jako jsou kovové obaly nebo tetrapack,“ sdělil vedoucí oddělení odpadů magistrátního odboru ochrany prostředí Radim Polák. Nejvíce se zvýšilo množství vyhozených kovových obalů. Za rok 2020 jich bylo na území města vyhozeno celkem 629 tun, což je o 208 tun více než v roce předešlém.

Elektřina

Spotřeba elektřiny v Praze během epidemie výrazně klesla. „Vlivem vládních nařízení došlo k zásadnímu omezení či úplnému uzavření hotelů, restaurací, obchodů, obchodních center, provozoven služeb,“ poznamenal mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Zastavení cestovního ruchu zároveň znamenalo zásadní pokles spotřeby elektřiny u jednoho z největších odběratelů v Praze – na Letišti Václava Havla. Kvůli práci z domova také jezdila městská doprava podle prázdninových či svátečních jízdních řádů, nejezdily příměstské vlaky. A svoji roli hrálo i uzavření obchodních center. „Lidé sice byli doma, ale co dělali navíc? Možná tak měli zapnutý počítač či televizi, a to jsou poměrně malé spotřebiče. Proto došlo jen k velmi malému nárůstu spotřeby elektřiny v domácnostech v řádu nízkých jednotek procent. A u dalších odběratelů došlo k velkému propadu. Takže ve spotřebě elektřiny se Praha vrátila na čísla tak před patnácti lety,“ dodal Holubec.