V posledních měsících uprchlíků z Ukrajiny značně ubylo, a tak pražský magistrát humanitární pracovníky z malešického tábora přesunul. "Pro cílové skupiny lidí, kteří ztratili ubytování nebo nemají nárok na dočasnou ochranu, však stanový tábor funguje nadále, ale sloučený s táborem v Troji," uvedl ředitel Centra sociálních služeb Prahy Šimáček. Současně bude vyklizený tábor v Malešicích minimálně do konce léta záložním místem, kdyby uprchlická krize ještě eskalovala.

Jednašedesát uprchlíků se tak v úterý přesunulo do tábora v Troji, kde budou společně s dalšími třiceti čekat na integrační proces sociální podpory. Fungování obou táborů je podobné i proto, že se na obou podílí stejné organizace. "Po sloučení máme v uprchlickém táboře 95 klientů, kterým pomáháme," sdělil Šimáček.

Průměrná doba pobytu v táboře byla tři až čtyři dny. Jde o čas, během kterého se lidé obvykle stabilizují, zlepší svůj zdravotní stav a společně s pomocí sociálních pracovníků uváží, co dál. Lidé ze západní Ukrajiny často volí návrat domů přes Budapešť, jiní naopak cestují dál do Česka nebo i do jiné země.

"Určitá část lidí zůstala v táboře déle. Jde hlavně o ty, kteří v Česku chtějí opravdu zůstat. Podařilo se nám ubytovat prvních šest těchto lidí na Praze 10 a další dvě desítky budou následovat. V Záběhlicích jim pak hledáme práci a dětem od září nástup do školy," popsal Šimáček.

Na chodu malešického tábora se podílely organizace Centrum sociálních služeb, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Naděje a Iniciativa Hlavák s pomocí od Českého Červeného kříže a Mediků na ulici. Malešický tábor s kapacitou navýšenou na 200 lidí tedy zaměstnával zhruba padesát pracovníků a dobrovolníků, kteří se od jeho založení 1. června starali o válečné uprchlíky - poskytovali uprchlíkům jídlo, oblečení a individuální pomoc.

"Do posledního dne táborem prošlo přes 1200 lidí, naprosto převážně šlo o ženy a děti, ojediněle pak o muže v důchodovém věku. Také mohu potvrdit, že většina klientů tábora byla romského původu," dodal Šimáček.