Praha plánuje nové lanovky: Na Kavčí hory a Dívčí hrady

Dánský soud poslal 35letého stoupence takzvaného Islámského státu (IS) syrského původu na 16 let do vězení za plánování bombového atentátu. Jde o nejtvrdší trest, jaký kdy justice severské země uložila na základě protiteroristických zákonů, uvedla agentura AFP.

Soud na kodaňském předměstí Holbaek uznal Aliho Al Masryho vinným z "pokusu o teroristický čin" a z financování a podpory "teroristických aktivit" s džihádistickým motivem. Právě v Holbaeku byl Masry v únoru 2021 zatčen společně s manželkou a bratrem při společném zátahu dánských a německých úřadů proti radikálním islamistům.

"Proces nedokázal určit, kde se měl teroristický útok odehrát, ale jsme přesvědčeni, že díky uskutečněným zatčením jsme zabránili provedení útoku," uvedli v prohlášení státní zástupci John Catre Nielsen a Kirsten Jensenová. Obžalovaný trval na své nevině. Tvrdil, že 12 kilogramů prášku a chemikálií, které měl schované ve svém domě, bylo určeno na výrobu ohňostroje.

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo podle agentury Reuters islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání. Veřejné i soukromé školy nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

Nařízení vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na Twitteru.

Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.

Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex nově povede velitel nizozemského královského četnictva Hans Leijtens. Agenturu se sídlem ve Varšavě generál s více než 30 lety zkušeností povede příštích pět let, informovala dnes agentura AFP.

Leijtens, kterého jmenovala správní rada, vystřídá současnou úřadující prozatímní šéfku Frontexu Aiju Kalnajaovou. Ta agenturu vedla od letošního července, kdy vystřídala ve funkci Fabrice Leggeriho, který byl obviněn z tolerování nelegálního násilného vytlačování migrantů za hranice EU. Leggeri podal demisi letos v dubnu, v čele agentury stál od roku 2015.

Minulý týden Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oznámil, že dosavadní šéfka Frontexu Kalnajaová je "zájmovou osobou" ve vyšetřování této unijní organizace. Kalnajaová agentuře AFP sdělila, že s vyšetřovateli "plně, otevřeně a bezpodmínečně spolupracuje s OLAF, aby pomohla vše objasnit".