reklama
 
 

Praha nedostane miliardy na splašky. Kdo za to může?

13. 12. 2008
Hlavní město nepostaví včas čističku a Česku hrozí sankce EU. Hledá se viník
Doporučujeme

Praha - Česká vláda zahájila jednání s Bruselem, aby se vyhnula tvrdým sankcím za to, že všechny větší české obce nebudou mít v dohodnutém termínu čistírny odpadních vod.

Jedním z těch, kdo od počátku roku 2011 nebude své splašky čistit podle přísných evropských norem, je i Praha - s více než milionem obyvatel největší komunální znečišťovatel vod.

Hlavní město přitom spoléhalo na to, že většinu z více než deseti miliard korun, které jsou na čističku potřeba, dostane z evropských fondů. Jenže ministr životního prostředí Martin Bursík oznámil, že Praha na 7,3 miliardy korun z Bruselu může zapomenout, protože nesplňuje základní podmínky pro poskytnutí dotace.

Magistrát uzavřel smlouvu s Pražskými vodovody a kanalizacemi do konce roku 2028, přičemž Brusel byl ochoten přispět na čistírny jen těm obcím, které mají platné dohody maximálně do roku 2022.

"Ovšem Praha by nedosáhla na dotace v žádném případě, protože její provozní smlouva byla v roce 2006 uzavřena formou dodatku bez řádného výběrového řízení, tedy nesplňuje základní kritérium transparentnosti," tvrdí Jan Kříž, ředitel odboru evropských fondů ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo nás diskriminuje

Proti postupu ministerstva životního prostředí se ohradil primátor Pavel Bém i vedení Pražských vodovodů a kanalizací. Tvrdí, že ministerstvo Prahu diskriminuje.

Bém se už dokonce nechal slyšet, že bude miliardy na čističku požadovat po státu, respektive ministerstvu životního prostředí, pokud evropské peníze skutečně nepřijdou.

"Přistupovací dohodu s Unií podepsala vláda a pravidla čerpání finanční pomoci vyjednalo ministerstvo," citovala MF Dnes primátora Béma.

"Ministerstvo zcela nadbytečně připravilo pro konkrétní okruh žadatelů nerovné a diskriminační podmínky a tím mnoha z nich, včetně Prahy, zásadně omezilo přistup k dotacím," řekl Aktuálně.cz ředitel pražských vodovodů Milan Kuchař.

Smlouva je standardní, argumentují vodohospodáři

Podle Kuchaře byla smlouva mezi jeho vodohospodářskou firmou a Prahou uzavřena ještě před vstupem země do Evropské unie, takže by měla být respektována i ze strany Bruselu.

"V roce 2006 pak byla dosavadní provozní smlouva mezi Pražskou vodohospodářskou společností a Pražskými vodovody a kanalizacemi nahrazena současnou smlouvou," řekl Kuchař. Podle něho však šlo pouze o úpravu textu, aby odpovídal nové legislativě.

"Nejde tedy o žádný dodatek," poznamenal Kuchař. Odmítl, že by smlouva trvající až do roku 2028 byla pro Prahu nevýhodná.

"Dlouhodobé smluvní vztahy jsou v oblasti vodního hospodářství v Evropě naprosto standardní. Chování provozní společnosti, která má dlouhodobé závazky, je samozřejmě zodpovědnější než u krátkodobých vztahů. Krátkodobé provozní smlouvy jsou pro vlastníky infrastruktury ekonomickým a technickým hazardem," tvrdí Kuchař.

Délka smlouvy je v pořádku, napsal úředník

Pražská vodohospodářská společnost, která spravuje vodohospodářský majetek hlavního města a jejímž majoritním vlastníkem je Praha, se navíc před několika lety obrátila na ministerstvo životního prostředí s dotazem, jestli příliš dlouhá smlouva s Pražskými vodovody a kanalizacemi nemůže být problémem při získání evropských dotací na čistírnu odpadních vod.

"Můžeme konstatovat, že v oblasti délky smlouvy je návrh smlouvy v souladu s požadavky evropských fondů," odpověděl tehdejší ředitel ministerského odboru evropských fondů Tomáš Oliva.

Současné vedení ministerstva životního prostředí se však k tomuto vyjádření svého vysokého úřadníka už nehlásí.

"Tímto dopisem garantoval něco, co nemohl slibovat. Nebylo to v souladu s tím, co Evropská komise říkala," poznamenal mluvčí Jakub Kašpar, podle něhož dotyčný ředitel už na ministerstvu nepracuje.

Brusel nechtěl poslat desítky miliard

Kašpar připomněl, že kvůli dlouhodobým smlouvám mezi radnicemi a vodohospodářskými společnostmi původně Brusel nechtěl poskytnout desítky miliard korun na stavbu a rekonstrukce čistíren odpadních vod.

Tento problém navíc brzdil uvolnění veškerých evropských peněz z Operačního programu životního prostředí, v jehož rámci by se v následujících sedmi letech mělo rozdělit zhruba 150 miliard korun.

Loni v listopadu pak ministr Bursík oznámil, že se podařilo dohodnout s Evropskou komisí kompromis. Brusel slíbil, že bude respektovat smlouvy, které radnice a vodárenské firmy podepsaly maximálně do roku 2022. A to i přesto, že je evropští úředníci označili za příliš dlouhé a pro města nevýhodné. Praha má smlouvu ještě o šest let delší.

Brusel kritizoval i výběr některých provozovatelů, kterým radnice poskytly tuto veřejnou službu za často netransparentních podmínek a bez dodržení principu "nejlepší služba za nejlepší cenu".

Milionová pokuta za splašky

Ministerstvo si pochvaluje, že většina českých obcí nemá problém se s evropskými podmínkami vyrovnat. Například jen v listopadu z Operačního programu životní prostředí šlo na 175 vodohospodářských projektů více než 13,4 miliard korun.

Celkem už bylo schváleno nebo se právě schvaluje bezmála 300 projektů za 20 miliard korun, což jsou téměř dvě třetiny celkového rozpočtu pro tuto oblast.

"Některé zájmové skupiny opakovaně obviňují ministerstvo, že dojednanými podmínkami pro přijatelnost provozních smluv znemožnilo získání dotace pro většinu žadatelů. Obrovský zájem obcí i množství uvolněných peněz jsou důkazem pravého opaku," tvrdí Bursík.

Obcím, které nebudou čistit domácí splašky podle evropských norem včas, přitom hrozí pokuta od České inspekce životního prostředí až do výše milionu korun.

Zdražíme domácnostem vodu, varuje Praha

Praha však trvá na tom, že stát vyjednal s Bruselem špatné podmínky. Varuje, že výrazně zdraží vodu domácnostem, pokud bude muset platit kompletní rekonstrukci čistírny odpadních vod na Císařském ostrově z vlastní pokladny.

"Pro rok 2008 je cena vody v Praze ve výši 53,01 koruny, což je stále pod průměrem České republiky. Náš odhad nárůstu vodného a stočného kvůli financování čistírny odpadních vod bez dotace je zhruba patnáct procent," řekl Aktuálně.cz ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Milan Kuchař.

"Vodné a stočné by se sice zvýšilo i v případě získání dotace, zřejmě však nikoliv tak dramatickým způsobem," dodal Kuchař.

autor: Pavel Baroch

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama