Praha má ústavy pro postižené až v pohraničí. Dědictví komunismu, říká nová radní

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
3. 1. 2019 12:23
Na samém chvostu šluknovského výběžku leží Horní Poustevna a v ní domov pro lidi se zdravotním postižením. Jeho zřizovatelem je 130 kilometrů vzdálená Praha. Hlavní město má své ústavy ve čtyřech různých krajích. Nová pražská radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě) považuje za absurdní posílat Pražany do zařízení tak daleko od domova. "Jsou to pozůstatky komunismu. Nikdo s nimi zatím nepracoval," říká Johnová s tím, že se na situaci mimopražských ústavů hodlá zaměřit.
Klienti centra pro osoby se zdravotním postižením v Horní Poustevně.
Klienti centra pro osoby se zdravotním postižením v Horní Poustevně. | Foto: www.ichp.cz

"Člověk by měl ideálně zůstat tam, kde žije. Když to nejde, tak aspoň v dané obci. Takhle ho stěhovat za službou je šílené," souhlasí ředitel Institutu pro sociální politiku a výzkum Petr Wija.

Johnová chce proto zmapovat situaci mimopražských zařízení a jejich obyvatel. Neplánuje ústavy hned natvrdo zavírat. Vzhledem k tomu, že někteří Pražané ve vzdálených zařízeních prožili velký kus života, možná nebudou mít zájem se do hlavního města vrátit. Jiní uvítají, že budou blíž rodině, která za nimi teď musí složitě dojíždět.

Pražská radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě)
Pražská radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě) | Foto: Jakub Plíhal

"Například do Horní Poustevny je to výlet na celý den. Když máte auto," podotýká radní.

Některá zařízení už jsou také srostlá s místní komunitou. Příkladem může být domov pro mentálně postižené ve Zvíkovci na Rokycansku. "Řada místních lidí tam pracuje, jiní si tam kupují třeba knedlíky, které toto zařízení vyrábí. Je zakotveno v místní komunitě. My to tam samozřejmě nechceme rozbít," vysvětluje Johnová. Dodává, že jednat plánuje i s kraji, v nichž se zařízení nacházejí. Regiony by si je mohly převzít.

Pro lidi, kteří se z mimopražských zařízení budou chtít vrátit, bude muset Praha zajistit kapacity v komunitních službách a také byty, aby se nepřesunuli z ústavu do ústavu. Při jednání s poskytovateli služeb ale Praha naráží na to, že pracovních sil je v sociálních službách v době extrémně nízké nezaměstnanosti málo.

Proč Johnová? Zaujaly nás její připomínky k programu, říká Čižinský

Praze od říjnových voleb vládne koalice pirátů, kteří obsadili primátorský post, TOP 09 se STAN a Prahy sobě. Lídr posledního jmenovaného hnutí Jan Čižinský nabídl Johnové spolupráci kvůli jejímu celoživotnímu působení v sociálních službách.

"Sledovali jsme její činnost a to, co chce dělat. Zjistili jsme, že chce totéž, co my. A tak jsme ji oslovili," popsal Čižinský s tím, že ho zaujaly také připomínky, které měla Johnová k jeho předvolebnímu programu.

"Slibujeme si od ní, že se jí podaří zreformovat sociální služby tak, aby byla upřednostňována domácí péče před tou ústavní. I když to samozřejmě neznamená konec ústavů," podotýká Čižinský, který je poslancem a zároveň starostou Prahy 7.

Chceme investovat do lidí, ne do zdí

Johnová po pár týdnech ve funkci zatím nemá v ruce mnoho konkrétních opatření. Plánů má ale na čtyřleté období hodně a chce hlavně pokračovat v tom, čemu se věnuje celý profesní život.

Absolventka oboru molekulární biologie a genetika se začátkem 90. let stala vedoucí údajně prvního chráněného bytu v Česku. Před patnácti lety založila organizaci Quip, která prosazuje inkluzi a práva lidí s postižením a snaží se o to, aby mohli žít podle svých představ. Není proto překvapivé, že v roli pražské radní Johnová nemá na svém seznamu úkolů výstavbu klasických ústavů.

"Místo do zdí chceme investovat do lidí," říká Johnová. Spíš než do rekonstrukcí stávajících ústavů a výstavby nových plánuje nasměrovat peníze do podpory zařízení, kam mohou potřební přes den docházet, a služeb, které spočívají v pomoci u nemocného doma.

Na větší podpoře terénních a komunitních typů služeb se Johnová shodne například s Patrikem Nacherem z hnutí ANO, které se po volbách přesunulo z vedení hlavního města do opozice.

"Ústavní péče by měla být brána jako rezervní," říká Nacher. Na druhou stranu se podle něj ale Praha nevyhne navyšování počtu lůžek v domovech pro seniory, protože česká populace rychlým tempem stárne.

Lidi s postižením a jejich rodiny chce Johnová podpořit také prostřednictvím nového fondu. Peníze z něj by dostávali lidé, kterým na pokrytí potřeb nestačí dávky od státu, jako třeba příspěvek na péči. "Z fondu bude možné dorovnat náklady tak, aby ten člověk mohl zůstat doma, nemusel odcházet do ústavního zařízení," nastínila Johnová. Odkud do fondu poplynou peníze, ještě přesně neví. Možností jsou finance od dárců či nadací. Praha by podle radní také měla aktivněji čerpat evropské peníze.

Městské části plánuje nová radní podpořit v tom, aby zřizovaly pozice takzvaných koordinátorů sociálních služeb. Lidé s postižením a jejich rodiny dnes musí sami kontaktovat zařízení s prosbou o službu, když neuspějí, jdou "o dům dál". "Jsou v hrozné roli člověka, který prosí. Chtěli bychom to změnit tak, aby roli toho, kdo žádá, vzal na sebe někdo jiný. Nabízí se obce," popisuje radní.

I Praha přispívá k tomu, že je řada dětí v ústavech, kritizuje radní

Johnová není příznivcem toho, aby v ústavech hlavního města vyrůstaly děti, jejichž rodiny se o ně nemohou či nechtějí starat. "Praha přispívá k tomu, že skoro 70 dětí žije v kojeneckých ústavech. V prostředí, o kterém se ví, že škodí dětskému vývoji," kritizuje své předchůdce Johnová. Další děti pobývají v kojeneckém ústavu v Krči. Ten ale zřizuje ministerstvo zdravotnictví a Praha na jeho chod nemá vliv. S ministerstvem chce Johnová jednat. Úřad Adama Vojtěcha (za ANO) už avizoval, že chce celkový počet kojeneckých ústavů zredukovat.

Děti by podle Prahy sobě neměly bydlet ani na ubytovnách. V hlavním městě takto žije asi stovka dětí. "Spolupracujeme v rámci koalice na tom, abychom našli vhodné byty," uvedla Johnová s tím, že inspirací může být i oceňovaný brněnský projekt Rapid Re-housing, v němž 50 vylosovaných rodin dostalo byt a ve většině případů si ho zvládly udržet.

Video: Normálně hýbe jen hlavou. I tak vystudovala střih na filmové škole. Nebojím se ničeho, říká Morozová

Čerpám energii z lidí kolem sebe, líčí Kateřina Morozová, která se narodila se srostlými klouby a nefunkčními svaly. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 50 minutami

Bývalý trenér Atlética, který vedl i Bejbla, zemřel ve věku 71 let

Bývalý srbský fotbalista a trenér Radomir Antič zemřel v Madridu ve věku 71 let. O jeho úmrtí bez bližších podrobností jako první informovalo na svém webu Atlético Madrid, s nímž mimo jiné slavil double. Ve Španělsku trénoval i velké rivaly Real Madrid a Barcelonu.

V Atléticu, v němž vedl i českého reprezentanta Radka Bejbla, působil natřikrát v letech 1995 až 2000. V první sezoně 1995/96 s klubem triumfoval v lize i v domácím poháru. Celkem ve Španělsku strávil 16 let ze své trenérské kariéry.

V letech 2008 až 2010 vedl Antič srbský národní tým, poté si vyzkoušel angažmá v čínské lize. Naposledy trénoval v roce 2015 tým Che-pej China Fortune.

Zdroj: ČTK
Další zprávy