Praha má Puškina. Proč ne Jára Cimrman? ptají se obyvatelé

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
Aktualizováno 6. 6. 2014 17:04
V Praze-Bubenči odhalili odpoledne bustu slavného ruského spisovatele. Obyvatelé čtvrti mají výhrady.
Busta ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina v Praze.
Busta ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina v Praze. | Foto: Alexandra Malachovská

Praha (od naší spolupracovnice) - Bronzovou bustu na mramorovém podstavci dostal v pátek v Praze ke svým 215. narozeninám slavný ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin. Městské části Prahy 6 ji věnovaly firmy sdružené v Rusko-české smíšené obchodní komoře, která projekt iniciovala.

Už před odhalením v bubenečském parku na Puškinově náměstí se pomník stal hitem sociálních sítí, a místní obyvatele dokonce inspiroval k zábavné lidové tvořivosti.

Socha za 830 tisíc

Socha Alexandra Sergejeviče Puškina v Petrohradu. Ilustrační snímek.
Socha Alexandra Sergejeviče Puškina v Petrohradu. Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

"Puškinova busta sluší Puškinovu náměstí. Je to také kulturní můstek k upevnění vzájemných kontaktů," řekl Aktuálně.cz předseda správní rady Nadačního fondu Rusko-české smíšené obchodní komory Hugo Kysilka.

Projekt se připravoval od loňského roku a přišel na více než milion korun. "Všechno je financováno ze sponzorských darů. Samotná socha stála 830 000 korun a další náklady jsou spojeny s dopravou a stavebními pracemi. Socha byla odlita v Žukovském poblíž Moskvy a letos dopravena do Prahy," upřesnil.

Na realizaci projektu přispěly i společnosti Lukoil, Rosatom, ČKD Asset, Sberbank či městský obvod Petrohradu.

"Pomník Puškinovi je nadčasový jev a má význam nejen pro Rusko. V Česku se už dlouho nekonala podobná událost," řekl po slavnostním odhalení busty předseda komory Vladimir Jermakov. Dodal, že nadační fond nyní zvažuje také vytvoření pomníku významným českým představitelům v Rusku. "Jednou z navrhovaných variant je vybudování památníku českým legionářům v Tomsku."

První pokus nevyšel

O umístění Puškinovy sochy v horním cípu parku se jednalo už před třemi lety, před návštěvou tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Tehdy s projektem přišla Ruská kulturní nadace.

Puškinův památník v Praze
Puškinův památník v Praze | Foto: Alexandra Malachovská

Pomník vysoký zhruba tři metry, vytvořený gruzínským sochařem Georgijem Franguljanem, se ovšem obyvatelům nelíbil a v anketě, kterou městská část uspořádala, jej většina respondentů odmítla.

Přes 61 procent dotázaných uvedlo, že dílo nepovažuje za "přijatelné a akceptovatelné". Polovina oslovených pak tvrdila, že Puškinovo náměstí není "vhodnou lokalitou pro umístění nějakého uměleckého díla, například sochy". Ankety se zúčastnilo asi 80 lidí ze 100 000 obyvatel Prahy 6.

Lidé se diví: Proč Puškin?

Autorem nové Puškinovy busty je moskevský sochař Vladimir Surovcev. "Hledali jsme jiné varianty a nakonec byla zvolena forma busty. Ta je vysoká asi jeden metr," řekl Aktuálně.cz mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši. Anketa se tentokrát nepořádala, přihlíželo se prý k výsledkům minulého průzkumu.

A Jára Cimrman bude?
A Jára Cimrman bude? | Foto: Bontonfilm

"Domníváme se, že když je tady Puškinovo náměstí, tak to není nic proti ničemu. Výsledky tehdy vyzněly půl na půl," uvedl mluvčí. Připustil však, že se objevují - někdy překvapivé - reakce obyvatel. "Lidé se například diví, proč bude na Puškinově náměstí Puškinova busta," poznamenal.

"Že by konečně socha Járy Cimrmana?" ptá se na Facebooku Prahy 6 jeden z uživatelů. "Já si jen nejsem jistá, jestli je umisťování soch ve veřejné zeleni to pravé ořechové," myslí si další přispěvatelka.

Jiní pak doporučovali nechat bustu jednou provždy zahalenou (odhalena byla v pátek po poledni). Někdo totiž na plachtu, která je ovázána kolem hlavy, nakreslil oči a úsměv. "Mohlo by se to jmenovat třeba Busta neznámého velikána," radí všímavý občan.

"Naše všechno"

Puškin, který je považovaný za zakladatele moderní ruské literatury a v Rusku bývá často označovaný jako "naše všechno", žil v letech 1799 až 1837. Pocházel ze šlechtického rodu. Jeho pradědečkem byl Abram Gannibal, který do Ruska přišel z Afriky a jejž vychoval car Petr I. Bubenečské náměstí nese básníkovo jméno od roku 1952. V minulosti se nazývalo Uralské a v dobách německé okupace neslo jméno Marie Terezie.

Rusové Puškinovi říkají "naše všechno".
Rusové Puškinovi říkají "naše všechno". | Foto: Reuters

Ve světě jsou asi dvě stovky Puškinových pomníků. Část představitelů ruské menšiny v Česku se přesto domnívá, že by si zvěčnění zasloužily spíše osobnosti, které byly spojeny se životem v Česku. Jmenují například spisovatele Arkadije Averčenka, který je v Praze pohřben, slavnou básnířku Marinu Cvětajevovu, která bydlela v Mokropsech u Prahy (nynějších Všenorech), nebo skladatele Pjotra Čajkovského, jenž prý osobně dirigoval české premiéry svých oper.

Zastánci Puškina naopak mají za to, že je to velikán, kterému se málokdo vyrovná. Jubilejní slavnosti spojené s Puškinem se pořádají po celém světě. Ve čtvrtek například startoval mezinárodní festival Puškin v Británii.

Nejdřív Ukrajinec, teď Rus

Podle předsedy společnosti Ruská tradice Igora Zolotareva je instalace pomníku ruskému básníkovi pozitivní. Uvítal by však veřejnou diskusi, která by se podle něj měla dotýkat celkové úrovně rusko-českých vztahů.

Bystu Tarase Ševčenka odhaloval v Praze Viktor Juščenko (na snímku s Mirkem Topolánkem).
Bystu Tarase Ševčenka odhaloval v Praze Viktor Juščenko (na snímku s Mirkem Topolánkem). | Foto: Reuters

"Pomník vytváří určité povědomí a jakoukoli připomínku významného představitele ruské kultury vítáme," řekl Aktuálně.cz. Průvody s květinami ani konkurenci Máchovi na Petříně však nepředpokládá. "Samotný pomník nic nevyřeší. Měly by se především urovnat vztahy," upozorňuje.

Představitelé menšin přitom poukazují na to, že například Ukrajinu podobným způsobem reprezentuje básník Taras Ševčenko. I on má v hlavním městě svůj pomník, který v roce 2009 odhalil na náměstí Kinských v Praze 5 bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Stát měl přitom také na Praze 6, v parku v Lotyšské ulici. Proti se však postavili místní obyvatelé, kterým vadilo, že básník neměl k vybrané lokalitě vztah.

Prezident Juščenko při odhalování sochy uvedl, že Ševčenko byl obdivovatelem Jana Husa a přátelil se s českými obrozenci.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Brazílie zahájila Copu América výhrou 3:0 nad Venezuelou

Fotbalisté Brazílie zahájili mistrovství Jižní Ameriky vítězstvím 3:0 na Venezuelou, která těsně před startem turnaje přišla kvůli pozitivním testům na koronavirus o osm hráčů. Na všech třech gólech vítězů se podílel kanonýr Paris Saint Germain Neymar, jenž sám skóroval jednou z pokutového kopu. Ve druhém utkání úvodního dne šampionátu, jehož pořádání v Brazílii v době pandemie koronaviru vzbudilo rozporuplné reakce, vyhrála Kolumbie 1:0 nad Ekvádorem.

Skóre na prázdném stadionu v metropoli Brasília otevřel v prvním poločase po Neymarově rohovém kopu Marquinhos. Útočník PSG pak ve druhém poločase zvýšil z penalty na 2:0 a v historické tabulce se přiblížil na deset gólů rekordnímu zápisu Pelého, jenž v oficiálních zápasech nastřílel za reprezentaci 77 branek. Třetí trefu přidal v závěru po Neymarově přihrávce Gabriel Barbosa.

Druhá pětičlenná skupina, v níž je hlavním favoritem Argentina, rozehraje turnaj dnes. Do čtvrtfinále Copy América postoupí čtyři nejlepší týmy z každé skupiny.

Copa América, mistrovství Jižní Ameriky ve fotbale v Brazílii:

Skupina B:

Brazílie - Venezuela 3:0 (1:0)

Branky: 23. Marquinhos, 64. Neymar z pen., 89. Barbosa.

Kolumbie - Ekvádor 1:0 (1:0)

Branka: 42. Cardona.

Zdroj: ČTK
Další zprávy