reklama
 
 

Praha: Lanovky jsou lepší než tramvaje, neuvíznou v zácpě. Zvažuje se trasa z Podbaby do Bohnic

16. 9. 2017
Praha si zadala studii, zda se vyplatí postavit lanovku z Podbaby přes zoologickou zahradu do Bohnic. Podle náměstka primátorky Petra Dolínka by mohlo být v Praze lanovek víc. "Je to doprava budoucnosti v rámci metropolí, protože lanovky nezabírají povrch," říká Dolínek.
Doporučujeme

Praha - V minulých letech podobné nápady vedení některých městských částí vzbuzovaly úsměv a kritiku odborníků: Tehdejší starosta Prahy 5 Milan Jančík (ODS) prosazoval lanovku přes Prokopské údolí, jeho kolega z Prahy 7 Marek Ječmének (ODS) dokonce trojlanovku mezi Holešovicemi, Dejvicemi a Bohnicemi.

A další dvě - z Radlické na Dívčí hrady a druhou z Podolí na Kavčí Hory - se v roce 2009 pokusilo dostat do územního plánu vedení magistrátu v čele s Pavlem Bémem. I v těchto případech ale zůstalo jen u návrhu.

Nyní Praha myšlenku nadzemní dopravy oživuje. Dokonce zadala studii proveditelnosti na lanovku z Podbaby přes zoologickou zahradu do Bohnic. Výsledky by měly být na jaře příštího roku. Další lanovku plánuje z nábřeží od hotelu Intercontinental přes Vltavu na Letenskou pláň soukromý investor.

Dvakrát víc lidí než tramvají

"Je to doprava budoucnosti v rámci metropolí, protože lanovky nezabírají povrch," říká radní Dolínek, který zadání studie prosadil. A městská společnost Ropid, která dopravu v metropoli organizuje a ono výběrové řízení vypsala, dokonce tvrdí, že lanovka může mít dvakrát větší kapacitu než tramvaj, o níž se v úseku Podbaba-Bohnice také uvažuje.

"Předpoklad u lanovky je, že bude mít kapacitu 4 tisíce cestujících za hodinu jedním směrem. Dvě klasické tramvajové linky s intervalem 8 minut umožní přepravit přibližně dva tisíce cestujících," uvedl mluvčí společnosti Ropid Filip Drápal.

Město má ve strategický plánech i tramvaj do Bohnic, není však reálné, že by její stavba začala do deseti let. Mimo jiné proto, že by její součástí byl i více než kilometrový tunel od Vltavy do Bohnic. "Lanovka by do deseti let mohla být," potvrdil Drápal.

25 km v hodině a žádné zácpy

Dolínek upozorňuje i na další výhody lanovek. Například rychlejší a lacinější výstavbu, při níž není třeba budovat mosty a tunely. "Nejen výstavba, ale i údržba a provoz by měly být lacinější než tramvajová trať," dodal Dolínek.

Podle Petra Šlegra, jehož společnost Cedop se na studii proveditelnosti podílí spolu s francouzskou projekční firmou Egis, nemusí být doprava lanovkou ani pomalejší než tramvaj.

"Lanovka může dosáhnout rychlosti 25 kilometrů v hodině. Navíc jí nebudou zdržovat semafory a nemůže uvíznout v zácpě," poukazuje. Dodává, že podobné lanovky, zahrnuté v systému veřejné dopravy, jsou například v Koblenzi, Brestu či La Pazu a chystají se v dalších městech. "I v Praze je řada míst, jako Barrandov či Butovice, kde by lanovka mohla být přínosem," uvedl. Jen pro srovnání: z Dejvic či Podbaby do Bohnic by se Pražan lanovou dostal za necelých 15 minut, dnes mu to MHD trvá víc než dvojnásobnou dobu.

Jaký konkrétní typ lanovky by byl nejvhodnější pro úsek do Bohnic, však zatím není jisté. Celá studie má být hotova až na jaře příštího roku. Proto také nelze říct, kolik by uvedená lanovka mohla stát peněz. Studie má říci i přesnou trasu a umístění zastávek či kotevních sloupů - ale začínat by měla v Podbabě nedaleko tramvajové smyčky.

Přesvědčit Prahu 7

Naopak odhadovanou cenu už oznámila skupina investorů v čele s Klárou Sovovou. Ta chce postavit lanovku ze Starého Města na Letenskou pláň. Dráha, která má začínat na Dvořákově nábřeží vedle hotelu Intercontinental a po překonání Vltavy má skončit vedle bývalého Stalinova pomníku, by se měla vejít do 90 milionů korun.

Klára Sovová

Devětačtyřicetiletá podnikatelka je spolumajitelkou známé Luční a Labské boudy v Krkonoších. V minulosti se také zviditelnila tím, že spolu se svou rodinou sponzorovala Občanskou demokratickou stranu. V roce 2006 jim darovali šest milionů korun. Letos v únoru vyhrála vleklý privatizační spor o osmipatrovou budovu v Praze na Pankráci, v níž sídlí policie. Firmě Poirot, kterou Sovová ze tří čtvrtin vlastní, soud přiřkl zpětně i nájemné ve výši 106 milionů korun.

Tento návrh má však jiný problém: ostře se proti němu staví městská část Praha 7, na jejímž území se Letná nachází. "Považuji to za absurdní šílenství, lanovka v tomto místě nikdy nebude doplňkem k veřejné dopravě," uvedl místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský, podle nějž by stavba poškodila i Letenské sady.

O smyslu letenské lanovky pochybuje i náměstek ředitele Ropidu Martin Šubrt. "Nebyli bychom ji schopni zařadit do systému integrované dopravy, protože existují alternativní spojení," uvedl.

Jedině v místě jezdicích schodů

Jiří Chvojka, který skupinu investorů zastupuje, doufá, že se názor vedení Prahy 7 změní. "Dříve také byli proti paláci Stromovka nebo Hotelu Letná, tak se je snad podaří přesvědčit i nám," říká a poukazuje na to, že vše chtějí zaplatit z vlastních peněz.

Podle Mirovského jsou to ale nesrovnatelné věci. "U Hotelu Letná jsme se Spartou jako developerem jednali tři roky a vedlo to k tomu, že jsme úplně překopali jejich záměr, kdy tam původně chtěli mít velké nákupní centrum. Navíc Sparta ty pozemky vlastní, kdežto oni by chtěli lanovku stavět na městském pozemku," poukázal Mirovský.

Původní lanovka na Letnou

Lanovou dráhu na Letnou vybudovalo město a spustilo ji u příležitosti Jubilejní zemské výstavy posledního května 1891. V provozu ale zůstala jen do poloviny první světové války. Původně vedla od dnešního vyústění Letenského tunelu až k restauraci v Letenských sadech. Mezi lety 1926-1935 byly na místě někdejší lanovky jezdicí schody, které si střihly důležitou roli ve filmu Muži v offsidu.

Ten si dovede představit jedinou možnost, kterou by radnice mohla podpořit: Obnovu jezdících schodů na Letnou, které tam byly za první republiky. Či ve stejné trase vést lanovku, která tam byla krátce předtím. "Ještě jsou tam vidět zbytky původního schodiště. Pokud chtějí řešit dopravu na Letnou, tak tam," řekl. Uvedená možnost by ale vedla pouze ve svahu a postrádala by pro turisty atraktivní vyhlídku na Prahu.

Investoři svůj plán přesto nevzdávají a v projektu pokračují. Kdy by mohl být hotov, ale netuší. "Dostali jsme seznam razítek, které musíme získat. Je jich 70 a jsme tak na třetině," tvrdí.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama