"Ke studiu si přivydělávám v marketingové firmě, s výplatou ale nemám šanci pokrýt všechny své výdaje. Pracuji na dohodu a deset tisíc měsíčně mám sotva na nájem, nepokryje to ani energie. Kdyby se limit zvýšil, neskutečně by mi to pomohlo. Mám spousty kamarádů, které to omezuje a berou peníze na ruku načerno," popisuje třiadvacetiletý Petr z Frýdku-Místku.
Mezi skupiny nejvíce ohrožené rekordní inflací způsobenou válkou na Ukrajině, opatřeními během koronavirové pandemie a hospodařením Babišovy vlády patří senioři či rodiny s nízkými příjmy. Také část mladých lidí nedávno v anketě Aktuálně.cz přiznala, že má problém vyjít s penězi. Právě studenti, senioři nebo lidé na rodičovské dovolené si často přivydělávají na dohodách o provedení práce.
Podle oslovených odborníků by takovým lidem mohlo pomoct zvýšení limitu, od kterého se platí sociální a zdravotní pojištění a také daň z příjmu. Odvody se nyní neplatí, pokud měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc korun. Hranice je platná od roku 2012, kdy se zvýšila naposledy. Spotřebitelské ceny od té doby vzrostly o 38 procent.
Při hrubé mzdě překračující deset tisíc korun měsíčně už musí zaměstnanec platit odvody ve výši 11 procent z hrubé mzdy, 34 procent pak odvádí zaměstnavatel. Limit se počítá pro každého zaměstnavatele zvlášť. Kdo tedy pracuje ve dvou firmách, v každé si může vydělat deset tisíc, aniž by musel odvody platit. Pokud je ale dohoda jedinou výdělečnou činností a nejde o děti, důchodce, rodiče nebo třeba pečující osoby, musí lidé platit na zdravotní pojištění 2187 korun.
Současné ekonomické situaci by podle některých ekonomů odpovídala hodnota nedaněného příjmu kolem 15 tisíc korun. "Zvýšení limitu vyvolá na straně zaměstnavatelů rozšíření nabídky pracovních míst na dílčí úvazky formou dohody o provedení práce," říká partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk. Změna by mohla podle něj alespoň částečně řešit i dlouhodobý problém pracovního trhu, jímž je přebytek volných pracovních míst.
"Deset tisíc korun před několika lety byl úplně jiný příjem, než je dnes v době rychle rostoucí inflace. Dávalo by proto smysl hranici zvednout alespoň tak, aby odpovídala 'původní' částce v době, kdy se tento limit zavedl," říká pro Aktuálně.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Současný limit je podle něj tak nízký, že se část lidí raději přesune do šedé ekonomiky, než aby procházeli složitou administrativou klasického zaměstnaneckého poměru.
"Nerad to přiznávám, ale pokud to jde, vezmu si peníze na ruku. A vím, že nejsem jediný. Nejen že bych jinak neušetřil ani korunu, ale neměl bych ani kde bydlet," dodává Petr. Nízký limit situaci komplikuje i seniorům nebo lidem na rodičovské dovolené. "Žiju sama a mám malý důchod, a tak mi nezbylo nic jiného než dále pracovat. Už pět let pracuju jako pokladní na dohodu o provedení práce a za celou dobu jsem si ještě nevydělala nad deset tisíc. Nestěžovala bych si, kdyby teď nebylo tak draho," říká pětasedmdesátiletá důchodkyně Věra.
Vláda slibuje navýšení limitu
Vládní pětikoalice zvýšení limitu pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti podporuje. Má to i jako jeden z bodů programového prohlášení vlády. Zatím však ministři s konkrétním návrhem nepřišli.
Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal za ministra Zbyňka Stanjuru (ODS) pouze obecně odpověděl, že je o zvýšení připravený jednat s resorty práce a zdravotnictví. Také podle mluvčí ministerstva práce Evy Davidové je ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ochotný o změně debatovat. "Konkrétní limit by se mohl zvyšovat i vzhledem k inflaci, ale v tuto chvíli nelze pochopitelně sdělit konkrétní částku, ke které směřujeme," řekla Davidová.
Šanci na vyšší výdělky dohodářů by na podzim ještě mohli dát poslanci. Navýšení limitu plánuje navrhnout poslanec ODS Jiří Havránek. "Ve sněmovně nás čeká projednávání daňového balíčku a to může být ideální příležitostí to předložit. Pokud bychom zvolili tuto cestu, věřím, že ke konci roku by to mohlo být schváleno," popisuje Havránek.
Podle něj by se limit mohl zvýšit na 20 tisíc korun s tím, že za rok by dohodáři mohli odpracovat 400 až 450 hodin. Nyní mohou maximálně 300 hodin ročně. "Tyto částky jsou ale ještě k diskusi s ministerstvem financí," upřesňuje Havránek, který se kvůli tomuto záměru po prázdninách sejde se svým stranickým kolegou Stanjurou, aby se dohodli, zda návrh připraví on, nebo resort financí.
Členové ODS sdružení v iniciativě Česko.plus navrhují zvýšit nedaněný příjem až na 25 tisíc. Podle Radima Ivana z iniciativy a zastupitele městské části Ostrava-Jih o tomto návrhu jednali se Stanjurou už na začátku roku, pak ale Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině a další jednání se už neuskutečnila.
Zvýšení podporují i opoziční poslanci, byť ne v takové míře. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová Aktuálně.cz sdělila, že by byla pro navýšení limitu o několik tisíc korun.
"V Česku je stále nízká nezaměstnanost, firmám chybí lidé a tohle je jeden z nástrojů, který by mohl pomoci zvýšit flexibilitu trhu práce. Různé formy zkrácených úvazků jsou mimořádně potřebné pro občany, kteří se musí starat například o děti a zároveň o rodiče," zdůvodňuje. "Toto daňové zvýhodnění by také mohlo pomoci rychlejší integraci ukrajinských uprchlíků," dodává Schillerová.
Podle odborníků nevěnovala Fialova vláda zvýšení limitů doposud dostatečnou pozornost, přestože se jedná o nástroj, který by mohl z krize dostat mnoho Čechů. "Osobně bych tipoval, že se prostě z pohledu politiků jedná o relativně okrajový fenomén, kterému tudíž nejsou motivováni věnovat přednostně pozornost," míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Dlouhodobá práce na dohody je nevýhodná
Příliš velkorysé limity by však podle ekonomů mohly motivovat zaměstnavatele k tomu, aby namísto standardních pracovních smluv uzavírali tyto zvýhodněné dohody, což by ohrožovalo důchodový systém. Lidé pracující na dohodu o provedení práce totiž nemusí do stanoveného limitu platit sociální a zdravotní pojištění. Takové příjmy se pak ale nezapočítávají do výpočtu starobního důchodu.
"Lidé pak často mají problém se z těchto pracovních smluv vymanit," podotýká Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické a think-tanku Idea. Senioři, kteří si vydělávají na dohodu o provedení práce do deseti tisíc korun, si pak navíc nemohou požádat o zvýšení starobního důchodu o tuto práci.
Práce na dohody je podle ekonoma Víta Hradila navíc dlouhodobě nevýhodná, ve srovnání s běžnou pracovní smlouvou u nich neexistuje téměř žádná ochrana před propuštěním. "Zatímco ukončit pracovní poměr na dobu neurčitou je z pohledu zákoníku práce relativně složité, ukončení dohody nevyžaduje žádné specifické odůvodnění a i výpovědní lhůta je velice krátká. Pro zaměstnance dohodáře z toho plyne menší jistota zaměstnání," vysvětluje.
Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research by zvýšení limitů mohlo způsobit, že se k této formě práce přesune další část nízkopříjmových pracujících a řetězením dohod (opakovaným uzavíráním smluv) bude možné dosahovat i velmi vysokých příjmů, což by mohlo znevýhodňovat lidi, kteří na klasickou zaměstnaneckou smlouvu pracovat musí. "Já bych spíš byl pro omezení zdanění nízkopříjmové práce místo rozšiřování nekontrolovatelného trhu s dohodami," namítá Prokop.
Prouza však říká, že by se tomu dalo velmi efektivně zabránit. "Stát může poměrně jednoduše řetězení dohod kontrolovat a zasáhnout tam, kde by se to zneužívalo. Navíc je tady takový hlad po zaměstnancích, že každý si může najít zaměstnavatele, který takové věci nedělá," říká.
