Pozemkový úřad začal prověřovat minulost 11 řádů

ČTK ČTK
16. 12. 2013 6:50
Stát prověřuje, zda církevní řády o majetek nepřišly na základě Benešových dekretů.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Státní pozemkový úřad nechává kvůli církevním restitucím u 11 řádů a jednoho biskupství v archivech prověřovat, zda o majetek nepřišly na základě Benešových dekretů. Píšou to pondělní Lidové noviny s odvoláním na ředitele úřadu Petra Šťovíčka. Těmto subjektům podle LN pozastavil úřad veškeré vydávání nemovitostí, jde o 150 žádostí.

"Učinili jsme zásadní rozhodnutí a požádali jsme Národní archiv a archiv ministerstva zemědělství o velkou rešerši tehdejších historických reálií," řekl Šťovíček v rozhovoru pro LN.

Připomněl, že konfiskace dle dekretů představuje ze zákona nepřekonatelnou překážku vydání. Jde o 12 subjektů, z toho u tří je to preventivní prověřování, protože zatím nepodaly žádnou žádost.

Kromě mediálně známých případů, jako je třeba žádost maltézských rytířů o rozsáhlé pozemky v okolí Březiněvsi u Prahy, má údajně restituční "stopku" třeba kanonie premonstrátů z Teplé.

Stát podle LN takto zasáhl i proti rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, který žádá o pozemky v Praze, preventivně prověřuje i vratislavské biskupství.

Obě strany církevních restitucí, tedy stát i náboženské instituce, počátají s tím, že to vyvolá soudní spory, řády se totiž se zdržením nechtějí smířit, dodávají LN.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy