Na konci března uplyne osmnáct let ode dne, kdy nastoupilo posledních téměř devět stovek branců na povinnou vojenskou službu, lidově řečeno vojnu. O pár měsíců později podepsal tehdejší prezident Václav Klaus zákony o jejím zrušení a Česko se vydalo cestou budování profesionální armády a plné spolupráce se Severoatlantickou aliancí.
Nyní, v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, se část poslanců domnívá, že by povinná vojenská služba měla být obnovena. Nebo alespoň určité formy výcviku. Vyplývá to z ankety Aktuálně.cz mezi členy výborů sněmovny pro obranu a bezpečnost, pod něž agenda ozbrojených složek spadá. Na dotazy odpověděla polovina poslanců ze dvou šestnáctičlenných výborů. Pro návrat alespoň nějaké formy vojenské služby se vyslovilo šest z nich.
Dlouhodobým zastáncem povinného výcviku je bývalý ministr obrany a v současnosti předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). "Bych byl pro. Co se týče délky, tak s ohledem na technickou vyspělost armády a požadované vycvičení a zaškolení vojáků by měla základní služba trvat jeden rok," míní Metnar.
Přiznává ale, že česká armáda na takovou změnu v současnosti není připravená. "Musíme si uvědomit, že takový krok by nastavení dnešní armády výrazným způsobem změnil, a proto by k takovému kroku musela proběhnout široká diskuse napříč politickým spektrem," dodává.
"Výcvik zaveďme. Jen mu neříkejme vojenský"
Zastáncem výcviku by byl také poslanec ANO Milan Brázdil z výboru pro bezpečnost, a to formou intenzivního šestiměsíčního cvičení, povinného až na výjimky jak pro muže, tak pro ženy. "Přispělo by to i ke zvýšení kondice národa. Mladí lidé na tom dnes často nejsou fyzicky dobře. A kdyby se ocitli sami v lese, tak by nevěděli, co dělat," vysvětluje Brázdil.
Poslanec hnutí ANO by však pro "službu vlasti" v případě jejího obnovení již nepoužíval přízvisko "vojenská". "Je možné, že se tomu někdo bude bránit s tím, že není militaristicky založený. Z toho důvodu je třeba tomu dát jinou myšlenku. Že to nebude jen o střílení, ale že to člověka naučí bránit sebe sama, orientovat se i jinde než ve městě, rozdělat oheň a podobně," popisuje Brázdil.
Mimo to by byl také pro návrat branné výchovy ve školách. Navrhuje, aby se děti například jednou do měsíce učily o zbraních nebo o tom, jak se nejlépe chovat v případě útoku.
Návrat určité formy tohoto předmětu, který se na školách běžně učil v době socialismu, schvaluje také poslanec STAN Petr Liška z výboru pro obranu. "Ale jinak pro znovuzavedení povinné služby nejsem. I přes svou historickou kariéru vojáka," dodává.
Jeho kolega z výboru Miloslav Janulík (ANO) zase navrhuje, že by se mělo Česko vydat směrem k rakouskému vzoru. Pro tamní muže mladší 35 let je povinný buď šestiměsíční vojenský výcvik, nebo civilní služba například v sociálních službách nebo v nemocnicích o délce devíti měsíců. Obdobnou možnost měli mladí muži i v dobách, kdy byla vojna v Česku povinná.
Podobně uvažuje i místopředseda bezpečnostního výboru Martin Exner (STAN). Podle něj by stát měl uvažovat o zavedení několikaměsíčního branného výcviku, na který by mladí muži dojížděli z domova. "Jednak by se zvýšila bojová schopnost obyvatelstva a za druhé by lidem došlo, že může nastat situace, kdy bude nutné bojovat za vlast," míní Exner.
Zvýšení obranyschopnosti a samostatnosti Česka bylo v minulosti jedním z hlavních témat hnutí SPD. Jeho poslanec a člen výboru pro obranu Radovan Vích sice označuje zrušení povinné vojenské služby za velkou chybu, její obnovení je ale podle něj za současných podmínek nemožné. "Čistě technicky by bylo nutné posouzení zdravotních a psychických schopností řádově jednoho milionu osob, které od té doby nebyly odvedeny, přičemž hlavní tíha posuzování by byla na zdravotnických zařízeních, která jsou již dnes personálně poddimenzována," upozorňuje Vích.
Řešení vidí v zavedení osmitýdenních základních vojenských výcviků mužů a žen nad osmnáct let, a to na základě dobrovolnosti. Během nich by zájemcům stát hradil mzdu a odváděl za ně zdravotní a sociální pojištění. Tento plán by ale podle něj mohl narazit na to, že by v armádních skladech nemuselo být dost potřebného vybavení pro cvičení.
Také místopředseda bezpečnostního výboru Jiří Mašek (ANO) by si dokázal představit dobrovolný výcvik o délce desíti měsíců až jednoho roku. Jeho absolvování by pak podle jeho vize přineslo lidem výhody při ucházení se o práci ve státní službě.
Nicméně žádný z oslovených poslanců neuvedl, že by v blízké době plánoval podávat na půdě sněmovny návrh na návrat vojenské služby. "Není to v současné době na stole, je nutné řešit priority ve směru budování schopnosti armády," míní Metnar. "V tuto dobu na to není prostor. Až se situace uklidní, určitě bychom o tom měli diskutovat," doplňuje Metnarův spolustraník Brázdil.
"Je to můj osobní názor, nadnesu to ale ve vnitrostranické diskuzi v odborné komisi STAN, pak zaujmeme oficiální stanovisko. Myslím, že něco takového bude brzo důležité téma," dodává poslanec Exner.
Kdo chce výcvik, ať se přidá k zálohám, říká Černochová
Současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ovšem návrat povinné služby odmítá. Plně profesionální armáda je podle ní zárukou toho, že její příslušníci jsou vysoce kvalifikovaní vojáci. "Jsme členy NATO, díky tomu se můžeme spolehnout na kolektivní obranu," říká Černochová. "Pro ty, kterým záleží na České republice a její bezpečnosti, máme institut Aktivní zálohy, který je otevřený všem, kdo splní zdravotní a fyzické předpoklady," upozorňuje.
Pro zájemce o státem organizovaný vojenský výcvik v rámci aktivních záloh pořádá ve Vyškově ministerstvo obrany čtyřikrát do roka kurz základní přípravy. Tím musí projít každý, kdo chce do této dobrovolnické složky vstoupit. Uchazeči se zde učí střelbě a dalším dovednostem nutným k přežití na bojišti.
Ačkoliv počet aktivních záložníků dlouhodobě stoupal, podle oslovených poslanců je jich stále málo - v současnosti asi tři a půl tisíce vojáků. V posledních letech navíc počet přihlášek klesal kvůli epidemii nemoci covid-19. "Jako STAN chceme, aby se nám do aktivních záloh hlásilo více zájemců, s tím ale souvisí i nutné navýšení finančního a materiálního zajištění těchto záloh," připouští Josef Flek (STAN) z výboru pro obranu.
Stejně jako on se na dobrovolnosti vojenského výcviku, nikoliv jeho povinné formě, shodují další oslovení poslanci. A sázejí spíše na modernizaci profesionální armády. "V tuto chvíli bychom se měli zaměřit na navýšení stavu současné profesionální armády a IT odborníků na kybernetickou bezpečnost," říká například Petr Letocha (STAN) z bezpečnostního výboru sněmovny.
"Spíše než zavedení povinné vojenské služby bych přivítal nákup techniky, na kterou vojáci roky čekají. Je ostudné, že naši vojáci musí jezdit v plechovkách starých padesát let, které moderní zbraně rozstřílí na šrot," dodává Jiří Horák (KDU-ČSL) z výboru pro obranu.
Proti povinné vojenské službě se vyjádřili také další členové výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL) a Jiří Hájek (STAN) a výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS), již zmíněný Petr Liška (STAN), Pavel Růžička, Michal Ratiborský a také Lubomír Wenzl (všichni ANO). "Současné vedení boje vyžaduje vysokou míru bojové připravenosti a tu může zajistit pouze profesionální armáda," dodává Wenzl.
Video: "Evropa se musí probudit." Rusové v pátek stříleli na areál ukrajinské jaderné elektrárny.
