Protézu k vyztužení aorty vytiskli na 3D tiskárně. Je to budoucnost, říká chirurg

Helena Havranová
13. 10. 2019 16:10
Neobvyklou operaci provedli lékaři na pražské Klinice kardiovaskulární chirurgie v Motole. Pacientce s Marfanovým syndromem, který způsobuje mimo jiné poruchu aorty, srdeční tepny, lékaři během jedné operace opravili nedomykavou chlopeň a zároveň vyztužili aortu protézou vytvořenou na 3D tiskárně. Přednosta kliniky Vilém Rohn věří, že do budoucna budou technologii využívat i při jiných zákrocích.

Na konci září jste pacientce s Marfanovým syndromem operovali aortu, největší a nejdelší tepnu v těle člověka, na kterou jste našili protézu vytvořenou na 3D tiskárně. Čím byla operace, kterou jste vedl spolu s brněnským kolegou Petrem Němcem, tak jedinečná?

Unikátní to bylo v kombinaci dvou zákroků. Lidé s Marfanovým syndromem mají většinou současně s aortou problém také s mitrální chlopní, obvykle se to ale neoperuje zároveň. Zprvu jsem tomu nepřikládal žádnou velkou důležitost, až jsem pak zjistil, že se to téměř nedělá. V Česku jsme byli první a ani jinde ve světě jsem o podobné operaci neslyšel.

Jak často se Marfanův syndrom vyskytuje?

Je to relativně vzácné genetické onemocnění, které se vyznačuje problémem pojiva. Dochází k poruše tvorby bílkoviny fibrilínu, který je součástí kolagenního vaziva, ze kterého je pohybová tkáň. Obvykle jím trpí 1-5 lidí z 10 000, v Česku je tedy asi 1000 až 5000 lidí postižených tímto syndromem.

Čím se onemocnění projevuje?

Především vysokým vzrůstem, hyperflexibilitou kloubů, dlouhými prsty, často také očními vadami a onemocněním srdce a aorty. Tito lidé se většinou dožijí 30 až 35 let bez jakýchkoli problémů. Pojivo ale povoluje, aorta se začne zvětšovat a má tendenci prasknout. Buď praskne a člověk umírá rovnou na místě, nebo na ní vznikne trhlina, která se musí okamžitě operovat. Ještě asi před 15 lety se lidé s Marfanovým syndromem dožívali průměrného věku 33 let.

Dnes jim život dokážete prodloužit?

Ano, nejdříve chirurgové a kardiologové nemocným sledovali velikost aorty, a jakmile začala růst, operovali je. Celá aorta se odstranila a nahradila se protézou. Pak ale přišel Brit Tal Golesworthy, který vystudoval biomedicínské inženýrství. Má Marfanův syndrom a z radiologického vyšetření CT zjistil, že má hraniční velikost aorty. Věděl ale, že z CT lze udělat virtuální 3D rekonstrukci, kterou převedl do 3D tiskárny a vymodeloval si tak přesný model vlastní aorty. Na tento model našel protézu, kterou si nechal našít kolem své aorty. Dnes je to už 15 let a aorta se mu nezvětšuje.

Vymodelovaná výztuž aorty
Vymodelovaná výztuž aorty | Foto: FN Motol

3D protéza vyjde na 300 tisíc

Tento zákrok jste tedy provedli i zmíněné pětatřicetileté ženě?

Ano. Poslal ji k nám kardiolog kvůli dušnosti. Měla závažnou nedomykavost dvojcípé chlopně, kterou bylo potřeba opravit. Po vyšetření jsme ale zjistili, že má také zvětšenou aortu. Kdybychom jí udělali standardně pouze plastiku chlopně, nechali bychom jí v těle časovanou bombu v podobě aorty, která sice ještě nesplňovala indikace ke klasické operaci náhradou, ale bylo jasné, že bude růst a za několik let by žena musela jít na další operaci.

Pacientka má dnes dvouleté dítě. Jak velká je pravděpodobnost, že se nemoc přenese i na další generace?

Nemoc má genetickou závislost, její míra je ale poměrně malá. Potomky těchto lidí nicméně sledujeme.

Co obnáší výroba implantátu?

Z CT snímku si software tiskárny vytvoří virtuální model a pak ho vytiskne. Protéza stojí 300 tisíc korun a na její výrobu, která se provádí pouze ve Velké Británii, jsme čekali asi tři týdny. Na každého pacienta se vždy vytvoří dvě velikosti, jedna je 100 % a druhá 95 % velikosti. Kterou použijeme, rozhodneme až při operaci, ve většině případů je to ale ta menší. Látkovou protézu pak našijeme kolem aorty.

3D tiskárna se zatím v medicíně využívá především v chirurgii nebo ortopedii k výrobě pevných implantátů. Vidíte v této technologii budoucnost i v kardiochirurgii?

Zatím 3D tisk používáme jen v případě aorty. Kromě Marfanova syndromu to lze použít asi ještě u dalších tří poruch, které však jsou ještě vzácnější. Myslím ale, že časem budeme 3D tiskem schopni si vymodelovat například celou chlopeň a podle modelu ji pak vytvořit z geneticky upraveného materiálu.

V čem je podle vás pro kardiochirurgii největší výhoda takto vyrobených implantátů?

Hlavně v tom, že vnitřek aorty zůstává. Pro tělo je tento zákrok také o něco méně invazivní, než kdyby se aorta odstranila. Operace je navíc cílená na konkrétního pacienta, kterému je implantát vymodelovaný přesně na míru. Protéza časem s tkání sroste, stěnu tepny zpevní a ta pak nemá tendenci se dál rozšiřovat a prasknout. Přinejmenším v chlopenních vadách v tom vidím léčbu budoucnosti. Budeme cílit na předem známé vady a působit preventivně, abychom problém vyřešili jednou provždy.

Je možné zákrok provádět v kterékoli nemocnici?

Je k tomu potřeba kompletně vybavené kardiochirurgické oddělení a zkušený chirurg, který je schopen aortu operovat. Na světě existuje jen několik center, která tyto zákroky provádí. Ve Velké Británii, kde nápad vznikl, je jich osm, jedno je pak například v Nizozemsku, Belgii nebo v Irsku. V Česku je jich pět. Nemám pro to žádné vysvětlení, snad jen takové, že u nás je kardiochirurgie na velmi vysoké úrovni a tato myšlenka nejspíš oslnila více lidí současně. Poprvé u nás tento zákrok udělal před pár lety Jan Pirk v pražském IKEM.

Spolupracujete při provádění těchto zákroků i s jinými zeměmi?

Občas máme pacienty ze Slovenska, kde je ale problém s úhradou. Pojišťovny zaplatí jen operaci, o které mají potvrzení, že ji žádné ze slovenských center nedělá. Já pak také jezdím někdy pomáhat operovat kolegům do Košic.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy