Vimperk - Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský přiznal, že nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to i těch zakázaných.
Na nepovolený postup ve čtvrtek upozornilo Hnutí DUHA. Stráský v reakci na to druhý den dopoledne odvolal svého náměstka Tomáše Hlavatého, který má v kompetenci o výjimce k použití jedu na kůrovce rozhodovat.
Sám ředitel šumavského parku v tu chvíli popřel, že by o použití zakázaných prostředků věděl. "S mým vědomím to samozřejmě nebylo, já jsem to rozmístění nedělal. Samozřejmě že zvážím i sankce," podotkl v pátek pro ČTK.
O několik hodin později nastal v případu další zvrat. "I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky," přišel s nečekaným prohlášením Stráský.
"Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů," snaží se vysvětlit své rozhodnutí.
Prohlédněte si, jak na Šumavě bojují s kůrovcem
Stráský prý vydal pokyn, aby biocidy na lapáky byly použity v nezbytně nutné míře a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky dosud nebylo ukončeno.
Pětina byla ošetřena biocidy
Situaci se snaží vysvětlit Stráského náměstek Jiří Mánek, podle kterého byly trávené lapáky a trojnožky instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón prý umisťovány nebyly. Případem se již na místě zabývá Česká inspekce životního prostředí.
K pátku je podle Stráského tvrzení v rezervaci instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž zhruba pětina byla ošetřena biocidy.
Své jednání omlouvá i tím, že "výhodou těchto lapáků" před klasickými je minimalizace kácení zdravých stromů pro tvorbu dalších sérií lapáků, tedy pokácených smrků, pod jejichž kůru se lýkožrouti vábí feromony. Následně se včas musejí z lesa odvézt.
Za porušení zákona parku podle České inspekce životního prostředí hrozí až milionová pokuta. Ekologové apelují na ministra životního prostředí, aby povolovací řízení v parku prověřil. Na Stráského podal podle České televize trestní oznámení plzeňský student práv Martin Marek, podle kterého zneužil Stráský pravomoc úřední osoby, a navíc ohrozil životní prostředí.
"Bude to možná zajímavý právní precedens," reagoval Stráský. Podle něj stojí proti sobě role odpovědného hospodáře a role odpovědného ochránce přírody.
Strana Zelených i Český svaz ochránců přírody odsoudili jednání Stráského, který umožnil použití jedovatých látek v nejcennější oblastech Šumavy dokonce i navzdory postoji ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS).
Ředitelka odboru vnějších vztahů ministersva Ilona Chalupská řekla, že úřad k věci vydá své stanovisko až poté, co se seznámí se závěry šetření ČIŽP.
Ovlivňování výsledku?
Spolu s Hlavatým Stráský odvolal i dlouholetého vedoucího CHKO Šumava Pavla Hubeného. Jejich nadřízeným se stal Stráským dosazený Václav Braun. Vedení parku vzkázalo, že nebude k personálním a organizačním změnám v národním parku podávat žádné informace.
Hlavatý řekl, že správní řízení o udělení výjimky k použití biocidů proti kůrovci bylo zahájeno koncem března. Úředníci o ní mají ze zákona rozhodnout do 90 dnů. Stráský na rozhodnutí nečekal a jedy použil nejspíše už 19. dubna, v době, kdy žádost o výjimku teprve poslal oddělení státní správy. Jeho zaměstnanci jsou paradoxně zaměstnanci parku, tedy Stráského podřízení.
"Odvolání Hlavatého lze považovat za ovlivňování výsledku správního řízení," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Zákon výslovně zakazuje používání pesticidů v národním parku. Ředitel Stráský potřebuje speciální výjimku, která mu umožní v tomto případě nedodržovat zákon. Jak může předem vědět, že zvláštní povolení dostane? Jak může předem vědět, že posouzení rizik dopadne kladně?"
Hnutí Duha zhruba před týdnem podalo podnět k šetření na ČIŽP. Ta provádí v rezervaci šetření, měla by rozhodnout do 30 dnů.
