Aktuálně.cz: Které lokality mají nyní největší problémy se suchem?
Pavel Zahradníček: Mezi nejvíce postižené okresy, a to jak v současné době, tak se dá říct i od počátku roku, patří Kutná Hora, Kolín, Chrudim, Pardubice, Olomouc, Blansko, Vyškov, Jindřichův Hradec a Tábor. Nemusí jít vždy o celé oblasti, ale o části, jelikož je to velmi závislé na tom, kde letos udeřily třeba i častěji bouřky a naopak jakým místům se vyhýbaly.
Dá se letošní a loňské sucho srovnat?
Nelze posuzovat jen minulý a letošní rok, sucho máme pravidelně každoročně od roku 2012. Každý rok vypadá jinak a je v jiném období a může zasahovat jiné oblasti, protože hlavně záleží na tom, kde spadnou lokální srážky. Minulý rok byla většina sucha od dálnice D1 dolů, tedy v jižní polovině republiky. Kdežto letos se ukazuje větší rozdíl oproti normálu v severní části republiky. Samozřejmě tradičně suchá je jižní Morava.
V mapách portálu Intersucho.cz ale nevypadá celá jižní Morava tak špatně, proč?
Tam je dlouhodobý stav tak špatný, že z míry sucha letos tak už nevybočuje. Mapky Intersucha ukazují, jaký je rozdíl oproti dlouhodobému normálu. Když jsou na jižní Moravě bělejší nebo žlutější barvy (tedy menší kategorie sucha), tak to neznamená, že tam sucho není. Momentálně je tam půda nasycena například jen z 30-40 procent. A jak se situace posunula oproti loňsku? Opravdu záleží na tom, kde zaprší. Zajímavé je ale to, že od roku 2012 máme u nás silnou epizodu sucha pravidelně. To je ten špatný trend a je jedno, jestli zasáhne jižní Moravu, nebo jakoukoliv část republiky.
Co to nejvíce ovlivňuje?
Velkým problémem jsou teploty vzduchu, kdy už od dubna máme silně nadprůměrné teploty a to pokračuje stále. Pak když spadnou bouřky, tak jen lokálně a to krajině vůbec nepomůže. V letošním roce je problém ten, že vesměs delší dobu nepršelo a šlo často o bouřky lokálního charakteru. Když to shrneme, tak jsou to nadprůměrné teploty vzduchu a charakter srážek, tedy bouřkové a nikoliv dlouhodobé, co tento stav nejvíce ovlivňuje.
S čím dalším se regiony potýkají?
Asi největším problémem jsou tenčící se zásoby podzemní vody. Je to problém, který se prohlubuje několik desítek let. A na ní je závislých hodně lidí. Podzemní vody doplňuje hlavně sníh, kterého se nám v posledních letech bohužel nedostává. Potřebujeme pořádně silnou nejednu zimu s velkým množstvím sněhu, aby se nám to doplnilo. Od roku 2011 jsou ale zimy podprůměrné nebo maximálně průměrné. Deficit se nám kvůli tomu stále zvyšuje.
Čeho se z pohledu klimatologa můžeme obávat do budoucna?
Do budoucna může být problém s množstvím pitné vody a i její kvality. Horší to budou mít i zemědělci s pěstováním některých plodin, protože mohou být v některých lokalitách absolutně nerentabilní anebo budou muset vynaložit vysoké náklady na zavlažování. Pokud ale bude nedostatek vody, tak nebude čím a budou muset nastoupit nové technologie, jako je kapénková závlaha.
Může to mít i velké ekonomické důsledky. Dalším problémem spjatým hlavně s rostoucí teplotou může být i větší energetická náročnost. Příkladem může být opět letošní rok, kdy je kvůli nadprůměrným teplotám vyšší spotřeba energie už od dubna a cena elektřiny kvůli tomu může vzrůst i koncovým zákazníkům.
Loni v létě vláda schválila strategii proti suchu s mnohamiliardovými investicemi. Je už z toho něco vidět v praxi?
Zatím je na to krátká doba. Většina investic nás teprve čeká. Důležité bude hledat i dobré příklady ze zahraničí. Jedním z nich je například Německo, kde staví pod chodníky retenční nádrže, kde se v případě přívalových dešťů zachytí voda, a tak nevyplaví sklepy. V době sucha ale vodu používají na závlahy. Využívají opatření dvojího typu. Česká vláda uvažuje o stavbě několika přehrad a samozřejmě různých retenčních nádrží. To je ale běh na dlouhou trať, než se to připraví. Důležitější v první fázi jsou spíše osvětové programy jako Modrá úsporám, které ukážou lidem, že mají s vodou šetřit a zachytávat. A informují vlastně o problému, který tu reálně je.
Sucho a horko obtěžuje i města, kde žije nejvíce lidí. Jak by se měla připravit?
Vybetonovaná města jsou velký problém. Ani nové architektonické plány stále neuvažují o zeleni. Například Brno obě dvě hlavní náměstí - Svobody a Zelený trh - místo zeleně vybetonovalo. To má negativní vliv na vsakování vody a ještě více se prohlubuje tzv. tepelný ostrov města.
Uvažování městských architektů se musí výrazně změnit. Zeleň pomáhá jak v komfortu bydlení, tak i k zachycení vody. Teď většinou odteče nebo se vypaří. U chodníků by se měly dělat travní pásy, dlažba by měla být propustná. Skvělé jsou stromy, které chrání před teplem a dokážou lépe zachytit vodu. Trávníky by se ve městech nemusely v letních měsících tolik sekat, protože pak rychleji schnou. Vzrostlejší tráva zadržuje vodu lépe. To je ale jen jeden z dílčích příkladů, těch opatření a problémů je velké množství.
VIDEO: Sucho ohrožuje i české rybníky.
