Praha - Ani nový zákon podporující zařazování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami či jiným postižením do běžných škol nijak nezvýšil zájem rodičů handicapovaných dětí přihlásit je do běžné základní školy.
Ukázala to analýza ministerstva školství, která vychází z dat ze zápisů do prvních tříd, které probíhaly od půlky února do půli března. "Výsledky zápisů v tzv. základních školách praktických neindikují žádné významné změny," uvádí ministerstvo s tím, že za základní školu praktickou považovali 85 škol v Česku, kde v aktuálním školním roce vzdělávají více než tři čtvrtiny žáků podle rámcového vzdělávacího plánu pro lehce mentálně postižené.
Zápis do první třídy proběhl jen v polovině těchto škol. "I přes obtížnou interpretaci tak malých čísel uvádíme, že počet zapisovaných víceméně odpovídá loňským hodnotám a počty již diagnostikovaných zdravotně postižených nevykazují nijak zásadní změny," píše se dále v analýze ministerstva.
Odstrašující kampaň rodiče nevylekala
Stejně tak běžné základní školy nezaznamenaly větší zájem o zapsání handicapovaných dětí než v předchozích letech.
Ministerstvo školství velké změny prý ani nečekalo. "Ještě je brzy. Kampaň ze strany ministerstva teprve začne. Je velmi zdravé, když nájezd nové legislativy a s tím spojená změna praxe bude pozvolná," říká poradkyně ministryně školství Kateřiny Valachové pro oblast inkluze Klára Laurenčíková, která je zároveň předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Zároveň poukázala na to, že se nepotvrdily obavy některých kritiků nového proinkluzivního zákona, že od září přijdou do škol spousty postižených dětí, které jsou nebezpečné a budou rušit výuku.
"Přirozený trend, aby rodiče dávali postupně více a více dětí do běžných škol, pokračuje," míní Laurenčíková. "Nezalekli se odstrašující kampaně, kterou vedli odpůrci prohlubování inkluze v některých médiích. Volí si tu cestu přirozeně, bez vnějšího tlaku, a to je dobře," dodává.
Někteří speciální pedagogové se domnívají, že vzdělávání lehce mentálně postižených dětí v jedné třídě s běžnými dětmi nebude fungovat. Proti nim stojí příklady škol, kde se už dnes tyto děti v běžných třídách učí.
Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař patří k těm, kteří nový proinkluzivní zákon nepodporují. "Do prvních tříd praktických škol chodí minimum dětí. V naprosté většině případů do těchto škol přecházejí později, až když se projeví, jestli běžnou základní školu zvládnou, nebo ne. Vyvozovat nějaké závěry ze zápisů do prvních tříd proto nepovažuji za relevantní," uvedl.
Změny budou nejdříve za rok
Hana Kubíková má syna s řadou zdravotních problémů včetně lehkého mentálního postižení, přesto chodí na běžnou sídlištní školu. Než tam nastoupil, škola i rodina se na to společně rok připravovali. Nyní je Bartoloměj ve třídě spokojený a vše funguje dobře.
Kubíková inkluzi velmi podporuje. Pokud bude mít jisté finance na asistenta pedagoga, jak má nově garantovat novela zákona, bude pro ni situace určitě snazší. "Jenže školy samy pořádně nevědí, jak to bude od září fungovat, a říkají to i rodičům," popisuje Kubíková, která je zároveň předsedkyní organizace Rodiče za inkluzi.
Pro rodiče handicapovaných dětí je podle ní obtížné dát takové dítě do normální školy, když si nejsou jisti, že podporu skutečně dostane.
Větší zájem o umisťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol se podle ní dá čekat nejdříve za rok, až bude jasné, jak nový systém bude fungovat.
Ministryně školství Kateřina Valachová určila dvouleté přechodné období, během kterého bude nový proinkluzivní zákon nabíhat. Školy se tedy teprve budou učit, jak nově postupovat, od září se nedají očekávat nějaké převratné změny.
Ministerstvo do škol zašle metodické podpory a uvolní čtyři miliardy korun z fondů na speciální pedagogy, asistenty, psychology a další podporu. Děti v Praze stejně jako v Karviné by měly mít nárok na stejnou pomoc.