Obavy odpůrců inkluze se nenaplnily. Postižených dětí v běžných třídách nepřibude, ukázaly zápisy

Markéta Hronová Markéta Hronová
4. 4. 2016 15:16
V září začíná platit zákon podporující společné vzdělávání postižených dětí v běžných třídách. Stát nově garantuje dětem podporu, jakou potřebují. Data ze zápisů do prvních tříd však ukázala, že novinka zatím rodiče dětí se speciálními potřebami neláká. Zájem o praktické školy, které se na vzdělávání dětí s handicapy specializují, je stejný jako loni, uvedlo ministerstvo školství. Předsedkyně aliance Rodiče za inkluzi Hana Kubíková tyto výsledky očekávala. Podle ní školy vůbec nevědí, jak to bude fungovat, a nechtějí rodičům nic zaručit. Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání považuje za úspěch, že rodiče neodradila negativní kampaň vedená proti inkluzi.
Na Základní škole v Trmicích se společně vzdělávají všechny děti už řadu let.
Na Základní škole v Trmicích se společně vzdělávají všechny děti už řadu let. | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Ani nový zákon podporující zařazování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami či jiným postižením do běžných škol nijak nezvýšil zájem rodičů handicapovaných dětí přihlásit je do běžné základní školy.

Ukázala to analýza ministerstva školství, která vychází z dat ze zápisů do prvních tříd, které probíhaly od půlky února do půli března. "Výsledky zápisů v tzv. základních školách praktických neindikují žádné významné změny," uvádí ministerstvo s tím, že za základní školu praktickou považovali 85 škol v Česku, kde v aktuálním školním roce vzdělávají více než tři čtvrtiny žáků podle rámcového vzdělávacího plánu pro lehce mentálně postižené.

Zápis do první třídy proběhl jen v polovině těchto škol. "I přes obtížnou interpretaci tak malých čísel uvádíme, že počet zapisovaných víceméně odpovídá loňským hodnotám a počty již diagnostikovaných zdravotně postižených nevykazují nijak zásadní změny," píše se dále v analýze ministerstva.

Odstrašující kampaň rodiče nevylekala

Stejně tak běžné základní školy nezaznamenaly větší zájem o zapsání handicapovaných dětí než v předchozích letech.

Ministerstvo školství velké změny prý ani nečekalo. "Ještě je brzy. Kampaň ze strany ministerstva teprve začne. Je velmi zdravé, když nájezd nové legislativy a s tím spojená změna praxe bude pozvolná," říká poradkyně ministryně školství Kateřiny Valachové pro oblast inkluze Klára Laurenčíková, která je zároveň předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Zároveň poukázala na to, že se nepotvrdily obavy některých kritiků nového proinkluzivního zákona, že od září přijdou do škol spousty postižených dětí, které jsou nebezpečné a budou rušit výuku.

"Přirozený trend, aby rodiče dávali postupně více a více dětí do běžných škol, pokračuje," míní Laurenčíková. "Nezalekli se odstrašující kampaně, kterou vedli odpůrci prohlubování inkluze v některých médiích. Volí si tu cestu přirozeně, bez vnějšího tlaku, a to je dobře," dodává.

Někteří speciální pedagogové se domnívají, že vzdělávání lehce mentálně postižených dětí v jedné třídě s běžnými dětmi nebude fungovat. Proti nim stojí příklady škol, kde se už dnes tyto děti v běžných třídách učí.

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař patří k těm, kteří nový proinkluzivní zákon nepodporují. "Do prvních tříd praktických škol chodí minimum dětí. V naprosté většině případů do těchto škol přecházejí později, až když se projeví, jestli běžnou základní školu zvládnou, nebo ne. Vyvozovat nějaké závěry ze zápisů do prvních tříd proto nepovažuji za relevantní," uvedl.

Změny budou nejdříve za rok

Hana Kubíková má syna s řadou zdravotních problémů včetně lehkého mentálního postižení, přesto chodí na běžnou sídlištní školu. Než tam nastoupil, škola i rodina se na to společně rok připravovali. Nyní je Bartoloměj ve třídě spokojený a vše funguje dobře.

Kubíková inkluzi velmi podporuje. Pokud bude mít jisté finance na asistenta pedagoga, jak má nově garantovat novela zákona, bude pro ni situace určitě snazší. "Jenže školy samy pořádně nevědí, jak to bude od září fungovat, a říkají to i rodičům," popisuje Kubíková, která je zároveň předsedkyní organizace Rodiče za inkluzi.

Pro rodiče handicapovaných dětí je podle ní obtížné dát takové dítě do normální školy, když si nejsou jisti, že podporu skutečně dostane.

Větší zájem o umisťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol se podle ní dá čekat nejdříve za rok, až bude jasné, jak nový systém bude fungovat.

Ministryně školství Kateřina Valachová určila dvouleté přechodné období, během kterého bude nový proinkluzivní zákon nabíhat. Školy se tedy teprve budou učit, jak nově postupovat, od září se nedají očekávat nějaké převratné změny.

Ministerstvo do škol zašle metodické podpory a uvolní čtyři miliardy korun z fondů na speciální pedagogy, asistenty, psychology a další podporu. Děti v Praze stejně jako v Karviné by měly mít nárok na stejnou pomoc.

Snažíme se zmapovat už předškoláky a připravit se na jejich specifika, základní vzdělání u nás dokončí všechny děti, říká Vladimír Foist. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy