Postavení profesorů se nezmění, rektoři jsou proti

Jakub Novák
31. 5. 2013 10:48
Na přeměnu systému udělování profesur není v akademickém světě dostatek vůle
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Systém, kdy jsou vysokoškolští profesoři v Česku jmenovaní navždy a pro všechny školy, se ani po případu Martina C. Putny zřejmě nezmění.

Mnozí rektoři oslovení Aktuálně.cz se této změně sice nebrání, ale často ji podmiňují zásadními změnami vysokoškolské politiky. A poměrně čerstvá historie ukazuje, že právě to je velký problém.

Původní ministerský návrh, který by současný systém zrušil a namísto něj zavedl systém funkčních míst, kde by byly profesury vázány na pracovní úvazek na dané škole, narazil během diskuse o novele vysokoškolského zákona na odpor části reprezentací vysokých škol.

"Funkční místa byla jednou z reformních oblastí, proti které se zvedla značná vlna odporu. Vliv historicky ´ušlé cesty´ je velký a skoková změna je v tomto případě asi neproveditelná," říká rektor jihlavské Vysoké školy polytechnické Jakub Novotný.

Po vyloučení "extrémní" varianty (tedy úplného zrušení současného procesu jmenování profesorů), nebo varianty zachovávající současný stav s tím rozdílem, že profesora jmenuje namísto prezidenta rektor, zůstaly ve výsledku v novele vysokoškolského zákona vedle sebe dva paralelní systémy - ten současný a nově zaváděný druhý, počítající s takzvanými "mimořádnými profesory".

O neochotě přistoupit v této oblasti na změny ostatně svědčí také fakt, že po těsném hlasování neprošla ani nyní diskutovaná a zvažovaná změna, tedy aby profesory jmenovali sami rektoři.

Jedním z nemnoha zastánců funkčních profesur v Česku jsou například rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek či jeho kolega Novotný.

"Jsem zastáncem funkčních míst a současný stav, spolu s přenesením jmenovací funkce na rektory, vidím jako postupný krok v přechodu k tomuto systému," říká Bek.

Podívejte se: Fiala zprostředkoval Zemanův ústup ohledně Putny

"Tato změna by z dlouhodobého hlediska systému prospěla - přispělo by to totiž zřejmě k potřebné diverzifikaci mezi jednotlivými vysokými školami nejen z hlediska jejich typu a zaměření, ale i kvality," hájí tuto změnu Novotný.

Krok napůl cesty

"Funkční profesor prestižního mezinárodně orientovaného vědeckého pracoviště by byla zcela jiná pracovní kategorie než například profesor na profesně orientované vysoké škole. Dnes je to do značné míry unifikováno," dodává.

Samo ministerstvo vidí současnou situaci podobně jako rektor Bek, tedy jako mezikrok ke změně.

"Jak se ukazuje, náš původní návrh se může do praxe dostat dříve či později. Přenesení jmenování profesorů na ministra školství chápeme jako mezikrok, kde však bude zaručeno, že ministr profesory jmenuje bezvýhradně dle návrhů vědeckých rad," konstatuje mluvčí ministerstva Marek Zeman.

"Tady se mísí tradice s přístupy v jiných zemích. V tomto jsem konzervativní a myslím, že by tradice měly být do určité míry zachovány.  Proto jsem názoru, že by měl existovat hybridní systém, kde může probíhat jak jmenování tradičním způsobem, tak obsazování systematizovaných míst úspěšnými lidmi z praxe nebo ze zahraničí," souhlasí s návrhem Fialova ministerstva rektor VŠB-TU v Ostravě Ivo Vondrák.

"Osobně jsem rád za řešení, které se dostalo do návrhu novely vysokoškolského zákona," ztotožňuje se s ministerskou úpravou také rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Přechod na funkční místa by podle něj byl sice žádoucí, vyžádal by si však zásadní změny ve financování či organizaci celého systému. V tom je s ním zajedno také rektor českobudějovické VŠTE Marek Vochozka.

Bez zásadních změn to nepůjde

Foto: Jan Langer

"Funkční místa profesorů mají význam v momentě, kdy se významně změní akreditační kritéria týkající se personálního zabezpečení studijních programů a přesněji vymezí role osob jmenovaných právě do funkčních míst. V opačném případě je změna zbytečná," říká k tomu.

Pro Jiřího Močkoře, rektora Ostravské univerzity, je sice přechod na funkční místa obecně přijatelný, ovšem opět pouze za podmínek, že dojde k provedení "velmi zásadní změny zákona o vysokých školách, která svým rozsahem výrazně překračuje již připravenou současnou novelu".

Část rektorů se však ani za takových podmínek nestaví k podobným změnám příliš kladně.

"VŠCHT Praha i já osobně preferujeme zachování současného stavu, kdy profesorem se může stát osobnost, která úspěšně prošla habilitačním a jmenovacím řízením v daném oboru. Pro skutečné odborníky ze zahraničí a experty z praxe by nemělo být problémem tímto mechanismem projít," míní rektor VŠCHT Karel Melzoch.

Dokud nás globální konkurence nedonutí

"Každá země má určitou tradici a není vhodné překotně a mechanicky přebírat zvyklosti ze zahraničí," říká třeba rektor královéhradecké univerzity Josef Hynek. Přechod k jinému systému však nevylučuje.

"Domnívám se, že tlak globální konkurence v blízké budoucnosti způsobí, že i v naší zemi přejdeme k systému funkčních míst," dodává.

"Myslím, že zachování současného stavu procesu jmenování profesorů je nejlepším řešením," míní zase rektor pražského ČVUT Václav Havlíček.

Josef Hynek, rektor UHK.
Josef Hynek, rektor UHK. | Foto: Univerzita Hradec Králové

Podle jeho brněnského kolegy, rektora VUT Karla Raise, je však celý tuzemský problém mnohem širší - dnešní profesura je totiž podle něj přijímána jako jisté ohodnocení odborné, vědecké a pedagogické činnosti.

"Většinou se tento akt odehrává na konci či v druhé polovině profesního života. A tito lidé mají dnes soutěžit o funkční místo, které je spojeno s pracovním úvazkem na konkrétní vysoké škole? Není pak lepší být docentem s úvazkem na dobu neurčitou a nemít ambice získat profesuru?" namítá.

"Stručně řečeno - buď změňme vše a předložme nový zákon - například tak, jak jsme to navrhovali v rámci takzvané Haňkovy komise - nebo nedělejme polovičaté úpravy, v současné době mediálně sice dobře stravitelné, ale pro běžný univerzitní život problémové. Vytloukali bychom tak klín klínem," dodává.

Má se systém profesur od základů změnit a otevřít mimo jiné také lidem z praxe, nebo je podle vás ministerstvem navržená úprava dostatečná? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

před 53 minutami

V Číně koronaviru podlehl osmnáctý člověk, tentokrát na severovýchodě

Nový koronavirus v Číně zabil dalšího člověka, tentokrát poprvé mimo centrální provincii Chu-pej. Úmrtí jednoho pacienta nakaženého virem dnes oznámil zdravotnický úřad provincie Che-pej na severovýchodě Číny. Podle agentury Reuters tak počet obětí viru stoupl na osmnáct.

Zdravotní komise provincie v dnešním prohlášení uvedla, že 80letý pacient zemřel už ve středu, ale do dneška nebylo potvrzeno, že byl infikován novým virem.

Předchozích 17 obětí bylo hlášeno z centrální čínské provincie Chu-pej, z jejíhož hlavního města Wu-chan se vir začal šířit do ostatních oblastí Číny. Počet potvrzených nakažených už překročil 630. Nákaza se kromě Číny objevila u jednotlivců také v Jižní Koreji, Japonsku, Thajsku, na Tchaj-wanu a mimo Asii ve státě Washington na severozápadě USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy