Většina postcovidových pacientů má poškozené plíce, desetina srdce, ukazují data

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
16. 6. 2022 5:30
Čechy, kteří se potýkají s dlouhodobými následky covidu, trápí většinou respirační potíže. U více než šedesáti procent lékaři zjistili zjevné poškození plic. Každý desátý postcovidový pacient se pak potýká s problémy se srdcem, ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. "Skutečně závažná poškození ale nejsou příliš častá," ujišťuje pneumolog Vladimír Koblížek.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Pandemie nemoci covidu-19 v posledních měsících ustoupila. Jak ale naznačují aktuální studie, následky onemocnění stále trápí miliony lidí po celém světě. Zpráva Britského národního statistického úřadu předminulý týden odhalila, že dva miliony lidí, tedy 3,1 procenta populace Spojeného království, měsíc po prodělání covidu stále pociťovaly následky nemoci. A mnozí s nimi žijí dodnes - jednomu z pěti pacientů přetrvávají i dva roky po nákaze.

S podobným výsledkem přišlo také americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, které se zabývalo rozšířením takzvaného "long covidu" ve Spojených státech. Podle jeho studie přetrvávaly měsíc od nákazy potíže u jednoho z pěti dospělých covidových pacientů.

"Zhruba pět až deset procent pacientů má obtíže, které trvají déle než tři měsíce," potvrzuje také pneumolog Vladimír Koblížek z Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové, který zároveň spravuje databázi ISIN-P, společný projekt České pneumologické a ftizeologické společnosti a Ústavu zdravotnických informací a statistiky, jenž shromažďuje záznamy o postcovidových pacientech ze čtyřiačtyřiceti plicních ambulancí v Česku.

Podle Koblížka databáze zahrnuje údaje od asi desetiny pneumologů. "Nejedná se tedy o všechny nemocné s postcovidem, jen o jejich reprezentativní vzorek. Zastoupeny jsou všechny kraje naší země, velké i malé ambulance, města i venkov," vysvětluje Koblížek.

Databáze eviduje 4007 pacientů, kteří k letošnímu 11. červnu vyhledali pomoc plicního lékaře kvůli dlouhodobým zdravotním potížím vyvolaným nemocí covid-19. Téměř dva tisíce, přesně 1879, z toho tvoří muži, 2128 ženy, jejich průměrný věk je 58 a půl roku. Podle Koblížka jde z velké části o lidi, kteří si prošli těžším průběhem.

U 46,4 procenta těchto pacientů nalezli lékaři při kontrolách prováděných po třech, nebo šesti měsících zjevné poškození struktury či funkce plic a současně projevy dušnosti, kašle, vykašlávání hlenů, bolestí na hrudníku a horší tolerance fyzické zátěže, ačkoli jim před onemocněním koronavirem nedělala problém. Dalších 15,7 procenta pacientů má poškozené plíce, ale projevy nepociťuje.

Mimo respiračních potíží lidi s "postcovidem" nejčastěji trápí únava, kterou lékaři evidují u 28,2 procenta pacientů.

O 70 procent vyšší riziko infarktu

Třináct a půl procenta lidí pak k lékařům přišlo s potížemi, které nesouvisely s poškozením plic, ale i tak měly souvislost s proděláním covidu. Častým problémem u těchto pacientů je postižení kardiovaskulárního systému, 8,4 procenta vyšetřených například pociťuje zesílené bušení srdce nebo poruchy krevního tlaku.

Právě na neblahý vliv pandemie na zdraví srdcí Čechů už dříve upozornili kardiologové. Podle nich mají lidé, kteří prodělali covid, o 70 procent vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu.

"Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu. Údaje ze zahraničí ale ukazují, že stoupá výskyt všech kardiovaskulárních nemocí," popisuje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. 

Lidé po covidu také trpí dlouhodobou hypoxemií, tedy sníženou hodnotou kyslíku. "Tu jsme zaznamenali u 353 lidí, tedy u 8,8 procenta celého souboru," doplňuje pneumolog Vladimír Koblížek.

Pacienti rovněž pociťují neurologické změny, jako je nespavost, zhoršení paměti, zpomalení rychlosti přemýšlení nebo mravenčení končetin. Z těch, kteří vyhledali lékařskou pomoc, to bylo 5,7 procenta lidí.

Téměř dvě procenta léčených zažívá psychiatrické potíže. "Nejčastěji jde o úzkosti, nově objevené deprese nebo posttraumatickou stresovou poruchu," vyjmenovává Koblížek. U těchto projevů je podle něj každopádně složité zjistit, zda je způsobil covid svým působením na tělo, nebo zda vznikly v důsledku něčeho jiného. Tři procenta pacientů pak mají i po delší době problémy s chybějícím čichem a chutí a 2,3 procenta hlásí zažívací potíže.

"Je to lepší, než jsme si mysleli"

Centrum postcovidové péče hradecké fakultní nemocnice dosud vyšetřilo asi 1500 postcovidových pacientů a zájem lidí, kteří po covidu vyhledají pomoc, zaznamenávají také další nemocnice. "Do ambulance pořád dochází několik stovek lidí s přetrvávajícími nálezy. Nových pacientů jsou ale denně jen jednotky," upozorňuje mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Centrum postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Ostrava má zhruba padesát pacientů. "Jsou to hlavně rozléčení pacienti, kteří mají stále přetrvávající problémy: kašel, dušnost, únava, nevýkonnost, bolesti kloubů a kožní změny," upřesnila mluvčí zařízení Petra Petlachová.

Nicméně podle Vladimíra Koblížka jsou zmiňovaná čísla spolu s tím, že velká část pacientů se z problémů dostává, dobrou zprávou. "Z prvních odhadů to totiž vypadalo, že bude postcovidovým syndromem trpět dvacet procent lidí. Je to lepší, než jsme se báli před rokem, skutečně závažná postižení nejsou příliš častá," vysvětluje.

Nadsazení původních odhadů podle něj způsobilo několik faktorů. V dřívější fázi pandemie lidé více pozorovali svůj zdravotní stav a covid si spojili i se zdravotními potížemi, s nimiž neměl koronavirus nic společného, což ukázalo až delší pozorování. Situaci také podle něj značně změnil příchod varianty omikron, u které jsou podle posledních dat dlouhodobé potíže vzácnější.

Lidem, kteří u sebe chtějí snížit riziko postcovidu, pak královéhradecký pneumolog doporučuje se naočkovat, pokud tak ještě neučinili. "Osoby po úplné vakcinaci mají menší riziko vzniku dlouhodobých následků," říká.

Video: Covid měl někdy až příliš pozornosti. Respirátory už znovu povinné nebudou, říká Smejkal

Se zrušením respirátorů v MHD jsme chtěli ještě 14 dní počkat, ale není to nic zásadního, říká epidemiolog IKEM Petr Smejkal. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy