Poslední uhynul v roce 1627. Teď se geneticky oživení pratuři vrátili do české "divočiny"

Marcela Trávníčková
13. 10. 2015 13:50
Do Milovic dorazila z Nizozemska první skupina vyšlechtěných praturů. Budou prvním stádem ve střední a východní Evropě a budou zde žít spolu s divokými koňmi. Předek domácího skotu, který je dodnes pro lidstvo hlavním zdrojem mléka a jedním z hlavních zdrojů masa, patřil po tisíce let mezi nejdůležitější lovnou zvěř pravěkých lovců. A poslední kus na našem území uhynul už před téměř čtyřmi stovkami let.
Foto: Jakub Plíhal

Milovice - Skupina černých zvířat s velkými rohy vyděšeně podupává a tlačí se do kouta. Bedlivě sleduje neznámé prostředí, které se před nimi najednou otevřelo po noční cestě z Nizozemska. Stádo praturů právě dorazilo do Milovic, svého nového domova.

Z malého kamionu vyhlíží jeden býk a pět mladých jalovic. Nejstaršímu zvířeti jsou dva roky a měsíc, nejmladší kus má třináct měsíců. Do chladného říjnového rána se ani jednomu nechce, nedbají na pískání ani pobídky klacíkem, tlačí se na sebe, přeskupují, ale tvrdošíjně zůstávají vevnitř.

“Zatím jsou to taková odrostlejší telata, ale v dospělosti mohou vážit až tunu,” upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Zpětně šlechtění pratuři budou v Milovicích prvním stádem ve střední a východní Evropě. Předek domácího skotu, který je dodnes pro lidstvo hlavním zdrojem mléka a jedním z hlavních zdrojů masa, patřil po tisíce let mezi nejdůležitější lovnou zvěř pravěkých lovců. Poslední uhynul v roce 1627.

Pratuři třetí generace

Šance na znovuoživení tohoto druhu přinesl nástup genetiky. Projekt TaurOs nizozemské nadace Taurus Foundation od roku 2008 pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské university. Používá několik primitivních evropských plemen, která jsou praturovi geneticky a vzhledově nejblíže.

„V současnosti jsou již k dispozici zvířata druhé a třetí generace. Především býci již poměrně dobře odpovídají svým vzhledem samcům pratura,“ vysvětluje Dostál.

Pratuři měli mohutné slonovinově světlé rohy s černými špičkami. Jejich letní srst byla hladká a krátká, na zimu zhoustla a znatelně se prodloužila. „Býci byli černí se světlým, někdy žlutavým úhořím pruhem podél páteře a světlejší čupřinou delších chlupů v okolí tlamy a nozder, samice byly hnědé až hnědočervené, podobně jako telata,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Černá hradba s rohy

Zvířata tísnící se v kamionu svým vzhledem připomínají nejvíce právě telata. Okamžik napětí spojený s jeho otevřením střídá netrpělivé čekání, pratuři však drží spolu jako velká černá hradba s rohy. V malé ohradě, do které se zatím bojí vstoupit, je čeká měsíc, kdy budou mít čas se aklimatizovat. Poté se připojí ke skupině patnácti divokých koní, kteří spásají místní step už od ledna letošního roku.

„Zatímco koně se soustředí na traviny, tuři ve větší míře odstraňují náletové dřeviny a různé byliny, které koně nežerou. Jejich kombinace tak má na údržbu pastviny nejlepší efekt, budou ji udržovat v rovnováze,” přibližuje význam praturů Jirků. Stejně jako divocí koně, ani oni nebudou v zimě přikrmováni.

Na divoké koně se do Milovic jezdí pravidelně dívat hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, který sleduje i příjezd praturů. “Jsme strašně rádi, že projekt pokračuje, území to obohatí. V budoucnu snad vznikne rozhledna, ze které budou mít lidé lepší výhled,” věří Petera.

Po několika nervózních minutách se jeden z praturů odhodlává na rampu vystlanou slámou a chvíli se rozhlíží. Pak skočí a během chvilky jej následují ostatní, někteří také skokem, někteří raději opatrně sestupují po rampě. Chvíli nedůvěřivě pozorují okolí a pak mizí v křovinách, aby prozkoumali svůj nový domov.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy