Poslankyně: Týrání dítěte se neprokázalo? Stíhejte udavače

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
6. 3. 2015 20:00
Politička navrhuje, aby křivé nařčení z týrání dítěte bylo trestným činem. Ochránci dětí varují, že opatření odradí i lidi, kteří by jinak odhalili zneužívání.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se angažuje v kauze norských dětí, chce přísnější pravidla pro oznamovatele násilí na dětech.

Pokud se udání neprokáže, měla by podle ní policie automaticky zkoumat, zda oznamovatel nejednal ve zlém úmyslu.

"Policie by měla automaticky prověřit všechny případy, kdy se oznámení nakonec neprokázalo. A tam, kde by se prokázal úmysl, by to byl trestný čin. Jde mi o to, aby se nezneužíval systém,“ řekla poslankyně Aktuálně.cz.

Podrobně by prý zkoumala například nedávný případ z Nýrska, kdy speciální pedagožka upozornila na údajné sexuální zneužívání malé dívky jejím otcem. Ten se pak oběsil.

Experti však varují, že to odradí i poctivé ohlašovatele. V Česku navíc u týrání dětí platí oznamovací povinnost a lidé se tak mohou dostat do dvojího rizika stíhání – buď za to, že nenahlásí skutečné týrání, nebo že udají bezproblémovou rodinu.

České úřady každý rok obdrží tisíce oznámení o týrání, zneužívání nebo zanedbání dětí. Například v roce 2013 takových případů bylo téměř 7,5 tisíce. Většinu případů tvořily zanedbané děti, téměř 1800 oznámení ale upozorňovalo na fyzické týrání či sexuální zneužívání.

Chalánková má obavy, že počet udání bude v budoucnosti narůstat kvůli tomu, jak postupně nabíhají opatření z dva roky starého zákona o sociálně právní ochraně dětí. Argumentuje zkušenostmi ze zahraničí, kde podobnou ochranu dětí zavedli před časem. "Děti se tam často odebírají na základě jakési předběžné opatrnosti. Soused, který tu rodinu třeba nemá rád, upozorní, že dítě moc brečí,“ vysvětluje poslankyně.

Pomsta sousedů či rodičů

Časté jsou podle ní také případy, kde se partner chce druhému pomstít při rozvodovém řízení.

Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové je však situací, kdy si někdo vyřizuje účty falešným hlášením týrání, málo. "Moc často k tomu nedochází. Naopak se spousta zneužívání vůbec nenahlásí,“ myslí si Vodičková.

Možnost policejního vyšetřování může váhající ještě více odradit. "Zneužívání se nejčastěji děje v rodině mezi nejbližšími příbuznými. Lidé to spíš zatajují, nechtějí do toho šťourat. Jsou opatrní a bojí se, aby nerozvrátili rodinu,“ myslí si ředitelka nadace Naše dítě Monika Šimůnková.

Vodičková navíc připomíná, že oznamovatelé nemohou nést odpovědnost za výsledky policejního vyšetřování. "Prokázat vinu v těchto případech je často složité a zdaleka ne všechna oznámení se prokážou. To ovšem automaticky neznamená, že jde o křivé obvinění,“ dodává Vodičková.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) navíc upozorňuje, že na flagrantní kauzy pamatuje i stávající právní řád. "Sexuální zneužívání či týrání je trestný čin. Pokud z něj někdo někoho křivě obviní, je ho možné stíhat. Takže se to v odůvodněných případy dá řešit i nyní,“ uvedl Dienstbier, podle kterého je tato možnost dostatečná.

Ani sama Chalánková nemá zatím jasno v tom, jak by se úmysl vlastně prokazoval a jak by se ochránili poctiví oznamovatelé. "Je potřeba najít tu správnou míru. Budeme se o tom bavit s právníky a členy sněmovního výboru pro sociální politiku,“ dodala Chalánková.

 

Právě se děje

Další zprávy