Poslance Šarapatku nepustili na Ukrajinu, musel přespat na letišti. Je to kvůli Krymu, říká Zaorálek

Poslance Milana Šarapatku zadrželi v neděli na kyjevském letišti a vrátili ho zpět do Česka. Na Ukrajině je totiž na seznamu nežádoucích osob, patrně kvůli svému působení na Krymu v době, kdy se v referendu rozhodovalo o jeho připojení k Rusku. Šarapatka na letišti přespal na lavičce a musel se vrátit zpět do Česka.
Milan Šarapatka.
Milan Šarapatka. | Foto: Hnutí Úsvit

Praha - Poslance Milana Šarapatku (bez stranické příslušnosti, dříve Úsvit) zadrželi v neděli na letišti v Kyjevě a vrátili ho do Česka. Je totiž na seznamu nežádoucích osob. Na něj se podle českého ministerstva zahraničí dostal kvůli svým aktivitám na Krymu, kde působil v roce 2014 jako pozorovatel během referenda o připojení poloostrova k Rusku.

"Pan Šarapatka je na ukrajinském seznamu nežádoucích osob z důvodu pobytu na Ruskem anektovaném Krymu, který je z pohledu ukrajinských úřadu ilegální," řekl Aktuálně.cz ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Ukrajina, podobně jako Česko či jiný stát má právo rozhodovat o tom, komu umožní vstoupit na své území," dodal Zaorálek s tím, že je však v kontaktu s ukrajinským velvyslanectvím v Praze. A upozornil velvyslanectví na to, že jde o politováníhodná událost a to hlavně proto, že poslanec jel na konferenci Severoatlantické aliance.

Sám Šarapatka je z postupu ukrajinských úřadů rozladěn. A požádá ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o zaslání protestní nóty.

"V neděli mi na letišti v Kyjevě řekli, že jsem na blacklistu a že mě nepustí dál. Zůstal jsem v transitu a přespal jsem tam na lavičce," řekl Aktuálně.cz rozladěný Šarapatka, když v pondělí vystupoval z letadla na pražském letišti.

"Vysvětlení mi nedali a prý nemají žádnou povinnost mi ho ani podávat. A nyní to budu řešit přes ministerstvo zahraničí," dodal poslanec.

Že se objevil na seznamu nežádoucích osob, souvisí s tím, že v době referenda o připojení Krymského poloostrova k Rusku tam působil jako pozorovatel. "Ale od té doby jsem byl na Ukrajině čtyřikrát bez problémů," reaguje Šarapatka.

Členové stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO cestovali na Rose-Rothův seminář. Na něm měla delegace být až do čtvrtka. Cestu schválil v půlce června sněmovní organizační výbor. Kromě Šarapatky vycestovali sociální demokraté Antonín Seďa a Václav Klučka, Martin Sedlář (ANO) a Josef Nekl (KSČM).

Šéf české delegace Antonín Seďa (ČSSD) tvrdí, že Šarapatka byl velmi překvapený a nevěděl, že je na černé listině. "Pravděpodobně nevěděl, že je na nějakém seznamu. Jsme na konferenci o spolupráci NATO a států kolem Černého moře," řekl.

Podobně se vyjadřuje i další kolega z ČSSD, který je nyní na Ukrajině, Václav Klučka. "Kdybych věděl, že jsem nežádoucí v nějaké zemi, tak bych tam určitě nejel a nikam se nehlásil," dodává Klučka.

Šarapatka není jediný, jehož aktivity pobuřovaly ukrajinskou stranu. Do separatistické republiky Donbas několikrát jel Zdeněk Ondráček (KSČM). Oslav třetího výročí anexe Krymu se účastnil poslanec Jaroslav Holík a ostravská politička Nela Lisková v Česku vytvořila Doněcký "konzulát". Ten ale soud nedávno zrušil.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Indonésie pátrá po ponorce s 53 lidmi, která zmizela u Bali

Indonéské vojenské námořnictvo pátrá po ponorce s 53 lidmi na palubě, která se ztratila ve vodách severně od ostrova Bali. Jakarta požádala o pomoc Austrálii a Singapur. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Ponorka KRI Nanggala-402, vyrobená v Německu, se účastnila manévrů u ostrova Bali. "Po nácviku torpédování ale nenahlásila výsledky, jak bylo plánováno," uvedl mluvčí námořnictva.

Šéf indonéské armády Hadi Tjahjanto agentuře Reuters v textové zprávě sdělil, že kontakt s plavidlem byl ztracen ve středu ve 4:30 místního času (v úterý 22:30 SELČ). Po ponorce se pátrá v oblasti 96 kilometrů od ostrova Bali.

Indonéské námořnictvo podle Reuters disponuje v současné době pěti ponorkami - dvěma německými (Typ 209) a třemi novějšími jihokorejskými.

Zdroj: ČTK
Další zprávy