Poslancům a Nečasově vládě věří nejméně lidí v historii

Domácí Domácí
24. 6. 2011 14:33
Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je podle průzkumu předseda Ústavního soudu Rychetský
Petr Nečas s Alexandrem Vondrou.
Petr Nečas s Alexandrem Vondrou. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Důvěra v českou politickou scénu se propadla na historické minimum. Zatímco Poslanecké sněmovně věří necelá pětina lidí, vláda Petra Nečase je na tom ještě hůře - důvěru k ní má jen 16 % obyvatel Česka.

Poslancům tak věří ještě méně lidí než Senátu, jde o nejhorší výsledek nejméně od roku 1994, kdy agentura STEM důvěru v dolní komoru Parlamentu sleduje.

Červnový průzkum tak potvrdil nálady obyvatel z předchozích měsíců, v květnu trojkoaličnímu kabinetu ODS, T0P 09 a Věcí veřejných věřilo 18 % Čechů, nyní je to ještě o dvě procenta méně.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí je podle průzkumu Ústavní soud s 58 procenty. Jeho předseda Pavel Rychetský pak s 59 procenty stojí v čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů, o čtyři procenta méně občanů důvěřuje prezidentu Václavu Klausovi.

Od května, kdy důvěra v prezidenta v šetřeních STEM klesla na historické minimum 47 procent, si Klaus nicméně polepšil.

Už podruhé za sebou se sněmovna propadla v měření důvěryhodnosti pod Senát. Horní parlamentní komora je přitom vnímána jako slabší a veřejností méně oblíbená. Počátkem června jí dalo důvěru 23 procent obyvatel, před měsícem 31 procent.

Průzkum ukázal, že šéfové ústavních institucí se těší větší důvěře než jejich sbor jako celek. Nejviditelnější je to u předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), která patří s 41 procentem k nejlépe hodnoceným politikům.

I šéfovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD) lidé věří víc než celé horní komoře, ačkoli bývalý odborový předák v posledních měsících o část sympatizantů přišel a těší se důvěře 30 procent lidí. Předsedovi vlády pak věří 29 procent lidí, což je prakticky stejné jako před měsícem.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy