Poslanci chtějí urychlit stavbu tratí za víc než 500 miliard korun. Vlaky mají jezdit přes 300 km/h

ČTK ČTK
2. 3. 2017 11:35
Podle poslanců by vláda měla výstavbu nových železničních tratí plánovat pro rychlost minimálně 300 km/h a s jejich výstavbou začít co nejdříve. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Podle nich je možné s výstavbou začít už o deset let dříve a v roce 2035 ji dokončit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: SMWA

Praha - Poslanci napříč parlamentními stranami podpořili výstavbu vysokorychlostní železnice v Česku. Vláda má podle nich plánovat tratě pro rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině a uspíšit jejich přípravu. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 považují poslanci za nepřijatelný. Stavbu je podle nich možné zahájit v roce 2025 a v roce 2035 ji dokončit. Na setkání s novináři to uvedl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

"Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury," řekl poslanec TOP 09 František Laudát. Česko by se podle něj mělo s přípravou vysokorychlostních tratí dostat alespoň na úroveň Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm roků.

Podle Kolovratníka je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo jak z hlediska finančního, tak i stavebních kapacit. Smyslem prohlášení má být podle zúčastněných poslanců zavázání vlády a zbylých politických sil, aby na časově náročné přípravě spolupracovaly. Vláda by se pak měla zavázat k plnění konkrétních kroků ve stanovených termínech, což by sněmovna měla do budoucna kontrolovat.

Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a ne modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) hodnotit ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí. Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Kromě Kolovratníka a Laudáta se čtvrteční tiskové konference účastnili například poslanci Karel Šidlo (KSČM), Marek Černoch (Úsvit) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podporu jejich prohlášení vyjádřil i bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který se ale ranní konference neúčastnil.

První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.

Sněmovna ve čtvrtek dopoledne po debatě k tomuto tématu schválila usnesení, v němž mimo jiné žádá vládu, aby za prioritu považovala spojení z Drážďan do Břeclavi a také do Ostravy. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav - Mnichov. Sněmovna také žádá vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská je na cestě do polského azylu, nastoupila na letadlo do Varšavy

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, nastoupila ve Vídni do letadla polských aerolinií LOT mířícího do Varšavy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Atletka ve středu přicestovala do rakouské metropole z Tokia. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistávat kolem 20:25.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy