Poslanci chtějí poslat NKÚ na ČT a rozhlas. Musí se změnit ústava, upozorňuje úřad

Jan Horák Jan Horák
6. 11. 2019 9:35
Část Poslanecké sněmovny je vůči médiím veřejné služby dlouhodobě spíše kriticky naladěná. Z dolní komory parlamentu vzešlo několik návrhů, aby nově mohl do hospodaření České televize a Českého rozhlasu nahlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Ten nyní upozornil, že v takovém případě by se ale musela změnit ústava. Poslední novela z pera zákonodárců ČSSD přitom s takovou změnou nepočítá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Sociální demokraté jsou zatím poslední, kteří by rádi, aby mohl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřovat hospodaření a nakládání s koncesionářskými poplatky v obou médiích. V říjnu připravili novelu zákona, která pravomoc nejvyššího kontrolora v zemi explicitně upravuje právě jen o tuto kompetenci. Ve úterý se završilo takzvané připomínkové řízení, v němž se příslušné instituce k návrhu vyjadřují. A nejdůležitější podnět vznesl sám kontrolní úřad.

"Z uvedeného je zřejmé, že hospodaření Českého rozhlasu a České televize s jejich vlastním majetkem nemá charakter hospodaření se státním majetkem, a proto na něj nelze vztáhnout působnost NKÚ vyplývající z ustanovení (…) Ústavy ČR. Lze tak konstatovat, že návrh předložený skupinou poslanců je ústavně nekonformní," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Obdobnou připomínku vyslovilo v řízení i ministerstvo vnitra.

Základní působnost úřadu určuje ve třech bodech ústava. Klíčovým z nich je, že pravomoc NKÚ se vztahuje na subjekty spravující státní majetek. Zákon o České televizi a Českém rozhlasu přitom obě média od státu odděluje, podle legislativy hospodaří, navzdory příjmům z poplatků, s vlastním majetkem. Zákon také praví, že Česká televize ani rozhlas neodpovídají za závazky státu a naopak.

Dva pirátské návrhy a jeden vládní

Stejně tak v praxi nemůže NKÚ dohlížet na využívání vybraných peněz od veřejnosti, protože zákon nedává České televizi ani rozhlasu povinnost, aby evidovaly jejich využití. Nic z toho aktuální sociálnědemokratická novela nebere v úvahu. Přestože ve svém návrhu odráží poptávku mezi řadou poslanců, především z řad SPD, ANO a KSČM, kteří na média veřejné služby nahlíží kriticky a žádají nad nimi důslednější dozor.

"Explicitním vyjádřením působnosti úřadu vůči hospodaření Českého rozhlasu a České televize a výkonem této působnosti mohou být rovněž bezezbytku rozptýleny pochybnosti o účelném hospodaření obou institucí a způsobu, jakým je hospodařeno s poplatky vybíranými na základě zákona o rozhlasových a televizních poplatcích," píšou sociální demokraté.

Nejvyšší kontrolní úřad v novém

Základní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu určuje článek 97 Ústavy ČR, podle kterého "vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu." 
Aby NKÚ dosáhl na ČT i ČRo, je nutné ústavu změnit. S tím počítá novela České pirátské strany, na níž chce svou novelou navázat i vládní předloha. 
"Nejvyšší kontrolní úřad v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu
hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů," zní klíčový návrh nového paragrafu ústavy. 
Druhá pirátská novela i vládní návrh pak hodlají stávající zákon o NKÚ podrobně vymezující jeho působnost zmodernizovat, explicitně mu chtějí dovolit prověřovat vedle médií veřejné služby také hospodaření krajských samosprávy, měst včetně Prahy, vysokých škol či prostředků uvolněných z rozpočtu EU.

Předloha z dílny ČSSD v příštích týdnech zamíří na stůl vládě, aby se vyjádřila. Z kabinetu Andreje Babiše pak s doporučením zamíří do Poslanecké sněmovny. V dolní komoře parlamentu však už leží v různé fázi rozjednání tři jiné novely, jež chtějí působnost NKÚ upravit a zpřesnit. Dvě sepsala Česká pirátská strana, jednu předložilo za vládu ministerstvo spravedlnosti. Všechny mají za sebou první čtení, nyní jsou ve výborech.

První pirátský návrh předpokládá změnu ústavy tak, aby následná možnost kontroly hospodaření ČT a rozhlasu, s nimiž počítá navazující druhá předloha zákonodárců České pirátské strany, byla s nejvyšším zákonem země v souladu. Vládní novela rovněž rozšiřuje pravomoc NKÚ o dozor nad ČT a ČRo, vedle toho se snaží o komplexní změnu zákona (o to usiluje i druhý pirátský návrh) pocházejícího už z roku 1993.

Televize ani rozhlas se kontrole nebrání, upozorňují ale na rizika

ČT i rozhlas jsou možnému dohledu ze strany NKÚ otevřené. Upozorňují však, že řada kontrol už se vůči nim uplatňuje. Klíčové jsou v tomto ohledu Rada ČT, Rada ČRo a sněmovna. "Dozorčí komise Rady ČT má přístup ke všem účetním dokumentům a dalším písemnostem, hospodaření ČT je přezkoumáváno nezávislým auditorem, je kontrolováno i volebním výborem sněmovny a Poslaneckou sněmovnou," řekl Aktuálně.cz tiskový zástupce ČT Filip Platoš.

Jan Bednář je předsedou Rady České televize od 17. června 2015.
Jan Bednář je předsedou Rady České televize od 17. června 2015. | Foto: ČTK

Přestože předseda Rady ČT Jan Bednář proti možné nové pravomoci NKÚ vůči České televizi nic nenamítá, podle svých slov si příliš neumí představit, jaká nová zjištění by z ní mohla vzejít. "Spíš jde o ten psychologický pocit, že když chce někdo něco kontrolovat, NKÚ má zkrátka určitou pověst důkladného kontrolora," sdělil Aktuálně.cz.

Rovněž mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna uvádí, že jeho instituce s možným dozorem ze strany NKÚ souhlasí. Upozorňuje však, aby v důsledku nebyl pro rozhlas kontraproduktivní. "Aby nevedl k omezení nezávislosti ČRo jako média veřejné služby, k omezení svobody projevu a práva na informace a aby nevznikala dvojkolejnost kontroly, která by vedla k netransparentnosti, kompetenčním problémům a právní nejistotě," řekl Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Na východě Ukrajiny byl zastřelen voják, další tři utrpěli zranění

Jeden ukrajinský voják byl zabit a další tři utrpěli zranění při sobotním ostřelování pozic vládních vojsk v Donbasu na východě Ukrajiny "ozbrojenými uskupeními Ruské federace" z minometů a dalších zbraní, uvedl v neděli na své internetové stránce list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké velení ukrajinské armády. Podle něj "ruská okupační vojska" v sobotu desetkrát porušila příměří, v neděli zatím jednou.

Separatisté v neděli naopak obvinili ukrajinskou armádu, že během uplynulých 24 hodin dvanáctkrát porušila dohodnuté příměří ostřelováním vsí ovládaných povstalci. O případných ztrátách se povstalecká agentura DAN nezmínila.

V pondělí se v Paříži mají poprvé setkat prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, aby za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednali o míru v Donbasu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy