Poslanci podpořili vstup Severní Makedonie do NATO. Posílí to její stabilitu, míní

ČTK ČTK
11. 7. 2019 13:26
Sněmovna podpořila v úvodním kole smlouvu o přistoupení Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Po zhruba hodinové, místy i bouřlivé debatě poslanci postoupili úmluvu k posouzení zahraničnímu výboru, když hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí. Senát souhlasil s přistoupením balkánské země k NATO už v polovině června.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné aliance," řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Zpravodaj Jaroslav Bžoch (ANO) podotkl, že se tato země už chová jako jeden ze spojenců. "Je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotveny v EU a v NATO," uvedl.

O vstupu Severní Makedonie do NATO se ale rozhořela debata, v níž vystupovali kriticky zejména poslanci SPD a KSČM. Členové hnutí Tomia Okamury poukazovali na údajnou nepřipravenost balkánského státu na tento krok, vyzývali ke zdrženlivosti. Diskuse se vyostřila, když se stočila i k historii někdejší Jugoslávie a bombardování státy Severoatlantické aliance v 90. letech 20. století.

Pro návrh na zamítnutí smlouvy už v prvním čtení hlasovalo 32 ze 171 přítomných poslanců. Podpořili jej zákonodárci za SPD a KSČM a také Jaroslav Foldyna z ČSSD.

Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci. Makedonie o členství v NATO usilovala řadu let. Kvůli sporu o název země s Řeckem ale byly její snahy dlouho neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu.

Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy