Poslanci podpořili vstup Severní Makedonie do NATO. Posílí to její stabilitu, míní

ČTK ČTK
11. 7. 2019 13:26
Sněmovna podpořila v úvodním kole smlouvu o přistoupení Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Po zhruba hodinové, místy i bouřlivé debatě poslanci postoupili úmluvu k posouzení zahraničnímu výboru, když hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí. Senát souhlasil s přistoupením balkánské země k NATO už v polovině června.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné aliance," řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Zpravodaj Jaroslav Bžoch (ANO) podotkl, že se tato země už chová jako jeden ze spojenců. "Je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotveny v EU a v NATO," uvedl.

O vstupu Severní Makedonie do NATO se ale rozhořela debata, v níž vystupovali kriticky zejména poslanci SPD a KSČM. Členové hnutí Tomia Okamury poukazovali na údajnou nepřipravenost balkánského státu na tento krok, vyzývali ke zdrženlivosti. Diskuse se vyostřila, když se stočila i k historii někdejší Jugoslávie a bombardování státy Severoatlantické aliance v 90. letech 20. století.

Pro návrh na zamítnutí smlouvy už v prvním čtení hlasovalo 32 ze 171 přítomných poslanců. Podpořili jej zákonodárci za SPD a KSČM a také Jaroslav Foldyna z ČSSD.

Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci. Makedonie o členství v NATO usilovala řadu let. Kvůli sporu o název země s Řeckem ale byly její snahy dlouho neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu.

Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy