Poskytl Čunkovi falešné alibi. U soudu dostal podmínku

Martina Macková
1. 12. 2008 9:45
Olomoucký soud uznal Jaromíra Kudlíka vinným
Jaromír Kudlík, místostarosta Vsetína
Jaromír Kudlík, místostarosta Vsetína | Foto: Město Vsetín

Olomouc - Vsetínský místostarosta Jaromír Kudlík poskytl předsedovi lidovců Jiřímu Čunkovi nepravdivé alibi a je vinen z trestného činu křivé výpovědi a nadržování.

Rozhodl o tom okresní soud v Olomouci. Kudlíka potrestal roční podmínkou s odkladem na půldruhého roku. Přihlédl tak k příznivým hodnocením a jeho bezúhonnosti.

Obžaloba vinila Kudlíka, že poskytl lidoveckému předsedovi Jiřímu Čunkovi falešné alibi. Kudlík tvrdil, že s Čunkem byl v době, kdy měl současný lidovecký předseda údajně přebírat půlmilionový úplatek.

Kudlíkovo svědectví bylo později jinými důkazy zpochybněno. "Bylo to naprosto zásadní svědectví v kauze údajného úplatku Jiřího Čunka," řekl soudce.

Kvůli místostarostovi soud vyslechl mimo jiné i expremiéra Miloše Zemana nebo předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Jaromír Kudlík policistům vypověděl, že Čunek byl v inkriminované době na místě, kde však v té době být nemohl. Obhajoba obžalovaného se opírala o to, že není možné si přesně pamatovat, co se dělo před šesti lety.

Kudlíka usvědčily diáře starosty

Soudce dnes, nebývale dlouho, bezmála dvě hodiny po vynesení verdiktu zdůvodňoval rozsudek. Mimo jiné z jeho řeči vyplynulo, že Kudlíka v podstatě usoudili z lži i samotná Marcela Urbanová a Jiří Čunek, kteří uvedli jiné časové rozvržení programu toho dne - 11. února 2002.

Jiří Čunek byl podezřelý, že přijal půlmilionový úplatek od firmy H&B Real. Hlavní svědkyní byla Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová. Státní zastupitelství však po osmi měsících rozhodlo, že se Čunek žádného trestného činu nedopustil.

Zásadní pomůckou soudu byly dva diáře, do kterých psala starostův - tedy Čunkův program, tehdy sekretářka Marcela Urbanová. Soud došel k závěru, že v nich byly stejné údaje a Urbanová nemohla nic v časových souvislostech měnit, protože ani Čunkův osobní diář vůbec neměla v posledních letech k dispozici. Měl ho u sebe právě Čunek.

Soudce se jen pozastavil nad postojem policie, která oba diáře ještě v průběhu šetření vrátila vicepremiérovi. "A on je pro jistotu skartoval. Naštěstí máme k dispozici kopie některých listů," řekl.

Zeman byl žoviální, ale věrohodný svědek

Soudce se při odůvodňování svého rozhodnutí dopustil i několika humorných postřehů. Především v souvislosti s výslechem expremiéra Miloše Zemana. "Byť byl pan Zeman trošku žoviální, tak na mě působil věrohodně. Podivoval se například nad tím, jak inteligentní dotazy mu soud klade, když se ho ptá, s kým obědval před pěti lety," vyprávěl soudce.

Výslech Zemana souvisel s tím, že v den, kdy měl Čunek převzít úplatek zasedala Zemanova vláda ve Zlíně a Čunek se tam vypravil za ministry lobbovat.

V souvislosti s firmou H&B Real přitom policie vyšetřovala ještě jednu záležitost. Strážci zákona se zabývali obviněním, že jako vsetínský starosta prodal realitní společnosti H&B Real podíl ve Vsetínských bytech s.r.o. výrazně pod tržní cenou. Ani toto podezření se neprokázalo.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy