Aktuálně.cz: Ostře kritizujete, že se nová vláda opírá o podporu komunistů. Nabízí se otázka, zda ODS nemohla této konstelaci zabránit. Neměli jste být loni po volbách do sněmovny při jednání s vítězným Andrejem Babišem vstřícnější? Nestálo za to aspoň více taktizovat?
Petr Fiala: Už před volbami jsem říkal, že varianta, že bychom mohli jít s hnutím ANO, je velmi nepravděpodobná. Podívejte se na to, jak dopadla ČSSD. Sociální demokracie je korunní svědek toho, proč vlastně ta myšlenka od počátku byla nemožná nebo nesmyslná.
ČSSD nakonec musela ustoupit a byla ponížena úplně ve všem. Nakonec i v tom, že Andrej Babiš ani neprosazuje jejich kandidáta na funkci ministra zahraničních věcí. Od počátku ta situace byla taková, že Babiš chtěl jednobarevnou vládu. Byl také domluven s Milošem Zemanem a spolu dělali vše pro to, aby tu byla jednobarevná vláda Andreje Babiše.
Od počátku měl Babiš koalici s komunisty a SPD. A prostě se jenom hledal někdo, kdo by to zakryl. My v ODS jsme se rozhodli, že budeme lidem nabízet alternativu, že budeme programová, politická a v budoucnu i mocenská alternativa k hnutí ANO, a to děláme. Což je správná cesta.
Nedáváte tím ale Babišovi příliš prostoru na politickém hřišti, jak vám vytýkají někteří kolegové komentátoři? Skutečný mocenský záběr hnutí ANO je mnohem širší než necelá třetina hlasů ve volbách…
Občanská demokratická strana je dnes chápána jako alternativa k hnutí ANO. To dřív nebylo. My ten prostor zužujeme. Když se podíváte i na vývoj hnutí ANO, Andreje Babiše, jeho preferencí, tak tam vidíte stagnaci, nikoliv růst.
Jestli se dalo udělat víc? Já vždycky říkám, že ano, každý mohl udělat víc. Třeba i novináři mohli udělat víc a mohli víc psát o návratu komunistů k moci, o paktu Zeman-Babiš, ale takto se nikam nedostaneme. Já myslím, že ODS udělala hodně.
Byl jsem to já, kdo říkal, že tady hrozí pakt Babiš-Zeman a hrozí tady vláda Andreje Babiše s politickými extrémy. A hle, po volbách se to děje. Čelit mocenskému paktu Babiš-Zeman samozřejmě bylo možné. Kdyby ostatní demokratické strany dodržovaly několik zásad, mohli jsme se dostat mnohem dál.
Ale situace se vyvinula tak, jak se vyvinula, musíme s tím bojovat. Mým úkolem a úkolem ODS je, aby tu byla taková alternativa, že při příštích volbách, ať už budou za tři a čtvrt roku, anebo za rok, se voliči budou rozhodovat mezi tím, jestli příští vládu bude sestavovat ANO, nebo ODS.
Této taktice se dá rozumět, ale přesto: zdůrazňujete nějaké obavy, co se s touto zemí může stát. A jako nejsilnější opoziční strana máte nějakou odpovědnost. Není třeba s Babišem více jednat, nenechávat ho rozdávat karty?
My jsme s Andrejem Babišem jednali. My jsme nabídli řešení i ostatním politickým stranám, například aby hnutí ANO nemělo předsedu Poslanecké sněmovny. To, že ostatní politické strany nerozpoznaly včas nebezpečí, je jiná věc.
Od prvního okamžiku po volbách navíc bylo jasné, že hnutí ANO má domluvu s komunisty a SPD o tom, jak bude ustavena sněmovna. A všechno ostatní byla jenom jakási hra.
To, co můžeme my opravdu jedině odpovědně dělat, je nenaskočit na Babišovy hry, nepřistoupit na jeho mediální a politickou mlhu, ale důsledně vytvářet alternativu pro občany, kteří nechtějí, aby byli komunisté u moci, nechtějí, aby tu byla levicová vláda, nechtějí se smířit s Andrejem Babišem jako trestně stíhaným premiérem. A takovou alternativu my nabízíme.
Otázka je, jestli na tenhle přístup slyší dost voličů. Podpora hnutí ANO ve výzkumech stagnuje kolem 30 procent, ODS vzrostla, ale jen o několik procentních bodů. Mívali jste stejně jako ANO. Babišovo hnutí se přitom po volbách rozkročilo někam doleva. Proč se k vám nevrací více bývalých voličů?
Mně se zdá, že ty otázky se točí trochu v kruhu. Před časem jsem odpovídal na dotazy, proč je ODS mrtvá a kdy zemře definitivně. Pak jsem dostával otázky, jak, pane předsedo, s vaší slušností a poctivou politikou chcete, aby vůbec ODS šla nahoru. Teď jde ODS nahoru a dostávám otázky, jak to, že jde nahoru tak pomalu.
Podívejme se na fakta. ODS pod mým vedením proti volbám v roce 2013 zvýšila v loňských volební zisk nebo počet svých voličů o 50 procent. Za osm měsíců od voleb jsme navýšili podle preferencí různých agentur počet našich voličů o 30 až 40 procent. Tak je toto málo? Možná pro někoho ano, ale když se podíváme i na to, jak stagnují preference ostatních politických stran, tak to zas tak málo není. Mně jde o to, aby tenhle růst trval, abychom v něm pokračovali, a děláme vše pro to, aby to tak bylo.
Jak je pro vás důležitá spolupráce s ostatními stranami na středopravé škále? Zdá se, že k nějaké užší integraci v dohledné době nedojde.
Když se podíváme na výsledky posledních voleb a podíváme se i na preference v nějaké tendenci, tak je jasné, že síla středopravých stran je závislá na síle ODS. Je také jasné, že na žádné té straně není vůle po nějakém sjednocení. Řada z těch pokusů byla spíš rétorická cvičení, kdy vlastně fakticky k ničemu nedocházelo.
My na to jdeme jinou cestou, podle mě poctivější a vlastně i pragmatičtější, a to je domlouvat se na konkrétní spolupráci v konkrétních věcech. Abych uvedl příklad - senátní volby v tomto roce. Neudělali jsme to, co jsme mohli udělat, že bychom do všech 27 obvodů nasadili svého kandidáta, ale v zájmu úspěchu demokratických, středových nebo středopravých kandidátů jsme se domluvili, že někde podporujeme nezávislého kandidáta ve spolupráci s jinými stranami, někde jsme přímo uzavřeli dohodu na tom, že společně podporujeme nějakého kandidáta se STAN, s TOP 09 nebo s lidovci. A to si myslím, že je i cesta do budoucna.
Přichází podle vás v úvahu nějaké ideologicko-programové rozkročení ODS? Aby se ODS stala stranou typu německé CDU nebo rakouské lidové strany. Zjednodušeně, aby zahrnula třeba i proevropštější část středopravicového spektra.
My takovou stranou vlastně jsme. Procenta, která získáváme v průzkumech, ukazují, že získáváme spoustu voličů nad rámec velmi úzkého voličského jádra, o kterém se dalo mluvit v minulých letech. Ale já si myslím, že ta otázka není o nějakém rozkročení.
ODS v sobě má jak konzervativní, tak liberální prvky a osobnosti, které to reprezentují, má i řekněme širší škálu pozic k evropské integraci. Podstatné je to, co z těch různých názorů dohromady je stranická politika, která je jasná.
Podstatné je, co je z té strany slyšet…
U každé strany si samozřejmě můžete vybrat, a novináři to rádi dělají, některý z těch krajních, radikálnějších hlasů. Ale velmi podstatné je, co je oficiální politika strany. A to je v případě Evropské unie u ODS naprosto jasné.
My jsme jediná strana, která předložila konkrétní kroky, jak reformovat Evropskou unii. Máme jasnou představu, máme představu, jak má vypadat česká politika v Evropské unii, jak hájit naše národní zájmy. Současně říkáme, že není jiná varianta než být v Evropské unii. To si myslím, že je prostě zjevné.
Že si média více všímají radikálnějších hlasů, je logické. U vás je zosobňuje Václav Klaus mladší. Kdybychom to poměřili, získává na něm ODS, nebo jí Klaus mladší voliče spíš odrazuje?
Vy jste tady sám zmiňoval velké zahraniční strany. Samozřejmě k takovým stranám vždycky patří různé temperamenty, názory a pozice. Mě vůbec neruší, když někdo formuluje radikálně svoje názory, a myslím si, že to pro demokratickou diskusi uvnitř politické strany žádná škoda není.
Mým úkolem je z těch různých názorů a kolem orgánů, které jsou k tomu voleny, udělat srozumitelnou pozici pro veřejnost. A to si myslím, že děláme.
Nebojíte se, že by vám mohla přetahovat voliče SPD se svojí protievropskou rétorikou?
Ne. Jako sociální vědec nebo člověk, který se zabývá odborně politikou, přece jenom jsem schopen se nějak zorientovat v různých průzkumech a sociologických datech. Z těch vím, že tam není prakticky žádný nebo vůbec žádný překryv voličů. Takže z toho ani žádné ohrožení neplyne.
V říjnu budou komunální a senátní volby. Zřejmě se zaměříte na velká města…
Chceme zabránit, aby se to, co se děje na celostátní úrovni, reprodukovalo ve velkých městech a vůbec v obcích. Nemluvím o tom, že teď celá republika prožívá ekonomický růst a všechno nějakým způsobem jde.
V Praze všichni víme, jak působí paní primátorka Krnáčová, co se tady všechno odehrálo. Ale i v Brně, ve kterém žiji já, kde působí místopředseda hnutí ANO pan primátor Vokřál, jenž je navenek mnohem přijatelnější pro veřejnost i média, tak i tam se může mluvit o stagnaci.
Neexistuje jediný projekt, který by připravili, dovedli do nějakého cíle. Je tam prostě to, co vidíme na celostátní úrovni - spousta slibů, řečí, ale vlastně "skutek utek", žádný výsledek.
Vytyčí si ODS, že nebude v obcích uzavírat koalice s hnutím ANO? Nebo tam žádný takový pokyn nebude?
Ne, nebude. Je to případ od případu. my máme jediný pokyn, a to je, že nespolupracujeme s komunisty. Ale jinak na komunální úrovni žádné takové zákazy nebudou a nejsou.
A pro spolupráci s SPD nic takového neplatí?
My takové usnesení kongresu historicky nemáme, ale upřímně řečeno, já nejsem moc přesvědčen, že by takové varianty vůbec nastaly a že by to naše zastupitele nějak moc napadalo. Pokud ty případy nastanou, tak se tím budeme nějak zabývat.
Jaký cíl máte v doplňujících volbách do Senátu?
Neváhám říct, že jde o kvalitu demokracie. Není možné, aby ta koalice, která je v Poslanecké sněmovně, a ona je to totiž bohužel vlastně čtyřkoalice - to je na jedné straně to, co teď vidíme, to znamená ANO, ČSSD a KSČM, a pak je tam ale to, co se tam vlastně odehrávalo dosud, a to je ANO, KSČM a SPD, se nesmí opakovat v žádné podobě na úrovni Senátu.
Je potřeba, aby tam byli demokratičtí politici, pokud možno od středu doprava, kteří budou posilovat kontrolní roli Senátu a alespoň brzdit tu špatnou legislativu, která se bude připravovat v Poslanecké sněmovně.
Podobně jako ČSSD se i ODS potýká s bývalým předsedou, který ji v minulosti vytáhl nahoru. Sociální demokraté to mají s Milošem Zemanem těžší, ale přesto: komplikuje vám Václav Klaus starší život?
Nijak, vůbec nijak. Já toto ani vůbec neřeším, ani se tím nezabývám. Já nabízím svoji politiku a svoji představu, ta má jasnou podporu v ODS a opravdu nijak mi to život nekomplikuje.
Respektuji to, že bývalí předsedové říkají svoje názory, vidíme to i u jiných politických stran. Často u toho vidím, že tam je už patrné třeba takové trošku odtržení od té každodenní politiky a od té politické reality. Já ale nemám ani potřebu to komentovat.
