Brno - Potomci polského šlechtického rodu Stadnických s definitivní platností prohráli svůj boj o bývalý majetek rodu ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku.
V jednom z největších restitučních sporů v zemi, ve kterém šlo také o známý zámek ve Vranově, potomci rodu žijící po celém světě neuspěli ani v jednom ze soudních jednání.
Nejvyšší soud tak nyní zamítl dovolání devatenácti členů rodiny, kteří za pomoci určovacích žalob chtěli získat pozemky a jednu budovu na pravém břehu Dyje kolem Komenského stezky. Většina pozemků je ve správě vranovské radnice.
Nikdy jsme o majetek nepřišli
Právě v případě pozemků přitom Okresní soud ve Znojmě před dvěma roky Stadnickým vyhověl, Krajský soud v Brně ale jeho verdikt zrušil.
Stadničtí jsou ale přesvědčeni, že o nemovitosti a pozemky nikdy nepřišli. Majetek jim totiž už před druhou světovou válkou zkonfiskovali Němci. Po válce jim ho zase zabral Československý stát jako nepřátelský majetek. Poválečné soudy podle Stadnických rozhodly o neplatnosti nacistické konfiskace, stát už ale rodu majetek nikdy nevrátil.
Podle Stadnických tak stát zabavil jejich majetek protizákonně.
Nejvyšší soud ale rozhodl, že majetek nejde získat na základě určovacích žalob, někdejší šlechtické pozemky mohly být vráceny pouze prostřednictvím restitučních zákonů. "Poskytnutím ochrany tvrzenému vlastnickému právu zaniklému i před několika desetiletími by mohla být narušena právní jistota osob, které věci nabyly a mohly spoléhat pouze na zásadu důvěry v katastrální zápis," uvedli soudci v rozhodnutí.
Podobně už Nejvyšší i Ústavní soud rozhodly v případě žádosti o vydání známého zámku ve Vranově. V Česku už tak Stadničtí nemají možnost získat majetek soudní cestou zpět, mohou se obrátit se stížností na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Žijí po celém světě
Zámek a pozemky kolem něj, který Stadničtí požadovali, nyní spravují Národní památkový ústav a také Správa Národního parku Podyjí.
Zámek ve Vranově nad Dyjí je vrcholnou ukázkou baroka na Moravě. Tyčí se na mohutném ostrohu nad řekou Dyjí. Vznikl přestavbou ze starého románsko-gotického hradu, poprvé připomínaného jako zeměpanská pohraniční pevnost v roce 1100.
Potomci šlechtického rodu dnes žijí v Polsku, Belgii, Francii nebo Jihoafrické republice. Aktivní ve snaze o získání majetku byla například Polka Alžběta Sobaňská z Varšavy, která se před lety přijela na zámek do Vranova vdát.
