Zrušit přímou volbu prezidenta nestačí. Funkce kancléře by spory omezila, říká expert

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 7. 2019 5:30
Návrat k nepřímé volbě nezabrání tomu, aby se prezident pokoušel ohýbat ústavu ve svůj prospěch, myslí si ústavní právníci o návrhu předsedy ODS Petra Fialy, aby se hlava státu opět volila v parlamentu. Přesto odborníci, s nimiž deník Aktuálně.cz hovořil, takovou myšlenku vítají, bylo by ale podle nich na místě debatovat o rozsáhlejší změně ústavy. Výsledkem by pak mohlo být zavedení kancléřského systému, obdobného jako má Německo.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: Jakub Plíhal

Když si Senát na začátku roku 2012 vyžádal stanoviska odborníků na zavedení přímé volby prezidenta, doporučení znělo jasně. Ze šestnácti expertů se kladně vyjádřili pouze tři. Politici ale nakonec na jejich názor nedali a změnu ústavy schválili. Nyní předseda ODS Petr Fiala navrhuje, aby se Česko opět vrátilo k tomu, že si hlavu státu bude vybírat parlament.

Ústavní právník Marek Antoš, kterého Senát před sedmi lety požádal o jeho názor, by takovou změnu uvítal. Přímá volba prezidenta podle něj do parlamentní formy vlády nepatří, naopak přináší obtíže.

"Samozřejmě hrát s ústavou čtverylku, zkusit jít krok dopředu a když zjistíme, že to není ono, tak půjdeme zase krok zpátky, nepochybně není optimální. Ústava má být pokud možno stabilní. Pokud byl ale do ní vnesen nesystémový prvek, tak krok zpátky může být lepší než tvrdohlavě trvat na něčem, co není správné," říká nyní Antoš.

Podle něj přímá volba zvyšuje riziko, že prezident bude mít tendence chovat se v rozporu s ústavou. Takto zvolená hlava státu se totiž může díky velkému množství hlasů cítit silnější, než by měla být. Souvisí to i s kampaní, která prezidentským volbám předchází. Kandidáti jsou v ní tlačení vyjadřovat se i k věcem, které ze své funkce ovlivnit nemohou.

"Kdyby některý z nich na tu či onu otázku odpověděl, že má sice nějaký názor, ale že by respektoval stanovisko vlády, tak by okamžitě vypadal jako slabý kandidát a snížil by svoji šanci na zvolení," myslí si Antoš. Navíc dodává, že přímá volba zvyšuje šance na zvolení vyhraněnějším kandidátům, zatímco v parlamentu mohou bodovat spíše umírněnější politici, kteří jsou výsledkem dohod a kompromisů politických stran.

I nepřímo zvolený Klaus a Havel měli spory s vládou

Antoš spolu s dalším ústavním právníkem Janem Kudrnou, který rovněž před lety Senátu nedoporučil zavedení přímé volby prezidenta, vyzývá k tomu, aby se o případné změně diskutovalo v širším kontextu.

Oba upozorňují, že případný návrat k nepřímé volbě není samospasitelný. I prezident zvolený parlamentem by se mohl dostávat do konfliktu s vládou nebo jinými institucemi ohledně interpretace svých pravomocí. Koneckonců i Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus využívali příležitosti, jak rozšířit svoje pole působení vymezené ústavou.

"Zavedení nepřímé volby by ale částečné řešení přinést mohlo. Spíše si však myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli nám tento ústavní systém vyhovuje. Kdyby se ukázalo, že ne, tak řešení by podle německého vzoru mohl být kancléřský systém. Došlo by tedy k posílení vlády a oslabení prezidenta," vybízí Kudrna. Německý model jako určitý vzor k následování nabízí i Antoš. Prezident v něm plní pouze ceremoniální roli.

Fiala podporu dalších stran nemá

Šéf ODS Petr Fiala, který s nápadem na návrat k nepřímé volbě přišel, však s rozsáhlejší novelou prozatím nepočítá. "Samozřejmě je k úvaze i to, zda zpřesnit a upravit některé části ústavy, které umožňují různý výklad. Takové diskuzi se nebráním, ale jsem obecně zdrženlivý ke změnám ústavy. Můj návrh je jen vrácením do původního stavu," vysvětlil Aktuálně.cz Fiala.

Návrh na návrat k nepřímé volbě Fiala vyslovil v době, kdy prezident Miloš Zeman odmítá odvolat z funkce ministra kultury Antonína Staňka, přestože mu to navrhl premiér Andrej Babiš. Podle odborníků na ústavní právo tak porušuje ústavu. Tento prohřešek je spolu s dalšími součástí ústavní žaloby na prezidenta, kterou sepsala skupina senátorů. Horní komora parlamentu by se jí mohla zabývat už v druhé polovině července.

Fiala se netají tím, že chce zrušit přímou volbu prezidenta i kvůli chování prezidenta Zemana. Ostatní strany však z tohoto důvodu předsedu ODS nepodporují. Podle nich není vhodné měnit ústavu jenom kvůli tomu, jak si ve funkci počíná Zeman.

"Zavedení přímé volby byla jedna z nejhorších změn ústavy po roce 1989. Nebyl to krok správným směrem, protože to rozkolísalo poměr dělby moci u nás. Na druhou stranu reagovat takto na to, že současný prezident ústavu nerespektuje, mi nepřijde rozumné a vhodné," řekl Aktuálně.cz předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Přímou volbu ve sněmovně nepodpořili jen komunisté

Návrh odmítají i komunisté, kteří v roce 2011 jako jediná strana v Poslanecké sněmovně zavedení přímé volby nepodpořili. Všech 26 jejich poslanců se hlasování zdrželo. Ostatní strany ČSSD, ODS, TOP 09 a Starostové a Věci veřejné hlasovali až na několik málo jednotlivců pro. "Upozorňovali jsme na řadu úskalí, s kterými se dnes potkáváme. Na druhou stranu nejsem příznivec unáhlených a účelových jednostranných úprav ústavy," řekl nyní místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Fiala však odmítá, že takový návrh vznesl jen kvůli osobě Miloše Zemana. Podle něj se přímá volba prostě neosvědčila a navíc je to prvek, který se do parlamentního systému nehodí. Uznává však, že v předvolební kampani chce klást důraz na jiné oblasti. "Je to jedno z témat, které chceme přinést do veřejné diskuze. Zcela jistě budeme v předvolební kampani ale více řešit boj proti byrokracii, důchodovou reformu či zlepšení podnikatelského prostředí," řekl Fiala.

 

Právě se děje

Další zprávy