reklama
 
 

Zločin se nesmí vyplácet. Vláda podpořila novelu, která rozšíří možnost zabavit majetek odsouzeným

21. 3. 2016 14:57
Novelu trestního zákoníku, která má umožnit větší zasahování státu do zabavování majetku nejen odsouzených pachatelů, ale za určitých podmínek i dalším lidem, podpořila vláda. "Zabrání části majetku" v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem. Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, byl nabyt do společného jmění manželů nebo byl převeden do svěřenského fondu.

Praha - Vláda na svém pondělním jednání podpořila novelu trestního zákoníku, která mimo jiné rozšiřuje možnost státu zabavit majetek nejen přímo odsouzeným pachatelům některých trestných činů, ale za určitých podmínek i dalším lidem. Úpravy vycházejí z evropské směrnice a zásady, že zločin se nesmí vyplácet.

Podle směrnice musejí členské státy Evropské unie přijmout opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku odsouzeného pachatele, pokud má soud za to, že majetek pochází z trestné činnosti - například pokud je hodnota majetku neúměrná zákonnému příjmu odsouzeného.

"Zabrání části majetku" v předloze není formou trestu, ale takzvaného ochranného opatření. Umožní postihovat i majetek, který nemá přímou souvislost se souzeným trestným činem, "je-li odčerpání takového majetku potřebné z důvodu ochrany společnosti před dalším pácháním trestné činnosti a je v souladu se zásadou, že stát má odčerpat všechen majetek, který byl získán v souvislosti s trestnou činností".

Zabavení společného jmění manželů

Rozšířené zabavení majetku by bylo možné použít u pachatelů odsouzených například za praní špinavých peněz, přijetí úplatku, podílnictví, krádež, padělání peněz, pletichy při zadání veřejné zakázky, výrobu drog či vydírání a dále za veškeré trestné činy s nejméně čtyřletou horní hranicí trestní sazby.

Zabavení by se mohlo týkat i majetku, který od pachatele získal někdo další, pokud věděl o nezákonném původu věci nebo peněz. Opatření umožňuje postihnout i majetek, který pachatel nabyl do společného jmění manželů nebo převedl do svěřenského fondu.

Kriminální původ majetku by nemusel být prokázán nade vší pochybnost, postačila by "silná míra pravděpodobnosti". Soud by vycházel z nepoměru mezi celkovým majetkem pachatele a jeho zákonnými příjmy nebo toho, že pachatel opakovaně páchá ziskově orientovanou trestnou činnost, má styky s kriminálníky a převádí peníze zásadně v hotovosti.

Dokazování potřebné k uložení ochranného opatření by si soud ve složitějších případech mohl vyhradit do samostatného veřejného zasedání, takže by s ním nezatěžoval hlavní líčení.

Podle statistik ministerstva bylo odsuzujících rozsudků, u nichž by teoreticky přicházelo v úvahu uložení rozšířeného zabavení majetku, vyneseno v roce 2012 celkem 74 099, o rok později 80 676 a v roce 2014 to bylo už 126 368 verdiktů. Většina změn by měla nabýt účinnosti letos v říjnu, vyplývá z materiálů na webu vlády.

autor: ČTK | 21. 3. 2016 14:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama