Zieleniec: Zatím nekandiduji. Rozhodnu se později

jaa, Red DOM
7. 8. 2007 11:17
Důležité bude, jakou získá podporu v parlamentu
Europoslanec Josef Zieleniec
Europoslanec Josef Zieleniec | Foto: Webové stránky europoslance

Praha - Bývalý ministr zahraničí a nynější europoslanec Josef Zieleniec mírní zprávy, podle nichž se stane soupeřem Václava Klause při prezidentské volbě napřesrok v únoru. 

Více než půl roku před volbou českého prezidenta se sice zapojil do předvolební hry, ale to, zda se bude o místo hlavy státu skutečně ucházet, teprve zváží. 

Úmysl kandidovat na prezidenta tak zatím oficiálně oznámil pouze nynější prezident Václav Klaus. Bývalí ministři zahraničí Jiří Dienstbier a nyní Josef Zieleniec dosud jen získali přísliby politických stran, které by je podpořily, mezi kandidáty se však vážně nepřihlásili.

Jednáme o podpoře

Josef Zieleniec

Josef Zieleniec na demonstraci ED proti trestnímu zákoníku

Josef Zieleniec

  • Narodil se 28. dubna 1946
  • Vystudoval SPŠ jaderné techniky a VŠE
  • Před rokem 1989 pracoval ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky a později v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd.
  • Kromě své práce v oblasti mikroekonomické teorie se zabýval problémy spojenými s transformací z centrálně plánované ekonomiky k tržní ekonomice.
  • Počátkem roku 1990 Josef Zieleniec založil a stal se prvním ředitelem Centra pro ekonomický výzkum a vzdělávání (CERGE) na Univerzitě Karlově v Praze.
  • Spoluzakládal ODS, v níž působil jako místopředseda od roku 1991.
  • Po volbách 1992 se stal ministrem mezinárodních vztahů České republiky. Byl jedním z vyjednavačů podmínek rozdělení Československé federace.
  • Po rozdělení Československa 1. ledna 1993 byl jmenován ministrem zahraničí samostatného Čeksa.
  • Po volbách v roce 1996 zastával úřad místopředsedy vlády a ministra zahraničí.
  • V říjnu 1997 se Zieleniec kritizoval neprůhledné financování strany, postavil proti Václavu Klausovi. Následně odešel z funkcí i strany.
  • Po vystoupení z ODS založil firmu JZP, která se zabývala investičním bankovnictvím a problémy evropské integrace.
  • V roce 2000 se stal senátorem - jako nezávislý s podporou Čtyřkoalice.
  • V roce 2004 stanul Josef Zieleniec v čele kandidátky SNK Sdružení nezávislých a Evropských demokratů ve volbách do Evropského parlamentu, od té doby působí jako europoslanec.

Někdejšího spoluzakladatele ODS oslovilo vedení strany SNK-Evropští demokraté, získali od něj svolení, že mohou začít jednat s voliteli o podpoře.

"Česká republika potřebuje alternativu k dosavadnímu pojetí výkonu prezidentského úřadu. O vlastní kandidatuře se však rozhodnu až na základě případné širší parlamentní podpory," uvedl v písemném prohlášení europoslanec, který byl od Evropského parlamentu zvolen právě za SNK-ED.

Uvedl také, že více se nebude ke kandidatuře zatím vyjadřovat.

ČTETE VÍCE:

Exministr Zeleniec chce být prezidentem

Dohnálek myslí na víc

Vedení SNK-ED si jeho slova vykládá trochu jinak. "Celá záležitost byla s panem europoslancem projednána a se svojí nominací za SNK-ED souhlasí," citoval Týden z důvěrného dopisu předsedy Helmuta Dohnálka ostatním členům.

Zdrženlivěji se k možné Zieleniecově kandidatuře staví první místopředsedkyně strany a náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová.

"Já i zbylí členové vedení strany si myslíme, že Josef Zieleniec by mohl být vhodným a důstojným protikandidátem Václava Klause. Nicméně je to v rovině úvah, nikdo jej zatím oficiálně neoslovil," uvedla.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy