Zeman vetoval služební zákon, kvůli politickým náměstkům

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 8. 10. 2014 14:17
Prezident nesouhlasí s politickými náměstky, norma podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti.
Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně
Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona. Své rozhodnutí zdůvodnil i předsedovi dolní komory Janu Hamáčkovi. Právě Sněmovna teď může veto přehlasovat.

"Jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ stojí v dopise.

Zeman už na začátku září ve Sněmovně avizoval, že nesouhlasí s paragrafem týkajícím se politických náměstků. Pokud by poslanci zákon i napodruhé odsouhlasili, je Zeman připraven obrátit se i na Ústavní soud.

Sněmovna veto přehlasuje

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podotkl, že ho krok prezidenta nijak nepřekvapil. "Předpokládám, že uděláme všechno, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. V zájmu ekonomického růstu a zaměstnanosti budeme jako koalice hlasovat pro služební zákon," řekl Sobotka novinářům po uvedení Karly Šlechtové do funkce ministryně pro místní rozvoj.

Podle něj by se o vetu mohlo hlasovat buď na říjnové schůzi, případně by vládní koalice iniciovala svolání mimořádné schůze.

Ani místopředsedu vlády a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka Zemanovo veto nijak nepřekvapilo. "Pan prezident to už dopředu deklaroval, takže to pro mě není žádné překvapení a budeme se tím zabývat ve Sněmovně," odpověděl Aktuálně.cz. Počítá s tím, že poslanci veto přehlasují. "Zákon byl přijat takovou většinou, která, pokud se nepletu, byla větší než ústavní, takže to předpokládám," dodal.

Zaskočen nebyl ani předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. "Myslím, že jsme to očekávali a že veto Sněmovna v pohodě přehlasuje," domnívá se Stanjura.

Nebojí se ani ústavní stížnosti. "Každý, kdo může, má právo podat ústavní stížnost. Ale v tomto případě se vůbec neobávám, že by uspěla," zůstává v klidu Stanjura.

Špatný zákon, který potřebujeme

Ještě předtím, než služební zákon dostal na stůl Zeman, norma prošla Senátem. Horní komora přijala znění, které schválili poslanci, i přes to, že někteří senátoři zákon označili za katastrofu nebo způsob jeho přijetí za nestandardní. "Je to špatně přijímaný zákon, ale my ho prostě potřebujeme," prohlásila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Na finálním znění zákona se shodla koalice s ODS a TOP 09, které požadovaly například zrušení generálního ředitelství. To přitom ještě v létě předseda vlády označil za nepřekročitelnou podmínku.

Přesto nakonec požadavkům opozice ustoupil a řízením úředníků bude pověřen zvláštní náměstek na ministerstvu vnitra. Podle kritiků se tím však resortu dá přílišná moc.

"Celé tažení za rekonstrukci státu se zhroutilo. Je zjevné, že původní koncepce byla, že tady vznikne cosi jako nezávislá státní správa, a tato koncepce se zhroutila ve prospěch politického pragmatismu," řekl například Aktuálně.cz politolog Bohumil Doležal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl dnes novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 37 policistů, což je desetina dosavadního stavu. Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy